Na Šumavě se staví nejvíc domů na obyvatele. Vědci varují před ničením přírody

Na Šumavě se staví nejvíc domů na obyvatele. Vědci varují před ničením přírody
31. července 2016 • 15:03
Dvaadvacet českých vědců varuje před neřízeným růstem bytové výstavby na Šumavě. Podle nich se tam staví v poměru k počtu obyvatel nejvíce bytů z celé ČR. Přitom počet obyvatel Šumavy výrazně klesá, místy i o desítky procent, řekl předseda odborné platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd. Data vycházejí z přehledu bytové výstavby, kterou pro roky 2005 až 2015 zveřejnil Český statický úřad.

V obcích Kvilda, Železná Ruda, Borová Lada, Modrava, Nové Hutě, Srní, Prášily a Horská Kvilda (řazeno podle intenzity výstavby v obcích s intenzitou přes deset dokončených bytů na 1000 obyvatel) se v letech 2005 až 2015 postavilo celkem 761 nových bytů. Přesto počet obyvatel těchto obcí klesl z 3227 na 2796, tedy o 15 procent, řekl Hruška.

Nejvíce nových bytů se podle analýzy Vědců pro Šumavu postavilo v Železné Rudě (485), kde klesl počet obyvatel dokonce z 2118 na 1745, tedy o 21 procent. Z obcí, jejichž celý katastr leží přímo v Národním parku Šumava, se nejvíce bytů postavilo na Kvildě (68), kde klesl počet obyvatel ze 167 na 147, tedy o 14 procent. Nejvíce, celkem 26 procent obyvatel, ubylo v Srní, a to z 313 na 248. Přesto se tam postavilo 53 nových bytů. Jediné dvě obce v parku, kde počet obyvatel vzrostl, jsou Modrava (z 52 na 70) při výstavbě 16 nových bytů, a Prášily. Tam 32 nových bytů přineslo zvýšení počtu obyvatel ze 142 na 152.

Průzkum: Spokojenost Čechů s péčí státu o životní prostředí vzrostla

„Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal, výstavba se vymyká kontrole a ohrožuje ráz parku i celé Šumavy. Trvale usídlených obyvatel ubývá a nová výstavba je tažena velkolepými rekreačními objekty,“ uvedl Hruška. Vzhledem k vysokým cenám stavebních pozemků je podle něj zjevné, že se národní park stává rekreačním či investičním místem movitých zájemců a developerů z celé ČR, což ani ochraně vzácné přírody, ani životu místních lidí příliš neprospívá.

„Odliv obyvatel v Železné Rudě, ležící na okraji parku, je 21 procent, tedy čtyřikrát větší než u obcí uvnitř, kde je to v průměru 5,5 procenta. To je jasným argumentem popírajícím účelové výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní obyvatele,“ uvedl další člen platformy Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK. K úbytku obyvatel v pohraničí podle něj samozřejmě dochází v celé republice, ale uvnitř národního parku „prokazatelně méně než jinde“.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!