Maďarská vláda se pouští do obnovy paneláků, stavaři ale nejásají | E15.cz

Maďarská vláda se pouští do obnovy paneláků, stavaři ale nejásají

Maďarská vláda se pouští do obnovy paneláků, stavaři ale nejásají
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Petr Horký
14. února 2014 • 08:02
Poměrně dlouhý zimní spánek takzvaného panelového programu v Maďarsku končí. Současná vláda hned po nástupu v roce 2010 kvůli nedostatku peněz uzavřela kohouty. Teď se jí však podařilo najít zhruba 500 miliard forintů (45 miliard korun) na období 2014 až 2020.

Vláda se přitom spoléhá na dva zdroje – prodej emisních povolenek a ekologický operativní program Evropské unie. Ve třetí etapě by mělo být obnoveno 380 tisíc panelových bytů.

Nedůvěřivé stavební firmy ale nejásají. V minulosti totiž v důsledku průtahů při proplácení prací zbankrotovaly desítky firem a stovky podnikatelů musely vrátit živnost. Ministerstvo je však teď povzbuzuje: na začátku III. programu, už na jaře, ještě před volbami, by měly vzniknout objednávky za 27 miliard forintů.

Podnikatel Sándor Gógán ze Segedínu, který před třemi lety ohlásil bankrot, zvažuje návrat k podnikání. Tím spíš, že se specializoval na obnovu menších panelových domů a takových firem nebylo mnoho. Považuje také za výhodné, že dál platí podmínka „trojité“ obnovy. „Izolace vnějších zdí panelového domu, výměna oken a dveří spolu s výměnou či obnovou strojového zařízení, například výtahů či kotlů, je výnosnější než částečná rekonstrukce,“ vysvětluje Gógán.

Státní zásahy postrádají efektivitu
Hlavním sloganem vlády v kampani před dubnovými volbami je „rezsicsökkentés“ čili snižování režijních nákladů pro rodiny. Už loni vláda centrálně snížila ceny elektřiny, plynu a dálkového vytápění, a to dvakrát po deseti procentech. Parlament teď rozhodl o dalším snižování, například plyn od 1. dubna zlevní o 6,5 procenta. Spotřebitelům přijde měsíční vyúčtování, na kterém je ve smyslu zákona uvedená v hrubém rámci také úspora díky „rezsicsökkentés“. Autor těchto řádků například na elektřině loni ušetřil 17 532 forintů, necelých 1600 korun. Je to zlomeček sumy, která by se dala uspořit seriózním a efektivním programem na obnovu paneláků i „kádárových kostek“.

Mezi zásady, které nadále platí, patří také třetinové rozdělení nákladů mezi stát, samosprávu a majitele bytu. Maďarský ústav pro energetickou efektivitu ale varuje, že energetická obnova jednoho bytu vychází na 1,3 až 1,5 milionu forintů. Na majitele tak připadá zhruba půl milionu forintů, avšak podle statistického úřadu až devadesát procent domácností nemá jakékoli finanční rezervy.

Občanské sdružení Energiaklub má ještě vážnější výhrady. Tvrdí, že v panelových domech se ztrácí mnohem méně energie než v takzvaných Kádárových kostkách, čili rodinných domech s pyramidovou střechou, tenkými a nekvalitními zdmi z období 1945 až 1970.

Představitelka klubu Orsolya Fülöpová nechápe, proč stát dává přednost panelům. Podotýká, že v letech 2010 až 2011 byly menší programy na energetickou obnovu rodinných domů, existuje tedy srovnání úspor. „Ukázalo se, že mnohem vyšší úspory je možné dosáhnout obnovou rodinných domů,“ argumentuje s tím, že na paneláky připadá jen necelá pětina všech bytů.

Autor: Gregor Martin Papucsek
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!