V Indii se pro českého výrobce ložisek ZKL otevírá čtvrtmiliardový trh

V Indii se pro českého výrobce ložisek ZKL otevírá čtvrtmiliardový trh
1. dubna 2014 • 07:59
Český výrobce ložisek ZKL se dokázal uchytit na trzích v sedmdesátce zemí světa. Sází na návrat do míst, kde historicky měla značka ZKL dobrý zvuk. Jednou z nich je také Indie, kde otevře společný závod s indickým partnerem.

Poučky z učebnic ekonomie někdy v konfrontaci s realitou neobstojí. Třeba ta o prospěšnosti oslabení měny pro domácí exportéry. „Nesouhlasím moc s názorem, že oslabení koruny způsobené intervencemi České národní banky nějak pomůže českému exportu,“ říká Jiří Prášil, který řídí brněnský koncern ZKL vyrábějící ložiska. Z jeho úst mají tato slova váhu. Firma s ročními tržbami 1,5 miliardy korun vyváží 90 procent produkce do 74 zemí světa.

Stabilní ceny

V učebnicovém modelu se díky oslabení koruny zlevní pro zahraniční odběratele české zboží. Ve skutečnosti se s ceníky moc nehýbe. „Ceníky jsou dané. Dlouhodobě se odvíjí od historie prodeje a od vývoje situace na trhu s ložisky. Oslabení koruny na tyto ceny nemá žádný vliv,“ dodává Prášil. Neplánované oslabení koruny tak mělo na firmu v lepším případě neutrální dopad. Kvůli měnovému zajištění má zahraniční tržby na letošní a příští rok zafixované na silnějším kurzu koruny. „Intervence nám efekt přinesou na konci roku 2015 a v roce 2016, kdy se projeví zajištění, jež provádíme na dva až tři roky dopředu. Dnes se zajišťujeme už na slabších úrovních kurzu,“ vysvětluje Prášil.

Příliš neobstojí ani tvrzení guvernéra ČNB Miroslava Singera, že banka o svém záměru hovořila dostatečně dlouho a firmy ji měly poslouchat. Jenže firmy typu ZKL se řídí především názory bank, od nichž nakupují měnové zajištění. Komerční banky přitom na signály ze sídla ČNB také nereagovaly. Odhady vývoje kurzu koruny, které firmě před loňskou intervencí předkládaly, byly výrazně konzervativnější. Teď Prášil věří, že ČNB udrží kurz stabilní.

Šéf. Jiří Prášil, ředitel společnosti ZKL věří, že kurz koruny již bude stabilní.Šéf. Jiří Prášil, ředitel společnosti ZKL věří, že kurz koruny již bude stabilní.Autor: ČTK
Jiří Prášil, ředitel společnosti ZKL věří, že kurz koruny již bude stabilní.

Ložiska pro vlaky

Minimálně čtvrt miliardy korun, které ZKL inkasuje od odběratelů, se však od příštího roku může dostat mimo moc české centrální banky. V první polovině roku 2015 by se podle plánů ZKL měla rozjet výroba ložisek v závodě, který firma vybuduje ve spolupráci s indickým partnerem ve státě Gudžarát. Kapacitu bude mít na 100 až 120 tisíc kusů ložisek.

Původně měla ZKL kapitálově vstoupit do závodu na výrobu ložisek, který vlastnila jedna velká státní společnost. „Ale pak do toho vstoupila místní byrokracie. Protože šlo o státní firmu, měla podle úřadů vybrat investora v tendru. Jeho podmínky nám nevyhovovaly. Takže jsme se nakonec domluvili s jinou soukromou firmou,“ říká Prášil. Do společné firmy, v níž bude mít ZKL většinu, vloží technologii v hodnotě přibližně pěti milionů dolarů.

Společná firma by měla být vstupenkou pro získání zakázky na dodávku ložisek pro indické dráhy. Ty mají podmínku, že budou odebírat jen ložiska vyrobená přímo v Indii. Z celkové kapacity závodu by mělo přímo na dráhy putovat 40 procent produkce. Zbytek odeberou místní distributoři.

Vyhnout se clům

ZKL může nejen v Indii těžit z dobrého jména českého strojírenství. V minulosti se Československo podílelo na industrializaci indické ekonomiky a ložiska se značkou ZKL odebíraly i indické dráhy. „Celá koncepce našeho obchodu po privatizaci spočívá v obnově obchodu v zemích, kde povědomí o ložiscích ZKL je poměrně silné a je spojené s dobrou zkušeností koncových zákazníků. Zpravidla se vždy najde někdo, kdo si naše výrobky pamatuje – ať už je to Čína, Indie nebo Argentina, Brazílie. Když někdo z nich, zpravidla ve funkci technického poradce, řekne, že tu značku zná a má k ní důvěru, tak je to lepší než nejrůznější certifikáty,“ vysvětluje Prášil.

Investice do výrobního závodu v Indii má i další souvislosti. Dovoz ložisek do země v poslední době výrazně zdražilo oslabení indické rupie. Navíc řada klíčových výrobců už do země část výroby přesunula. Na největším trhu s ložisky tak proti ZKL získaly tyto firmy konkurenční výhodu. Při výrobě přímo v Indii odpadají cla, takže stejné ložisko se dá vyrobit při zachování kvality až o třetinu levněji než v Česku.

Kromě běžné distribuce a železnice se chce ZKL v Indii dostat zpět do průmyslových firem. Jedná například s výrobcem strojů pro cukrovary. Ve hře jsou i dodávky do energetických a těžebních podniků. Zatím se podíl ZKL na indickém trhu s ložisky pohybuje kolem procenta. Firma má však našlápnuto, aby toto číslo výrazně vylepšila.

Ložiska. Firma své produkty vyváží do 74 zemí světa.Ložiska. Firma své produkty vyváží do 74 zemí světa.Autor: ČTK

Marný boj s padělky

ZKL se bude muset kromě zavedených světových značek a místních výrobců poprat ještě s jedním fenoménem. Tím jsou v Indii padělky značkostránku vých ložisek. Firma se s tímto problémem setkává všude ve světě, v Indii však nabírá obrovský rozsah. „Tím ale netrpí jen ZKL, ale i velcí světoví výrobci jako německý FAG nebo švédský SKF. Setkali jsme se i s případy, kdy se naše ložiska přeznačují na SKF. Pro nás snad může být lichotivé, že zákazníci nepoznají rozdíl,“ říká Prášil. Bojovat s padělky se dá jen těžko. I když v poslední době v Indii vzniká systém agentur, které prověřují, zda dodavatel či distributor prodává originální díly. Na základě tohoto ověření pak obchodník dostane certifikát. Odběratelé za tuto službu platí.

ZKL svá ložiska označuje ochrannými prvky, které v případě reklamace či jiného sporu umožní rozhodnout, jestli uživatel ložiska má originální výrobek. „Stalo se nám i v Česku, že si jeden zákazník ze severní Moravy k nám dal opravit ložisko, které mělo být od nás. Ale zjistilo se, že je to padělek vyrobený v Bělorusku,“ vzpomíná Prášil. Odhadovat, o kolik peněz kvůli padělkům jeho firma ročně přichází, nechce. Prý by ztratil chuť v tomto oboru dál podnikat.

Historie společnosti ZKL
Ze závodu ZKL Klášterec nad Ohří vznikla po roce 1990 samostatná akciová společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem zůstal stát. V brněnském Zetoru se v mezidobí oddělila výroba ložisek od traktorové výroby. Později se výroba soudečkových ložisek vyčlenila do ZKL Brno. Tato společnost se v roce 1998 stala většinovým vlastníkem ZKL Klášterec nad Ohří a od listopadu téhož roku byly připojeny závody VTL Hanušovice, dnes ZKL Hanušovice. Do koncernu ZKL dnes spadá šest českých společností a pět zahraničních zastoupení.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!