Do některých památek jdou stamiliony, jiné musejí čekat

7.7.2010 9:27   |  

aktualizováno Na obnovu tuzemských památek má jít letos více peněz než loni. Aby toho ale Národní památkový ústav (NPÚ) dosáhl, je nucen usilovat o dotace i z jiných zdrojů. Běžný rozpočet NPÚ by na to nestačil. Ten je letos ve srovnání s předchozím rokem výrazně nižší.

Zatímco loni činil 2,182 miliardy korun, letos dosahuje částky 1,764 miliardy korun. Peníze pocházejí ze státního rozpočtu, norských fondů a zdrojů EU.

Obnovu památek financuje i ministerstvo kultury, které má na ně letos vyčleněno 0,641 miliardy korun (loni to bylo 0,737 miliardy korun).

Jedním z dodatkových zdrojů je například Integrovaný operační program, který administruje ministerstvo kultury. „V tomto roce v něm máme čtyři projekty,“ sdělila mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová.

Mezi největší akce patří obnova arcibiskupského paláce a zahrad v Kroměříži, kde se do roku 2014 proinvestuje zhruba 337 milionů korun. Má tam vzniknout národní metodické pracoviště pro obnovu a péči o historické zahrady a parky. Ještě více peněz – 450 milionů – má být ve stejném časovém horizontu investováno do projektu Hospital Kuks na stejnojmenném zámku. Peníze jdou do rekonstrukce chátrajících prostor vlastní budovy bývalého špitálu včetně zahrad, kde vznikne edukační centrum zaměřené na hospitální aktivity a na prezentaci historické i soudobé farmacie. Ve Veltrusích má za 230 milionů korun vzniknout Schola naturalis podporující kulturně ekologické vzdělávání. Téměř ke dvěma stům milionům si přijde i vila Stiassni v Brně, kde se počítá s vybudováním národního metodického Centra obnovy památek architektury dvacátého stolení.

„Některé památky v naší správě jsou bohužel i nadále popelkou. Například zámek Jezeří v Ústeckém kraji, který ohrožuje povrchová těžba,“ sdělila Kalová.

Vedle dotací operuje památkový ústav i s příjmy z provozování hradů a zámků. Ty loni dosáhly 421 milionů korun, což bylo meziročně o 30 milionů více. Zvednout návštěvnost se NPÚ pokouší již druhým rokem akcí Oživlé památky, při nichž si například lidé mohou vyzkoušet život šlechty. Novinkou je projekt Živá legenda, při které budou návštěvníky provázet památkami postavy, které jsou s místem svázány buď historicky, či legendou.

Loni vévodil památkám zámek v Lednici na Břeclavsku, který navštívilo 321 tisíc lidí. Nejvíce utržil hrad Karlštejn, a to přes 47 milionů korun.

Národních kulturních památek přibylo

Počínaje červencem se národní kulturní památkou nově staly například kostel Nejsvětější srdce páně v Praze na Vinohradech, pražský kubistický dům U Černé Matky Boží nebo brněnský hotel Avion. Nejvyšší ochranu státu bude požívat i zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky či železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936. Rozšíření seznamu národních kulturních památek o 38 objektů na 274 položek schválila vláda letos v únoru.

Autor: Jiří Michal

Komentáře

Čtěte také

Vesecká v září odejde z ERÚ. V úřadu vydržela necelé dva roky

Vesecká v září odejde z ERÚ. V úřadu vydržela necelé dva roky E15 exkluzivně

Po necelých dvou letech končí své působení na Energetickém regulačním úřadu bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „O skončení služebního poměru požádala k 1. září… více

Mobilní web