Pasivní domy se v Česku zatím příliš neuchytily

Na rozdíl od Rakouska, kde se v pasivním standardu stavějí i startovní byty pro mladé rodiny, u nás zatím počty úsporných novostaveb rekordy netrhají. Přestože se pasivní domy v Česku stavějí asi deset let, jde řádově o desítky staveb. Důvodů je několik. Jednak jsou to o deset procent vyšší pořizovací náklady na dům, jednak vysoké nároky na precizní provedení stavby, které zatím splňuje minimum firem.

Oživení přišlo s vládním programem Zelená úsporám, který dotuje využití obnovitelných zdrojů u obytných staveb. Kvůli přetížení žádostmi ale projekt v říjnu pozastavil jejich příjem a není jisté, zda jej obnoví podle plánu na začátku února.

Veřejné stavby se pak v pasivním standardu nestaví prakticky vůbec. Jednou z výjimek je základní škola v pražském Slivenci. Klasická panelová budova ze šedesátých let po předloňské rekonstrukci dosáhla na nízkoenergetický status, a to s sebou přineslo snížení spotřeby o 89 procent. Podle starostky Slivence Jany Plamínkové bylo nejnáročnější obstarat financování. Nakonec městská část získala 5,3 milionu z EU, což pokrylo 90 procent nákladů. Návratnost investice ve Slivenci očekávají za tři roky. Tamní projekt obdobně pojaté mateřské školy však zatím kvůli nedostatku peněz stojí.

Co je pasivní dům

Jako pasivní domy se označují stavby se spotřebou energie do 15 kilowatthodin na metr čtvereční ročně. U běžných novostaveb je to přitom 80 až 140 kilowatthodin. Nízkou spotřebu v pasivních domech umožňuje kvalitní izolace a trojitá okna. Dům si v podstatě vystačí s vnitřními zdroji tepla, například z elektrických spotřebičů.