Větrníky nesou miliardy i bez podpory státu, prosadit se ale není snadné

Větrníky nesou miliardy i bez podpory státu, prosadit se ale není snadné
15. června 2016 • 06:20
Světový boom větrné energetiky zatím v Česku zachytilo několik strojírenských firem. Dohromady dávají práci stovkám lidí a ročně vyrobí součásti větrných elektráren za více než dvě miliardy korun. Mohlo by jich být víc, avšak dlouhodobě uspět na tak konkurenčním trhu je velmi náročné.

Německo je jimi poseté a desítky jsou jich k vidění i v Česku. Přestože se na první pohled jen líně točí ve větru, konce lopatek prořezávají vzduch rychlostí sportovního superauta. S přesnou výrobou automobilů si přitom produkce větrných elektráren rozhodně v ničem nezadá. Světový rozmach větrné energetiky už vytvořil nové průmyslové odvětví v Německu či Dánsku.

„V Česku v něm zatím pracují zhruba dva tisíce lidí. Je podobný automobilovému průmyslu, takže je to příležitost i pro nás,“ tvrdí předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Přesné strojírenství

Na předměstí Chrudimi už tato vize platí. Ve výrobní hale firmy SIAG CZ stojí dvacetitunový ocelový kolos. Za pár týdnů bude ve výšce přes sto metrů držet skoro dvousettunovou gondolu s vrtulí, která za rok vyrobí elektřinu pro 1500 průměrných evropských domácností. Nejdřív se ho ale musí ujmout novodobý kočí. Přesnou horizontální vyvrtávačku řídí z plastového kozlíku tři metry nad zemí.

Větrná elektřina z moře roste, za pololetí se připojilo na 600 elektráren

„Plochy nosiče, který má na délku 7,5 metru a na šířku o čtyři metry méně, musíme obrobit s přesností na setiny milimetru. Jinak by hrozilo, že se celé soustrojí rozkmitá a elektrárna se poškodí, nebo dokonce rozpadne,“ vysvětluje výrobně technický ředitel SIAG CZ David Souček.

Kromě nosičů vyrábějí v Chrudimi ještě stožáry pro větrné turbíny. I tady se musejí vyrovnat s tolerancemi v řádu až desetin milimetru.

Luboš Malý: Větrné elektrárny živí český Brück z 80 procent

Od plechů až po ložiska

Na tloušťku lidského vlasu měří své výrobky také o třicet kilometrů dál, ve východočeském Zámrsku. V nenápadném závodě firmy Brück AM u výpadovky na Olomouc se každý rok zrodí z ocelových ingotů kruhy do ložisek tří tisíc větrných turbín. Každý s průměrem až tři a půl metru váží více než tunu.

Obě firmy vsadily na větrnou energetiku v době evropského větrného boomu po roce 2003. Jejich tržby se pohybují dohromady kolem 1,5 miliardy korun a dávají práci zhruba pěti stovkám lidí. Jestli někde hledat vzory, jak by se i český průmysl mohl podílet na rozmachu obnovitelných zdrojů, tak se klidně lze podívat právě do východních Čech.

Video z výroby ve společnosti Brück

Česká stopa ve světové větrné energetice míří i dál na východ. Ocel kupují SIAG i Brück mimo jiné z Vítkovic a z Třince. Sám strojírenský kolos Vítkovice Heavy Machinery se dere mezi velké výrobce hřídelí pro turbíny. V letech 2012 až 2014 za ně od světových větrných koncernů jako Vestas, Gamesa či Siemens inkasoval každý rok přes 300 milionů korun. Loni už přišly objednávky na tisícovku hřídelí za půl miliardy. „Na stejný objem bychom měli dosáhnout i letos. Získali jsme tři nové zákazníky, mimo jiné i z Německa,“ říká generální ředitel Vítkovice Heavy Machinery Jan Gajda.

Zastánci obnovitelných zdrojů tvrdí, že společností jako SIAG či Brück by mohlo být mnohem víc. Stačilo by, kdyby se stát neotočil po nezvládnutém solárním boomu zády ke všem obnovitelným zdrojům.

Příliš Malé Česko

Elektřina z větru je přitom ve srovnání s ostatními zelenými elektrárnami nejlevnější. „Ze zahraničních zkušeností se dá odvodit, že by v Česku mohl větrný průmysl dávat práci až dvaceti tisícům lidí,“ říká Chalupa.

Česká společnost pro větrnou energii si nechala před časem zpracovat studii, která předpovídá, že v Česku by mohlo vyrůst v konzervativním scénáři ještě tisíc větrných elektráren s výkonem 3100 megawattů. To je více než desetkrát tolik, než jich stojí v tuzemsku dnes. Pro představu toto množství by zajistilo chrudimské společnosti SIAG výrobu stožárů na deset let.

Unikátní stroj. Pod rukama zkušeného valcíře z firmy
Brück AM se z polotovaru na speciálním stroji stane během pěti minut kruh, z něhož se vyrábí součást ložiska. V běžných kovárnách by to trvalo i několik hodin.Unikátní stroj. Pod rukama zkušeného valcíře z firmy Brück AM se z polotovaru na speciálním stroji stane během pěti minut kruh, z něhož se vyrábí součást ložiska. V běžných kovárnách by to trvalo i několik hodin.Autor: Michael Tomeš, E15

„I kdyby se v Česku stavělo desetkrát více elektráren, tak to není region, jenž by naši firmu uživil. Ve srovnání s tím, co se děje ve světě, by Česko nebylo moc zajímavé,“ nabízí jiný pohled jednatel Brück AM Luboš Malý.

Česká republika se zatím nechystá podporu větrné elektřiny obnovit. Překotný rozvoj větrné elektřiny brzdí i v sousedním Německu. Do budoucna by mělo ročně na pevnině vyrůst za rok „jen“ tisíc megawattů nových elektráren. I tak jde o snížení původně předpokládaného tempa o desítky procent.

Nové investice

Politika je cítit až na výrobních linkách. „V odbytu se hodně projevuje, když investoři čekají, jaké budou výkupní ceny na další období. Nejistotu přinášejí i každé volby. Všichni jsou napnutí, jak se nová vláda postaví k obnovitelným zdrojům,“ říká Souček, jehož společnost z 80 procent živí výstavba pozemních elektráren v Německu. Když se do hry politiků vložila ještě finanční krize, poznali v Chrudimi, jak vypadá investiční bezvětří. Ze stoprocentního využití výrobních kapacit spadli až na deset procent.

Teď jede SIAG na 75 procent kapacity. V jedné z hal už investoval 1,3 milionu eur do linky, která si při výrobě stožárů poradí i s plechy s tloušťkou až patnáct centimetrů, což je třikrát silnější materiál, než jaký SIAG zatím používá. Z nich se budou vyrábět stožáry, které ponesou silnější turbíny, nebo které udrží výše generátory.

Někdejším hvězdám se přestalo dařit
Pilsen Steel

Některé nadějné výpravy českých průmyslových firem do království větru se nevydařily. Hřídele do elektráren dlouho vyráběla plzeňská firma Pilsen Steel. Na svých webových stránkách se chlubí, že spolupracuje se všemi hlavními světovými výrobci elektráren. Vedení firmy se však k aktuálnímu větrnému byznysu odmítlo vyjádřit. Podle výroční zprávy za loňský rok se tržby za přírubové hřídele meziročně propadly na polovinu.
Wikov

Podobně je na tom také někdejší vlajková loď české větrné energetiky, strojírenská skupina Wikov. Ta postavila dva české větrné parky Janov a Krásný Les. Bojovala o dodávky celých elektráren do Pákistánu či Bosny a Hercegoviny. Vyráběla převodovky. Ještě před čtyřmi roky se tržby Wikovu z větrné energetiky pohybovaly kolem 350 milionů korun ročně, což byla více než třetina celkového obratu výrobce převodovek Wikov MGI. Ve výroční zprávě za rok 2014 ovšem Wikov oznámil prudký propad prodeje převodovek na 23,5 milionu korun. Loni se tržby z větrné energetiky dostaly na 39,8 milionu korun, což odpovídá 3,5 procenta celkového obratu. Ani vedení Wikovu nechtělo dodávky pro větrné elektrárny komentovat.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!