Vítr má být hlavní zdroj elektřiny, v Německu málem zničil síť

Vítr má být hlavní zdroj elektřiny, v Německu málem zničil síť
27. listopadu 2015 • 13:14
Do roku 2030 by se vítr mohl stát největším zdrojem elektřiny v Evropě. Větrné elektrárny by tak s podílem 28 procent na spotřebě přeskočily plynové, uhelné a další zdroje. Stačí, aby se vlády vydaly ve svých energetických politikách tímto ambiciózním směrem, tvrdí nová studie Evropské asociace pro větrnou energetiku (EWEA).

V roce 2030 by v takovém případě mohly stát turbíny s celkovým instalovaným výkonem 392 gigawattů, z nichž 294 gigawattů by bylo na souši a zbylých 98 gigawattů na moři. Dnes má Evropa 128,8 gigawattů ve větrných elektrárnách.

Jenže poslední zkušenosti z Německa ukazují, že jen stavět nové turbíny nestačí. V polovině listopadu se severem Německa přehnala tlaková níže Iwan. Vítr byl tak silný, že vyhnal ve dvou dnech výrobní výkon německých větrníků na dosavadní rekord 32,6 gigawattů. Jenže přenosová soustava nedokázala tento nápor elektřiny kvůli chybějícím propojením na jih země přenést.

Plyn a uhlí stále v záloze

Kvůli masivní výrobě ekologické elektřiny se tak paradoxně musely na jihu Německa a v Rakousku rozběhnout plynové a klimaticky nejškodlivější uhelné elektrárny, aby udržely německou síť v chodu. Tato takzvaná zimní rezerva pro pokrývání špiček spotřeby se aktivuje jen výjimečně. V říjnu však musely záložní elektrárny běžet v kuse deset dnů, což je nejdelší doba od začátku německé energetické revoluce.

Situace byla podle provozovatelů německých přenosových sítí tak vážná, že dokonce sáhly k poslednímu možnému nástroji na odvrácení kolapsu sítě. Přistoupili k odpojování desítek megawattů větrných elektráren. Ty přitom podle německých zákonů mají absolutní prioritu v přístupu do sítě a lze je vypnout, jen když jsou vyčerpány všechny další možnosti jak síť stabilizovat.

Rizika? O těch zpráva nemluví

Zpráva větrné asociace EWEA o podobných rizicích souvisejících s rozmachem větrné energie nemluví. Vyzdvihuje jen přínosy pro omezování emisí skleníkových plynů, pro zaměstnanost a výkon ekonomiky. Sníží se také závislost na dovozu fosilních paliv, dodává EWEA.

Evropská ekonomika podle EWEA na větrném boomu po odečtení nutných nákladů vydělá 13 miliard eur. To odpovídá unijním investicím do dopravní infrastruktury za pět let. Větrná energetika by dávala práci 366 tisícům lidí. „Větrná energetika dává ekonomický smysl. Ale politici musí ukázat mnohem více rozhodnosti než dosud. Je třeba připravit novou podobu trhu s elektřinou, reformovat systém obchodování s povolenkami a zajistit přísnou odpovědnost za plnění unijních cílů pro rok 2030,“ říká Giles Dickson, ředitel EWEA.

Jenže náklady na stabilizaci elektrické sítě kvůli větrným a slunečním elektrárnám zatím rostou. Jen letos budou v síti německého provozovatele přenosové soustavy Tennet podle deníku Die Welt činit téměř půl miliardy eur.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!