Větrné elektrárny mohou v Česku zaměstnat skoro tolik lidí, jako pivovary

30. srpna 2016 • 15:46
Větrná energetika by v roce 2050 mohla v Česku zaměstnávat až 5600 lidí. Vyplývá to ze studie Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn). Podmínkou ale je, že stát začne větrnou energii podporovat, což by si vyžádalo každoroční příspěvek zhruba miliardu korun.

Studie počítá se třemi scénáři. Podle prvního vznikne v oboru do deseti let po obnovení podpory, tedy zhruba do roku 2030, 1500 nových pracovních míst. Větrné elektrárny by tak celkem zaměstnávaly téměř 2500 lidí. Největší skupina pracovníků, zhruba 800 lidí, by se starala o jejich provoz.

Další odhadů nabízí konzervativní výhled do roku 2050. Podle něj by se v Česku stavělo třicet větrných elektráren za rok, celkem by jich tak v Česku bylo více než tisíc o instalovaném výkonu 3100 megawattů. Jejich výroba, stavba a údržba by zaměstnala 3400 lidí.

Podle třetího, nejoptimističtějšího scénáře by v roce 2050 v Česku stálo 1933 větrníků o instalovaném výkonu 5800 megawattů, které by „uživily“ 5600 lidí. „Představuje to jen o něco méně zaměstnanců, než poskytuje naše pivovarnictví,“ uvádí studie.

Kolik lidí zaměstná větrná energie v Česku?

Kolik lidí zaměstná větrná energie v Česku?Kolik lidí zaměstná větrná energie v Česku?Autor: Hnutí Duha

„Razíme striktně konzervativní přístup, analyzujeme sedm známých výrobců komponentů pro větrné elektrárny. Jsme přesvědčeni, že takových firem je v Česku více, ale nebylo v našich silách pokrýt celý trh,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, která byla jedním ze zadavatelů studie.

SEVEn navíc ve svých výpočtech nekalkuluje s tím, že dojde k dalšímu rozvoji výroby větrných elektráren, ačkoliv jde podle autorů studie o perspektivní obor. Příkladem může bít holding Vítkovice, jehož některé firmy se sice nedávno ocitly v insolvenci, výroba dílů pro větrníky mu ale vydělává. Pokud by se na tento obor přeorientoval další průmyslové podniky, mohly by tak větrné elektrárny zaměstnat ještě více lidí.

OBRAZEM: Česká výroba dílů pro větrné elektrárny

Teoreticky lze v Česku větrné elektrárny postavit na 29 procentech území, kde fouká dostatečně silný vítr. „Po odečtení lesů, chráněných území, ochranných pásem sídel obcí a dalších míst ale zůstane devět procent plochy,“ uvedl Vladimír Lapčík z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Luboš Malý: Větrné elektrárny živí český Brück z 80 procent

Právě to omezuje potenciál větrné energie na 5800 megawattů. Oproti současnému stavu to ale stále představuje významný prostor pro růst. Česko je nyní s 184 větrnými elektrárnami o instalovaném výkonu 283 megawattů na 22. místě z 28 členských států EU.

Loňská analýza Komory OZE věštila větrné energii v Česku mnohem větší rozmach, elektrárny o výkonu 5800 megawattů měl uživit 17 až 23 tisíc lidí. „Vzali jsme průměr Evropské unie v počtu zaměstnaneckých míst na instalovaný výkon, a aplikovali ho na Českou republiku,“ vysvětli rozdíl v číslech Chalupa. „Tentokrát bylo naším úmyslem zmapovat český trh a pokusit se odhadnout budoucí vývoj,“ dodal.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!