Většímu využití břidlicového plynu v Evropě prý brání i mýty

15.5.2011 17:01   |  

Těžba tzv. břidlicového plynu prožívá boom ve Spojených státech. V Evropě jsou podle studie americké US Energy Information Administration zásoby na pokrytí poptávky až na 60 let. Starý kontinent má ale zatím k razantnějšímu využití břidlicového plynu spíše ostych, zmiňována v této souvislosti bývá hlavně ekologická nešetrnost těžby. Podle analýzy britského vědeckého publicisty Matta Ridleyho jsou ale tyto argumenty spíše mýty.

Nekonvenční naleziště takzvaného břidlicového plynu by mohla zásadně snížit závislost Evropy na dodávkách suroviny z Ruska a překreslit mapy energetické závislosti. Až potud je to pro evropské představitele lákavě znějící představa. Jenže řeč se pak často stočí k dopadům specifické těžby na životní prostředí.

„Těžba z nekonvenčních nalezišť v Evropě ve významných objemech prostě není možná. Z hlediska ekologické bezpečnosti to odporuje normám EU. Proto těžba břidlicového plynu v zemích unie je velice pochybný projekt a sotva se uskuteční,“ uvedl například zvláštní český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška pro ruský list Kommersant.


Více čtěte zde: Evropa prý má netušené zásoby plynu, mohla by snížit závislost na Rusku


Podle Matta Ridleyho je ale důležité to, že produkce elektřiny z břidlicového plynu je levnější, čistší, a k lidem i přírodě šetrnější než výroba energie z uhlí, ropy, jádra, větru, slunce a biomasy.

„Pokud to Evropa myslí se snižováním emisí vážně, byla by hloupá, kdyby břidlicový plyn ignorovala, alespoň do doby, než budou během tohoto století vyvinuty mnohem lepší verze jaderné nebo solární produkce elektřiny,“ píše Ridley.

Spor o možná rizika

Podle Ridleyho jsou některé argumenty, které proti těžbě plynu z břidlic předkládá zelené hnutí, mylné nebo přehnané. Nejčastější kritikou bývá, že se při dobývání používají „nebezpečné“ chemikálie, které mohou kontaminovat podzemní vodu. Ridley tvrdí, že hlavní složkou směsi, která se vstřikuje do vrtů, je voda, která tvoří téměř 95 procent vstřikovací směsi. Dalších pět procent tvoří písek a zbylá necelá dvě promile jsou látky běžně používané v řadě průmyslových i domácích použití jako polyakrylamid, metanol, butanol nebo brom.

V tak vysokém zředění by neměla být tato směs rizikem po lidské zdraví, ani kdyby se dostala do podzemní vody. To je podle Ridleyho samozřejmě teoreticky možné, ale velmi nepravděpodobné, a v USA, kde je už asi 40 tisíc vrtů, inspekce nic takového nezjistily. Provozovatelé vrtů podle něj nemají žádný zájem odbývat zabezpečení vrtu, protože by hrozilo unikání plynu, což by těžce poškodilo efektivnost vrtu.

Klíčovou výhodou plynu z břidlic je podle Ridleyho to, že na rozdíl od ropy a běžného plynu z propustných pískovců se nově dostupný zdroj nalézá prakticky všude po světě. To znamená, že těžba může být decentralizovaná a blízko odbytišť a nebude muset narušovat například panenské oblasti Arktidy.

V Evropě mají bohatá naleziště hlavně Polsko, Francie a Ukrajina, ukazují údaje z dubnové zprávy amerického Úřadu pro energetické informace. Polsku by podle nich například jeho těžitelné rezervy stačily při dnešní spotřebě na zhruba 400 let.

Evropa zůstává střízlivá

Nedávná zpráva výzkumné firmy Bernstein Research podle agentury Reuters v tomto desetiletí žádný velký průlom v těžbě břidlicového plynu v Evropě nečeká, zejména kvůli obavám o životní prostředí. V Evropě je zatím jen 16 vrtů a z toho pouze čtvrtina z nich narazila na plyn.

Nechuť západní Evropy k novému zdroji dokládá francouzské směřování k zákazu vrtů zahrnujících hydraulické štěpení hornin, jímž se plyn z břidlic dobývá. V minulých dnech tento návrh schválila dolní komora francouzského parlamentu a příští měsíc bude o zákonu jednat senát.

Průzkum ložisek břidlicového plynu omezila i německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Naproti tomu Polsko, které se chce co nejvíce zbavit závislosti na ruském plynu, na žádné zákazy nepomýšlí, obává se ale tlaku Evropské unie.

Autor: vrb, čtk

Komentáře

Čtěte také

Plyn dál poteče i přes Česko a Slovensko, slibuje Gazprom

Plyn dál poteče i přes Česko a Slovensko, slibuje Gazprom

Ruský plynárenský podnik Gazprom ujistil slovenského přepravce plynu Eustream, že slovenská i česká síť pro přepravu plynu se bude dlouhodobě využívat i v případě vybudování… více

Komerční prezentace
Mobilní web