Další aukce bytů budou záviset na poptávce

Pouze polovinu ve čtvrtek vydražených bytů se developeři rozhodli skutečně prodat. „O třicet nemovitostí soupeřilo 56 zájemců a své vítěze našlo 24 nových bytů a rodinných domů. Ve 12 případech prodávající akceptovali vítězné nabídky,“ sdělila deníku E15 mediální zástupkyně organizátorů Marcela Kukaňová.

Aukční síň Gavlas a realitní kancelář Professionals, které druhou hromadnou aukci uspořádaly, považují výsledek za úspěch. Stojí si i za stanovením utajených limitních cen, jež vzbudily u řady zájemců o nemovitost velkou nevoli. Zatímco licitátor začínal aukci na vyvolávacích cenách, developeři si určili ještě nejnižší, tedy limitní ceny, za něž budou ochotni prodat.

„Na limitních cenách se nezačíná, protože by ztrácela smysl samotná podstata aukce „reserve price“, tedy s limitní cenou. Navíc aukce ukazuje reálné tržní ceny, které mohou být nižší než nastavené limity. A nikde není řečeno, že developer neprodá část bytů pod limitní cenou. Přesně to se stalo při minulé aukci i nyní. Co se týká zveřejňování limitních cen, tak to se nikde ve světě nedělá,“ tvrdí majitel aukční síně Ivo Gavlas.

Byty na arabském trhu

Rozhýbání tuzemského rezidenčního trhu nebrání ani tak objektivní ekonomické problémy, jako tvrdošíjné odmítání developerů přiznat, za kolik vlastně své produkty prodávají. Ačkoli se takovému označení stavitelé a realitní kanceláře brání, obchodování s byty skutečně připomíná handlování na arabském trhu.

Druhá hromadná aukce nových bytů a rodinných domů, kterou mnozí účastníci počastovali termínem „fraška“, byla toho důkazem. Pořadatelé, realitní kancelář Professionals a aukční síň Gavlas, se opět pokusili přenést do českých podmínek zámořský model prodeje nemovitostí.
Kvůli podmínkám developerů, které měly ke korektnosti vůči zákazníkům hodně daleko, však organizátoři spíš hazardují s pověstí svých zavedených firem.

Jen namátkou z aukčního řádu: zájemce o byt předem složil jistinu sto tisíc korun, pokud v aukci zvítězil, musel dát ihned „neodvolatelný návrh na uzavření rezervační smlouvy“. Zato developer si podle pravidel této aukce mohl vzít týden na rozmyšlenou, zda byt za vydraženou cenu prodá. Případně mohl zkusit s kupujícím handlovat.

Týdenní moratorium, kdy se čeká na vyjádření developera, navíc bránilo vítězným dražitelům v tom, aby se pokusili, třeba i za vyšší cenu, získat jinou nemovitost. Ledaže by složili znovu sto tisíc jako jistinu. Pokud byla aukce určena lidem, kteří si hledají nové bydlení, těžko si představit, že by bez mrknutí oka vytahovali další stovky tisíc, které jim pořadatelé mohou, a nemusejí vrátit.

Někteří developeři se kvůli obavám z malého zájmu o své byty navíc pojistili vlastními lidmi v sále, kteří přihazovali o sto šest, a v nemálo případech jim licitátor nemovitost nakonec přiklepl. Dívenka v tričku a mladík v džínách vyhráli pod různými aukčními čísly polovinu dražených bytů od známého developera. Jistě, mohlo jít o investory či jejich právní zástupce, vizáž nejaktivnějších dražebníků tomu ale ani v nejmenším nenasvědčovala. Investoři, kteří chtějí skoupit více bytů, navíc dnes nemají problém vyjednat si u developera výrazně nižší cenu, než která je uvedena v cenících. A nejen oni. Vedle sedící pár popisoval, jak jim při prohlídce bytu zástupce developera nabízel slevu v řádu stovek tisíc, pokud neuspějí v aukci a přijdou do prodejní kanceláře. Podtrženo sečteno.

Proč absolvovat veřejnou aukci s následným dohadováním v zákulisí, když mohu jít licitovat přímo k developerovi, a nemusím ani skládat stotisícovou jistinu? Professionals a Gavlas tentokrát jasně ukázaly, koho považují v tomto obchodním vztahu za partnera a kdo je pokusným objektem, jenž se musí podřídit. Přistoupit na hru developerů se ale ukázalo jako krátkozraká strategie. Lidé se hodně poučili. Nepodepisují bezhlavě nevýhodné smlouvy a za své peníze vyžadují přiměřenou kvalitu. Některým realitním hráčům ale stále nedošlo, že už se nepíše rok 2007.

Čtěte také: Aukce bytů: naději vystřídalo rozčarování