Vyhozené peníze? Čeští odpůrci jádra dostali z Rakouska miliony

Šest českých organizací, které bojují proti jaderné energetice, získalo v roce 2014 od hornorakouské vlády podporu v celkové výši 140 916 eur (necelé čtyři miliony korun). Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten s odkazem na průzkum společnosti Sanep tvrdí, že se částka míjí účinkem, protože sympatie Čechů k jádru spíše rostou. Ekologické organizace ovšem považují průzkum za tendenční, podpora jaderné energetiky prý není v Česku tak jednoznačná.

Jaderná elektrárna Temelín
29.7.2015 19:11   |  

Nejvíce peněz od Rakušanů získala stejně jako v roce 2013 jihočeská sdružení: Jihočeské matky zhruba 41 tisíc eur, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí 34 tisíc eur a Calla-Sdružení pro záchranu prostředí 31 tisíc eur.

Jak uvádí deník Oberösterreichische Nachrichten, celkově financování protijaderných aktivit ze strany spolkové vlády mohlo v loňském roce dosáhnout až 700 tisíc eur (18,9 milionu korun). Pro srovnání, mezi dotovanými protijadernými organizacemi z Horního Rakouska dostalo nejvíce sdružení Anti Atom Komitee, a to 99 tisíc eur.

Anketa

Podporujete rozšíření českých jaderných elektráren?

ano ne

V anketě hlasovalo 1175 čtenářů.

další ankety

K aktivitám hornorakouské vlády, které by měly zabránit dalšímu rozvoji jaderné energetiky v Česku, patří i post oficiálního pověřence pro protijadernou politiku. V současné době tuto funkci vykonává český jaderný fyzik Dalibor Stráský. Kolik dostala jeho kancelář na činnost v roce 2014 není známo, například v roce 2008 to ale bylo 332 600 eur.

Efektivitu podpory českých sdružení ale rakouský list zpochybňuje. Odkazuje na průzkum veřejného mínění provedeného společností Sanep. Souhlas s dostavbou nových bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany v něm vyjádřilo 78,4 procenta z 12 625 dotázaných formou on-line dotazníku.

České organizace však námitky, že finanční podpora z Rakouska je v boji proti jádru neefektivní, odmítají. „Z prostředků hornorakouské vlády jsme čerpali na tři projekty v celkové výši 30 677 eur (830 tisíc korun). Vloni to byla zhruba polovina našich příjmů (výnosů),“ reagoval na zprávu rakouského tisku předseda sdružení Calla Edvard Sequens. „Rakouská podpora je u nás oponenty někdy účelově vykládána jako činnost proti zájmům státu, panuje představa o direktivním řízení apod. Ve skutečnosti jde vždy o soutěž projektů, které jsou hodnoceny a vybírány jen ty nejlepší, které splňují kriteria donora,“ dodal Sequens.

Dotace hornorakouské vlády pro české protijaderné organizace:

Zdroj: Oberösterreichische Nachrichten

V případě Hnutí Duha, jehož rozpočet se pohybuje kolem 15,5 milionu korun, je příspěvek rakouské vlády ve výši půlmilionu korun méně významný než u Cally. „Jde o grant, který nám umožňuje platit necelý jeden úvazek experta, který vstupuje do veřejné diskuse o jaderné energetice, energetické efektivitě a obnovitelných zdrojích v Česku,“ uvedl zástupce Duhy Jan Piňos.

Češi zároveň argumentují nízkou relevancí výzkumu Sanepu, na který se rakouský deník odvolává. Například Josef Šlerka, vedoucí katedry nových médií na Univerzitě Karlově, označil znění otázek za zavádějící. Problematický je podle něj jejich úvod ve znění „v rámci energetické nezávislosti a bezpečnosti se rovněž hovoří o nutnosti dostavby nových bloků v jaderných elektrárnách.“

Výzkumy agentury Sanep, konkrétně způsob formulace dotazů, jsou v odborných sociologických kruzích často kritizovány. Otázky Sanepu jsou podle některých odborníků často kladeny zavádějícím způsobem, návodně či manipulativně. Sanep tato nařčení odmítá. „Bývá to tak, že vycházíme z nějakého zadání a odpovědi a otázky se upravují, aby zadavatel dostal, co potřebuje,“ uvedl nedávno ředitel Sanep Ondřej Zajíc pro server idnes.cz.

I proto neziskové organizace odkazují na čísla z jiných výzkumů. „Hnutí Duha si nechalo udělat u agentury Focus letos na jaře průzkum o názorech veřejnosti o tom, jakou energetiku by měl stát podporovat. Jeho výsledky jsme porovnali s výsledky identického výzkumu před třemi lety. Z šetření plyne, že dvě třetiny respondentů chtějí, aby stát založil svoji energetickou politiku především na podpoře zateplování domů a jiných úspor nebo na využívání větrné, solární či vodní energie. Navíc jen 13 procent lidí nejvíce preferuje koncepci založenou na jaderné energetice. Té přibylo během posledních tří let výrazně odpůrců,“ uzavírá Piňos.

Podle Sequense pak nabízí poměrně reálný obrázek o podpoře českých jaderných plánů například květnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM).

Zmíněný výstup CVVM vyšel poměrně vyrovnaně. Novým blokům v českých atomových elektárnách je nakloněno 44 procent dotázaných, 39 je proti.

Ještě vyrovnanější poměr plyne z dotazu, zda má Česko dále snižovat či zvyšovat podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny. Podle 45 procent respondentů by měl podíl jádra zůstat na současné úrovni. Pro rozšiřování výroby jaderné energie se vyslovilo 22 procent - tedy stejně jako těch, kteří s tím nesouhlasí.


Čtěte také:

Schváleno. Jádro se na desetiletí stane hlavním zdrojem energie v Česku

Náhrada za jádro? Německo spustí nejvíce uhelných elektráren za 20 let

Česká podpora jaderné energie zneklidňuje rakouské ministry

 Jan Vávra Autor: Jan Vávra redaktor E15

Komentáře

Čtěte také

Zadlužení největších ropných společností vzrostlo za rok o třetinu

Zadlužení největších ropných společností vzrostlo za rok o třetinu

Ropný byznys sužují nízké ceny ropy. Souhrnný čistý dluh 15 největších severoamerických a evropských ropných firem dosahoval na konci letošního března 383 miliard dolarů, uvedl… více

Komerční prezentace
Mobilní web