Maďarsko zasahuje proti spekulacím s pozemky

Je totiž fakt, že přestože Evropská unie zřejmě cizincům uvolní zákaz nakupovat v Maďarsku půdu pravděpodobně až v roce 2011, podle seriózních údajů už vlastní pětinu této půdy.

Je to možné díky takzvaným kapesním smlouvám, které vlastníci nelegálně uzavírají například s hospodáři z Rakouska v západním pohraničí. Dokument o „prodeji“ zůstává v kapse, dokud to nebude legální, a Rakušan si klidně jezdí traktorem obdělávat „svoje“ hektary.

Tomu by měl být nyní konec. Zvýhodněni by měli být místní, hlavně mladí začínající hospodáři, kteří by si mohli z nového půdního fondu odkoupit pozemek za zvýhodněných podmínek, ale i starší farmáři, kteří by si zase mohli rozšířit rozlohu pronajaté půdy.

Podle ministra je to v souladu s „vládním programem, podle něhož stát chrání svou půdu, která tvoří součást národního pokladu“. Chystá se i nový zákon o národním půdním fondu a mnohé agrární zákony a nařízení se ruší. Skončit má například program půda za (do)životní rentu, v rámci něhož staří lidé, kteří už na obdělávání půdy nestačili, ji mohli odevzdat do půdního fondu za pravidelnou měsíční finanční odměnu.

Nástupem nové vlády se však paradoxně vrátka pro nákup půdy cizincům také otvírají. Přesněji těm, kdo jsou zatím cizinci, ale ve smyslu zákona o dvojím občanství mohou lehce získat i maďarské. Burgenlandští hospodáři jsou z toho byznysu vyloučeni, protože Rakousko dvojí občanství nedovoluje.

V Německu, Francii, Velké Británii, Spojených státech a Izraeli však žije dost potenciálních maďarských občanů, a tedy i možných vlastníků maďarské půdy. Na ně by se nevztahovala ani plánovaná novela zákona o půdě, která budoucím vlastníkům pozemků ze zahraničí předepíše trvalý pobyt a hospodaření na místě a ukončené zemědělské vzdělání.

O maďarskou půdu je v každém případě v zahraničí zájem, v neposlední řadě kvůli její ceně. Zatímco v Maďarsku stojí hektar 2500 eur, v Německu je to dvanáct tisíc eur a v Nizozemsku 24 tisíc eur.

Budapešť