Vláda chce získat větší vliv na regulaci energetiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výrazně posílit svůj vliv na chod Energetického regulačního úřadu. Stačí, aby se mu podařilo při schvalování novely energetického zákona zachovat v zákoně jedinou nově navrženou větu. Kvůli ní by o část vlivu na regulaci energetiky přišel předseda ERÚ, kterého jmenuje prezident.

Ilustrační foto
1.7.2014 6:23   |  

Podle záměru ministerstva by měla vzniknout nová pětičlenná Rada Energetického regulačního úřadu, jejíž členy bude jmenovat vláda na návrh ministerstva. Jejím úkolem by bylo dohlížet na správné fungování úřadu, jak je to běžné v jiných evropských zemích.

Jenže ministerstvo do novely vložilo i ustanovení, že rada schvaluje vydání prováděcích předpisů ERÚ a cenová rozhodnutí. Jinými slovy: o cenách distribuce elektřiny a plynu a dalších regulovaných poplatcích budou rozhodovat lidé dosazení ministerstvem. „Myslím, že záměrem je podřídit regulátora politické moci a omezit riziko, že ERÚ povede někdo s odlišným názorem, než je názor energetického establishmentu,“ říká Jan Ondřich z poradenské společnosti Candole Partners.

Ministerstvo trvá na tom, že jeho záměrem je vytvořit radu jen jako dozorující orgán. „Diskuze o kompetencích rady vůči cenovým rozhodnutím bude probíhat v rámci mezirezortního řízení. Pokud najdeme řešení, které zajistí efektivní přezkoumatelnost cenových rozhodnutí v rámci standardních procedur ERÚ, nebude rada tuto působnost mít,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu pro energetiku Pavel Šolc.

Pokud by radě navržená pravomoc zůstala, nastala by podle expertů na regulaci zvláštní situace. Rada jmenovaná vládou by měla větší vliv než předseda jmenovaný prezidentem, tedy ústavně vyšší institucí.

Nová Rada ERÚ
Bude jmenovaná na pět let, v průběhu funkčního období se její členové postupně obmění. Bude schvalovat plán činnosti úřadu, vyhlášky a cenová rozhodnutí, návrh rozpočtu i závěrečný účet a návrh zprávy o činnosti a hospodaření. Má také projednávat stížnosti na činnost předsedy úřadu. Bude stanovovat politiku regulace v energetických odvětvích včetně zásad cenové regulace v energetice a dohlížet, aby působnost úřadu byla vykonávána v souladu s ní.

„Vznik rady bezesporu posílí vliv a kontrolu vlády nad fungováním regulace. Mělo by však jít o vliv nepřímý, tedy prostřednictvím personálního obsazení rady, nikoli o ovlivňování praktického výkonu regulace,“ dodává partner poradenské společnosti ENA Jan Gavor.

Jak se budou členové rady vybírat, zatím ministerstvo neví. „Nad kritérii se bude v následujících týdnech diskutovat s Úřadem vlády a úřadem ministra pro legislativu. Ze strany ministerstva by měla být prioritní kritéria především odbornosti a nezávislosti,“ tvrdí Šolc.

ERÚ na vytvoření institutu rady nevidí nic špatného. „Ať je to ale nezávislý dozorčí orgán, jehož členy vybírají poslanci jako u jiných orgánů tohoto druhu,“ říká mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Existuje totiž riziko, shodují se experti, že ministerstvo nominuje do rady lidi, kteří budou hájit zájmy regulovaných firem. Typický střet zájmů nastane například u společnosti ČEZ, kde má stát většinový podíl a zároveň jde o největší z regulovaných firem.


Čtěte také:

Elektřina v Česku zdražovala rychleji než v celé Evropě

Obnovitelné zdroje loni pokryly 13,17 procenta spotřeby elektřiny

Spotřeba elektřiny mírně vzrostla. Nůžky se rozevřely v regionech

Autor: Jan Stuchlík

Komentáře

Čtěte také

Tusk: První neformální summit EU bez Británie proběhne ve středu

Tusk: První neformální summit EU bez Británie proběhne ve středu

Řádný summit šéfů států a vlád zemí Evropské unie se v důsledku rozhodnutí britských voličů o odchodu z unie ve čtvrtečním referendu prakticky zúží příští týden na jediný den.… více

Komerční prezentace
Mobilní web