Dostavbu dálnice D4 zaplatí soukromníci, vláda schválila PPP projekt

aktualizováno Vláda schválila dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem ze soukromých peněz, formou takzvaného PPP projektu. Projekt na stavbu 32 kilometrů dálnice mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku předpokládá celkovou investici 24,9 miliardy korun. Se stavbou by se mělo podle ministerstva začít ve druhé polovině příštího roku.

Ilustrační foto
13.1.2016 16:23   |  

„Zkušenost v České republice (s PPP projekty) v uplynulých letech nebyla vždy dobrá. V tom se lišíme od jiných států, například od Slovenska kde se PPP projekty osvědčily,“ uvedl Sobotka. Pokud se využití soukromého kapitálu při dostavbě D4 osvědčí, nic podle něj nebrání pokračování obdobných projektů.

„Chtěl bych PPP projekty rehabilitovat jako jeden z vhodných způsobů jak stavět. Výhodou je rychlost stavby, ale i to, že budoucí provozovatel silnice odvede práci kvalitně a bude za dílo po dlouhou dobu zodpovědný,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Je navíc podle něj čas začít se připravovat na situaci, kdy se po roce 2023 omezí příliv evropských dotací a kdy tak bude nutné využívat i jiné zdroje financování.

Podle ministra vybral úřad komunikaci D4 jako pilotní projekt proto, že není součástí evropské páteřní sítě Ten - T, a je tak obtížnější její výstavbu financovat z evropských dotací. Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá výstavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

Další může být D7

Kromě D4 předpokládá ministerstvo dopravy, že dalším takzvaným PPP projektem s využitím soukromých peněz bude dostavba rychlostní silnice D7. Ministerstvo dopravy plánuje, že komunikaci vybuduje na svoje náklady soukromý investor, který ji poté bude po předem určenou dobu spravovat, za což bude od státu dostávat peníze.

V případě D4 předpokládá ministerstvo dokončení zbývajících kilometrů do pěti let. Dalších 25 let by se pak měl takzvaný koncesionář starat nejen o jím postavený úsek, ale také o nedávno stavěné části silnice u Skalky a u Písku. Kromě D4 předpokládá ministerstvo dopravy, že dalším takzvaným PPP projektem s využitím soukromých peněz bude dostavba rychlostní silnice D7.

Jeden z úseků plánované dostavby D4

V minulosti se stát pokoušel o zapojení soukromého kapitálu při výstavbě komunikací R47 u Ostravy a částí jihočeské D3. Podle ministerstva byla hlavním problémem, proč tyto stavby nakonec soukromý investor nebudoval, nedostatečná připravenost projektů a v případě D3 i potřeba prioritně čerpat peníze z EU.

V polovině září vypsalo ministerstvo dopravy výběrové řízení na právního, finančního a technického poradce pro vypsání výběrového řízení na dostavu D4 za 97 milionů korun. Pokud by ale vláda s výstavbou komunikace prostřednictvím PPP projektu nesouhlasila, může ministerstvo zadávací řízení na poradenství zrušit.

Dálnice D4 z Prahy na jih Čech se staví již od 60. let
Vizitka dálnice D4, jejíž dostavbu formou takzvaného PPP projektu schválila vláda:
Celková délka: 84 km; jako D4 je značen 73 km dlouhý úsek Jíloviště (u Prahy) - Nová Hospoda (Písecko), 9 km úsek Zbraslav (Praha) - Jíloviště (u Prahy) není značen jako D4, ale jako I/4, protože nesplňuje parametry dálnice kvůli nevhodnému napojení místních ulic přímo do trasy silnice, autobusovým zastávkám a přechodu pro chodce.

V provozu: 38 km; 32 km Jíloviště (u Prahy) - Skalka (Příbramsko), 6 km Mitotice (Písecko) - Nová Hospoda (Písecko)

Ve výstavbě: 4 km Skalka (Příbramsko) - Háje (u Milína; Příbramsko)

V přípravě: 32 km Milín (Příbramsko) - Mirotice (Písecko)
Ostatní:

Stavba byla zahájena již v 60. letech minulého století, první úsek u Prahy (Zbraslav) byl otevřen v roce 1966.

Úseky kolem Jíloviště po Řitku (u Prahy) byly otevřeny v 70. letech, úseky od Řitky ke Skalce u Příbrami v 80. letech.

Pokračováním D4 má být silnice I/4 přes Strakonice a Vimperk až na hranici s Německem (Strážný).

U Nové Hospody na Písecku na D4 plynule navazuje čtyřpruhá silnice I/20 na Písek a České Budějovice (zatím v provozu po Písek).

Vládou schválená dostavba D4 mezi Příbramí a Miroticemi formou takzvaného PPP projektu předpokládá celkovou investici 24,9 miliardy korun. Se stavbou by se mělo podle ministerstva dopravy začít ve druhé polovině příštího roku.
Partnerství veřejného a soukromého kapitálu v ČR příliš nefunguje
Výběr informací o projektech partnerství veřejného a soukromého kapitálu (PPP) v České republice (vláda dnes schválila, že tuto metodu použije při dostavbě dálnice D4):
Projekty partnerství veřejného a soukromého kapitálu se zatím v České republice zatím příliš neprosadily, přestože se o nich mluví již od druhé poloviny 90. let. Jejich základní princip je přitom jednoduchý - místo státu či samosprávy stavbu či komunikaci postaví a také financuje soukromý investor, který následně dostává z veřejných peněz po předem domluvenou dobu peníze (i za to, že projekt následně provozuje).

V České republice se o PPP nejčastěji uvažovalo v souvislosti s dopravními stavbami, nejnověji se jedná o dálnice D4 (na jihu Čech) a D7 (z Prahy na Chomutov). Tento typ spolupráce veřejné sféry a soukromého kapitálu se ale může týkat také dalších oborů, například výstavby nemocnic, soudů či dalších úředních budov, věznic, vysokoškolských komplexů nebo vodárenských zařízení.

Asi nejznámějším projektem, kdy se vážně uvažovalo o spojení státu se soukromníky, je výstavba dálnice D47, kterou v roce 2001 vláda Miloše Zemana zadala izraelskému konsorciu Housing&Construction CZ. Za vybudování zhruba 80 kilometrů dlouhého úseku z Lipníku nad Bečvou do Ostravy měl stát zaplatit během 30 let 125 miliard korun (bez započtení inflace). Zakázku v březnu 2003 vypověděl kabinet Vladimíra Špidly, mimo jiné kvůli vysoké ceně. Firma pak získala jako kompenzaci 620 milionů korun.

O využití projektů partnerství veřejného a soukromého kapitálu uvažovaly i další vlády - jak kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD), tak sestavy vedené premiéry ODS Mirkem Topolánkem a Petrem Nečasem. Hovořily zejména o výstavbě dálnic, například hradecké D11 nebo současné D35 ze severních Čech přes Hradec Králové na střední Moravu. Vždy ale zůstalo jen u plánů, za analýzy a poradenské služby ale byly vydány desítky milionů korun.

Vlády se přitom nechystaly vybudovat formou PPP jen dopravní stavby, po roce 2005 se uvažovalo se také o výstavbě krajského justičního areálu v Ústí nad Labem nebo věznice v Rapoticích u Brna. Ani jeden z projektů se ale neuskutečnil, podobně jako dostavba areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Projekt za 1,3 miliardy korun v roce 2010 schválil úřednický kabinet Jana Fischera, o rok později byl ale zrušen (stát to stálo 170 milionů korun).

Za dosud největším dokončeným PPP projektem z posledních let tak není vláda, ale krajské město Plzeň, které si objednalo výstavbu a provozování nového autobusového a trolejbusového depa, které bylo otevřeno v létě 2014. Třicetiletý kontrakt za téměř 12 miliard korun ale například zpráva Bezpečnostní informační služby označila za příklad problematického projektu, který umožňuje vyvádět peníze z veřejných rozpočtů.

Formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu se v ČR v uplynulých letech také stavěly a opravovaly vodohospodářské stavby, výše kontraktů dosáhla téměř 50 miliard korun. Jako PPP projekt vznikl například i český pavilon pro loňskou světovou výstavu Expo v italském Miláně.

Čtěte také:

Dálnici D3 u Budějovic chce stavět deset zájemců, cena výrazně spadla

Horečná výstavba se letos přesune z kolejí na dálnice

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Francie zakázala dovoz českých třešní, i když se tam nikdy nevyvážely

Francie zakázala dovoz českých třešní, i když se tam nikdy nevyvážely

Francouzská vláda vydala seznam devíti zemí včetně České republiky, které nesmějí vyvážet do Francie třešně. Důvodem je používání problematické látky dimetoát v pesticidech. Na… více

Komerční prezentace
Mobilní web