Zplyňování uhlí? Technologie budoucnosti, tvrdí vědci
Hornicko-hutnická akademie v Krakově zahájila testy, které prověří možnosti nadzemního a podzemního zplyňování uhlí v Polsku. Hodnota projektu, jehož smyslem je vývoj efektivních technologií pro výrobu hořlavin a elektrické energie, je 22 milionů eur.
Na financování se 20 miliony eur podílí Národní centrum pro výzkum a vývoj, zbytek dají průmysloví partneři. Hlavním cílem je rozpracování efektivních průmyslových technologií. V rámci projektu bude založena datová banka polského hnědého a černého uhlí vhodného pro zplyňování. Zároveň budou připraveny pilotní instalace.
Nadzemní zplyňování uhlí označuje hlava projektu, profesor Andrzej Strugała, za „velmi šetrné k životnímu prostředí“. Emise oxidů uhlíku, síry či dusíku jsou oproti tradičnímu spalování uhlí nepatrné – oxid uhličitý může být při procesu jednodušeji oddělen a posléze uložen. Následky podzemního zplyňování uhlí na životní prostředí ale nejsou zcela jasné. „Jedním z cílů projektu je výzkum vlivů zplyňování na půdu a spodní vody,“ říká Strugała.
Výhodou metody je, že zplyňování uhlí by se mohlo obejít bez přítomnosti horníků pod zemí. „K ložisku se přichází vrty vzdálenými od sebe 40 až 50 metrů. Pod zemí bude uhlí zapáleno, čímž započne proces zplyňování. Částí štol budou látky vznikající při zplyňování – například kyslík, oxid uhličitý a vodní páry – vpumpovány pod zem. Ostatními štolami budou odváděny vznikající produkty, od nichž bude oddělen vodík, metan a oxid uhelnatý, tedy složky použitelné pro výrobu energie či chemických produktů,“ vysvětluje Strugała. Jeden projekt podzemního zplyňování uhlí se v Polsku již uskutečnil. Na konci června oznámil Hornický institut úspěšný průběh experimentu ve výzkumném uhelném dole Barbara v Mikołowě. Šlo o pokus v rámci mezinárodního projektu HUGE.
Varšava
Autor je spolupracovníkem redakce
