V Česku se hledají dva miliony tun hnědého uhlí. Zn.: Rychle | E15.cz

V Česku se hledají dva miliony tun hnědého uhlí. Zn.: Rychle

V Česku se hledají dva miliony tun hnědého uhlí. Zn.: Rychle
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz
27. března 2013 • 07:31
Prodej elektrárny Chvaletice zahýbal českým hnědouhelným trhem. Nový vlastník, Litvínovská uhelná, pro ni hledá dva miliony tun uhlí. Původní majitel ČEZ rozhoduje, co udělá s ušetřenými 2,5 miliony tun. Tím, kdo na transakci prodělá, je Energetický a průmyslový holding, kterému budou brzy chybět skoro dva miliony tun uhlí pro elektrárnu Opatovice.

Byla to taková malá hnědouhelná bomba hromadného ničení, když minulý týden ČEZ a Czech Coal uzavřely dohodu o dodávkách uhlí na příštích padesát let. A den nato ČEZ prodal Litvínovské uhelné, která se mezitím z Czech Coalu vydělila, elektrárnu Chvaletice, a to bez uhlí. Díky první dohodě může vršanský důl Czech Coalu snížit těžbu ve srovnání s loňskem o 2,5 milionu tun ročně, stejný objem uhlí ovšem bude potřebovat chvaletická elektrárna. Na první pohled se tak z trhu vypaří pět milionů tun uhlí. Pro srovnání to je množství, které bude nově spalovat nejvýkonnější česká uhelná elektrárna v Počeradech.

EPH útočí

Energetický a průmyslový holding (EPH), který se o koupi Chvaletic také ucházel, začal ústy svého šéfa Daniela Křetínského bít na poplach, že dohody zničily český trh s uhlím a připravily do budoucna o uhlí teplárny. K němu se záhy přidal i Mirek Topolánek, šéf dozorčí rady Elektrárny Opatovice a zároveň předseda Teplárenského sdružení ČR. Obvinil Litvínovskou uhelnou z účelového podhodnocování zásob v okamžiku, kdy její spolumajitel Jan Dienstl oznámil, že z týdne na týden našel ve svém dole ČSA přes 20 milionů tun uhlí. Ty bude moci použít do Chvaletic. Tento nález způsobil pozdvižení především proto, že důl ČSA letos musel jít s těžbou téměř na polovinu, aby mohl fungovat až do roku 2022.

Topolánkova a Křetínského reakce je pochopitelná. Hrají o roční dodávky 1,8 milionu tun uhlí pro opatovickou elektrárnu. Uhlí dosud braly Opatovice od Litvínovské uhelné, která však dlouhodobou smlouvu předčasně vypověděla. Soud jí ale nařídil, že musí uhlí dodávat ve stejném objemu i letos. Dá se čekat, že tento příkaz prodlouží i na příští rok. Na jeho konci by ovšem smlouva tak jako tak skončila. Strach Opatovic, že případná jednání s Litvínovskou o novém kontraktu povede k výraznému zdražení uhlí, je oprávněný. To, že si Dienstl nákupem Chvaletic teoreticky zajistil odbyt i pro toto volné uhlí, vyjednávací pozici EPH rozhodně nepomohlo.

Kde vzít uhlí pro Chvaletice

Pořád není úplně jasné, kde Litvínovská uhelná palivo pro Chvaletice vezme. V dole ČSA má uhlí s vysokou výhřevností, na které Chvaletice nejsou stavěné. Bude ho proto muset míchat například s uhlím z dolu Vršany, který zůstal Czech Coalu. Aby se dostala na přijatelné složení, musela by podle expertů smíchat oba druhy uhlí v poměru jedna ku jedné. Pak by celkem pro zásobování elektrárny stačily zhruba dva miliony tun ročně. Milion tun uhlí z Vršan ovšem nyní nemá. Ve hře je tak pokračování těžby v hlubinném dolu Centrum, který chtěla Litvínovská kvůli ztrátovému provozu letos zavřít. Z tohoto dolu by se dalo ještě pár let zhruba 300 tisíc tun ročně vytěžit.

Minimálně milion tun musí Litvínovská najít v dole ČSA. To by znamenalo zvýšit stávající těžbu skoro o polovinu. „Nově chceme těžit zbytkové uhlí v bočních svazích lomu. Dosud se jeho dobývání nevyplatilo. Jeho cena by na trhu byla příliš vysoká. Při spalování ve vlastním zdroji ale jeho těžba ekonomický smysl dává,“ popisuje mluvčí Litvínovské uhelné Gabriela Benešová, kde se vzalo další uhlí. Povolení k těžbě na jednom z východních svahů už řeší s báňským úřadem. Nově zkouší zrušit zákaz hlubinné těžby v ochranných pilířích, které chrání před sesunutím přilehlé svahy Krušných hor a obce Černice a Horní Jiřetín. Dostupné zásoby se v jednom z těchto pilířů odhadují na 20 milionů tun. I jejich vytěžení by ale bylo drahé. Navíc se k nim firma dostane kvůli dlouhým povolovacím řízením nejdříve za několik let, informoval deník E15 již v úterý.
Krátkodobě by důl ustál i vyšší těžbu než stávajících 2,5 milionu tun z nyní těžených slojí, shodují se oslovení experti. Z dlouhodobého pohledu se ovšem dostane ještě více do popředí otázka prolomení územních limitů, které brání postupu těžebních strojů přes Horní Jiřetín k Litvínovu. Bez posunutí limitů bude muset stejně Litvínovská uhelná za pár let řešit, co s elektrárnou, za niž teď dala 4,1 miliardy korun. Jestli třeba na jejím místě nepostavit nový zdroj na jiné palivo.

Přesouvání zdrojů

Neméně zajímavé jako hledání uhlí v dolu ČSA je i to, co se stane s uhlím, které dosud dodávaly do Chvaletic Severočeské doly z Dolu Nástup Tušimice. „Uhlí původně zamýšlené do Chvaletic můžeme přesměrovat do jiných zdrojů podle konkrétních potřeb a cen elektřiny a dále navýšit uhelnou bilanci v Česku,“ tvrdí mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Severočeské doly nechtěly budoucnost těžby komentovat, protože jde o neveřejnou obchodní strategii. Z vyjádření ČEZ by vyplývalo, že na trhu přibude zhruba 2,5 milionu tun uhlí ročně.

Tři na sobě nezávislí experti, které deník E15 oslovil, ovšem soudí, že tento scénář není příliš pravděpodobný. Důl Nástup Tušimice těžil loni 15,5 milionu tun ročně. Při této rychlosti by brzy těžní stroje narazily na hranici skrývky a dál by už jet nemohly. Navíc by celkové zásoby dolu nevydržely tak dlouho, aby pokryly životnost modernizovaných bloků v elektrárnách Tušimice a Prunéřov. Pravděpodobnější proto je, že Severočeské doly těžbu o dodávky pro Chvaletice sníží. ČEZ přesto tvrdí, že uhlí potřebné pro provoz Tušimic a Prunéřova by měl i při zachování dodávek pro Chvaletice.

Není uhlí jako uhlí
Hnědé uhlí z českých dolů není pro provozovatele elektráren a tepláren snadno zaměnitelné. Kotle jsou stavěny na konkrétní typ či směs uhlí s přesně stanovenými parametry. Roli hraje výhřevnost, vlhkost, obsah popela a síry. Jednotlivé elektrárny a teplárny se pak musí pohybovat při zajišťování paliva v určité toleranci těchto parametrů. Nedá se proto začít pálit vysoce výhřevné uhlí v kotli stavěné na nižší výhřevnost. Sirnatější uhlí zase vytváří více emisí, na které nemusí být odsiřovací zařízení v dané elektrárně či teplárně stavěno.

Hnědé uhlí z českých dolůHnědé uhlí z českých dolůAutor:

Teplárny by teoreticky na prodeji Chvaletic mohly vydělat, pokud by Severočeské doly dál těžily jako dosud. ČEZ by část svých zdrojů převedl na méně výhřevné uhlí z tušimického dolu, a uvolnil tak výhřevnější uhlí z dolu Bílina. Severočeské doly, jimž Bílina patří, ale samy budou mít problém. V příštích letech budou z tohoto dolu brát tři miliony tun ročně pro nový blok Ledvické elektrárny. Aby ho byl důl schopen zásobovat, bude muset ČEZ část jiných zdrojů fungujících na toto uhlí utlumit. Půjde například o elektrárnu Mělník III.

Boj o uhlí nekončí

Smlouvami mezi ČEZ a Czech Coalem boj o hnědé uhlí nekončí. I EPH má stále šanci se k slušné porci paliva dostat. V Kladně prodává firma Alpiq elektrárnu, která má dlouhodobou smlouvu na uhlí. Pokrývá celou její životnost do roku 2040. O její koupi už EPH projevil zájem. Nepochybně by se část toho uhlí dala přesměrovat i do jiných zdrojů. Boj to bude urputný. Nelze změnit fakt, že hnědé uhlí beze změny územních limitů za zhruba dvacet let dojde. S tím musí počítat všichni.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!