Více než třetina německých výrobců má obavu z dopadů brexitu

Více než třetina německých výrobců má obavu z dopadů brexitu
22. června 2016 • 11:09
Více než třetina německých výrobců se obává, že případný odchod Británie z Evropské unie bude mít negativní dopad na jejich podnikání. Přes 60 procent firem žádnou změnu v případě brexitu nečeká, vyplývá z průzkumu, který dnes zveřejnil německý ekonomický institut Ifo.

Obavy z výsledků čtvrtečního referenda v Británii mají zejména větší firmy s 500 a více zaměstnanci. Mezi nimi očekává negativní dopad celých 53 procent. U všech producentů, kterých se institut dotazoval, se jich vlivu brexitu na obchod obává 38 procent, 61 procent je přesvědčeno, že se situace nezmění a jedno procento očekává pozitivní dopad.

Nadprůměrné obavy mají firmy z elektronického sektoru (52 procent) nebo výrobci automobilů (49 procent). Výrazně méně brexit trápí producenty jídla a nápojů (28 procent) a výrobce oblečení (21 procent).

Institut Ifo se mezi 6. a 21. červnem dotazoval 1478 německých výrobců.

Hlavní momenty ve vzájemných vztazích Británie a EU:
14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973.
6. června 1975
30. listopadu 1979 - Prohlášením „chci své peníze zpátky“ na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.
1989 - Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za „návrat k marxismu“.
Listopad 1992 - Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Její přijetí stranu rozdělilo.
17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 byla nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne).
21. května 1996 - EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil summit, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz masa.
1997 - V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že Británie se nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002.
1. května 2004 - Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie.
12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mimo jiné komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008.
8. prosince 2011 - Premiér Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; země se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.
23. ledna 2013 - Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015.
26. května 2014 - Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).
10. listopadu 2015 - Cameron v požadavcích na reformu EU žádal omezení volného pohybu v unii a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU. Evropská komise část premiérových požadavků označila za „vysoce problematické.“
19. února 2016 - Lídři EU se zavázali nově upravit postavení Británie v unii. Země se podle této dohody mimo jiné nestane součástí „evropského superstátu,“ pro migranty z EU budou platit nové tvrdší podmínky, Británie také nikdy nepřijme euro.
9. května 2016 - Cameron v kampani před referendem varoval před izolacionismem s tím, že případný brexit může ohrozit mír v Evropě. Varianta vystoupení z osmadvacítky podle Camerona představuje pro kontinent bezpečnostní riziko a Británie by si neměla namlouvat, že by ji jako nečlenskou zemi EU případné konflikty nezasáhly.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!