Praha bude mít více územních plánů | E15.cz

Praha bude mít více územních plánů

Praha bude mít více územních plánů
plán Prahy
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Denisa Novotná

Nový územní plán v hlavním městě nebude jen jeden. Do roku 2015 vznikne v Praze metropolitní plán a poté ještě pravděpodobně deset menších, sektorových plánů. I ty by mělo schvalovat celoměstské zastupitelstvo. Takový je záměr radního pro územní rozvoj Tomáše Hudečka (TOP 09), který tento měsíc smetl ze stolu hotový koncept územního plánu připravovaný bývalými koalicemi ODS a ČSSD.

„Sektorové plány začneme řešit nejspíš v roce 2014,“ řekl deníku E15 Hudeček. Plány by ale neměly vzniknout pro všech 57 městských částí, jejichž redukci současné vedení města připravuje. „Může jich být třeba deset. I sektorové plány se mohou tvořit v jedné budově v centru města, ne v městských částech, byť ty by měly být významným aktérem,“ doplnil Hudeček.
Jeho vize má ovšem velký otazník: podle čeho budou úřady rozhodovat o povolení výstavby konkrétních projektů, dokud nebudou hotové sektorové plány? Metropolitní plán totiž oproti tomu současnému bude mnohem obecnější.

Praha asi zruší některé radnice

„Bude méně podrobný v měřítku. Uvidíte, kde jsou rozvojové plochy, kde je zelená část Prahy,“ popisuje Hudeček. Velký územní plán nebude podrobně definovat, jaké druhy staveb mohou na pozemcích vyrůst, ale soustředí se hlavně na vymezení lokalit s výškovými budovami a dopravu. „Nemyslím si, že je úplně špatně, pokud bude sektorový plán nějakou dobu chybět,“ tvrdí Hudeček.

Bude-li například Pankrác určena k výškové výstavbě, půjde bez sektorového plánu těžko zabránit stavbě věžáků i v té části, kde jsou nyní jen nízké činžovní či rodinné domy. Podobně by mohlo ve velkém rozlišení zmizet třeba dětské hřiště uprostřed zástavby. „To nevím. Neodvažuji se dopředu říkat, jaké bude řešení,“ připouští Hudeček. Podobně jako to deklarovali jeho předchůdci, chce také Hudeček usnadnit výstavbu ve velkých rozvojových územích. Iniciativu má převzít městská akciová společnost Rozvojové projekty Praha, která zařídí shodu mezi investory, městskými částmi a občany. „Její projektoví ředitelé budou zodpovídat za konkrétní projekty. Funguje to v Anglii, revitalizovali tam krásné brownfieldy,“ ubezpečuje Hudeček.

Citlivá místa územního plánu hlavního města Prahy

Masarykovo nádraží

zástavbu v centrální lokalitě připravují firmy Penta, Sudop a Morávka Centrum s Českými drahami jako vlastníkem pozemků

Dívčí hrady

původním záměrem měl být vysokoškolský areál pro Univerzitu Karlovu, k němu přibyla rezidenční výstavba

Smíchovské nádraží

komerční projekt plánují v 67hektarové lokalitě České dráhy se Sekyra Group, popřípadě dalším investorem

Roztyly

jedna z probíhajících celoměstsky významných změn, kanceláře a bytové domy chce stavět hlavně firma Passerinvest

Trojmezí

zahrnuje 96 hektarů, které kromě hlavního města vlastní i developeři Central Group, Finep, Orco nebo skupina PPF

Nádraží Žižkov

padesátihektarové území, kde chtějí stavět Discovery Group a Sekyra Group, se má stát novým centrem zahrnujícím i výškové budovy

Bubny

novou komerční i rezidenční čtvrť s vysokoškolským kampusem chtějí na 66 hektarech postavit společnosti Orco a Prominecon

Systém vymáhání výpalného od investorů jsem poslal pryč, říká pražský radní Tomáš Hudeček

Nový pražský radní pro územní rozvoj Tomáš Hudeček (TOP 09) tvrdí, že má dva recepty, jak zatočit s korupcí při prosazování developerských projektů: metropolitní územní plán a dohadovací řízení pod hlavičkou jedné akciové společnosti města.

Tomáš HudečekTomáš HudečekAutor: E15 Michael Tomeš

* E15: V metropolitním plánu mají existovat jen čtyři možná využití pozemku oproti současným 28. Která to budou?

Krajina, rekreace, obytná a produkční funkce. S tím, že například obytná funkce bude automaticky umožňovat využití s nižší zátěží, tedy krajinu a rekreaci.

* E15: Nyní jsou časté smíšené komerční a rezidenční plochy. Ty budou spadat pod produkční využití?

Ptáte se na detaily, které budou specifikovány v zadání územního plánu. To už nespadá do funkce radního, ale pořizovatele územního plánu. Dokázal bych si to tak ale představit. Územní plán by měl definovat na jedné straně funkční využití, na druhé straně strukturu. Ta ukazuje, kde se mohou stavět výškové budovy, kde vedou komunikace. Na to by měl územní plán klást větší důraz.

* E15: Jak ochráníte nezastavitelná území?

V nezastavitelném území prostě nebude možné udělat změnu.

* E15: Chcete prioritně řešit velká rozvojová území v rámci jedné akciové společnosti města Rozvojové projekty Praha. Jak?

Vezměte si příklad Trojmezí. Do akciové společnosti by se měly nalít veškeré pozemky, měl by tam přijít investor, městská část, město, občanská sdružení. Ti všichni se „dohádají“ a výsledkem bude, že investor postaví projekt, občané budou spokojeni, protože vybuduje park, městská část bude spokojena, protože dostane příspěvek na sociální vybavenost. Za to zařídí územní rozhodnutí. Pokud tam bude nezastavitelné území, kde je třeba les, tak předpokládám, že tam nikdo nic nepostaví, a pokud ano, tak to bude vůle všech.

* E15: Ale prostor pro korupci tím nezmizí…

To není pravda. Pokud se všichni domluví, investor garantuje výstavbu a na základě dohody dá městu peníze například na školku, občanům zůstane zachován park, to je sakra rozdíl. Víte, jak je to dnes? Přijde investor, který chce stavět. Neříkejme, že je to špatně. Aby mohl stavět, musí dosáhnout změny územního plánu. A v tom je problém. Změnu si podplatí, respektive někdo po něm vymůže výpalné, aby změna proběhla, i když by mohla být bezproblémová. Další výpalné musí investor zaplatit za územní rozhodnutí. A pak se ještě dozví, že nedostane razítko z životního prostředí. Platí potřetí, počtvrté, popáté. Tento systém jsem poslal pryč.

* E15: Vraťme se ještě k Trojmezí. Pozemky už tam vlastní soukromí investoři, nejen město.

Buď se do té akciové společnosti pozemek vloží, anebo se může udělat smlouva, že pozemky jsou sice investora, ale akciová společnost s nimi nějak disponuje. Vy se ptáte radního, který má nastavit koncepci. A ta je jasná: rozvoj významných území musí probíhat tímto způsobem. Jak to bude vypadat u konkrétního projektu, bude věcí projektového ředitele v té akciové společnosti. Konkrétně v Trojmezí už není jiná možnost, jak vyvolat shodu. Občané na pozemek nemají přístup, protože ho vlastník oplotil, investoři nemohou stavět, protože jim chybí povolení. Městu na jedné straně nadává investor, na druhé straně občané. Občanská sdružení řvou na všechny strany. Akciová společnost samozřejmě bude muset vzít v potaz, že část Trojmezí už vlastní Orco, část PPF, část město. Ale já jako politik nebudu řešit konkrétní území, já musím nastavit systém. Teď to nefunguje vůbec.

* E15: Prosazujete větší využití brownfieldů. O to už usilovali vaši předchůdci. Developeři o ně často nejeví zájem, protože nechtějí investovat do odstranění ekologických zátěží.

Ale je přece zájmem města, aby investor šel do brownfieldu a ne do lesa.

* E15: Jak to uděláte?

Město by mělo území vyčistit v rámci té akciové společnosti a připravit pozemek na příchod investora.

* E15: Jakým způsobem budete čistit pozemek, který se nachází ve vlastnictví soukromého subjektu?

Pozemek se vykoupí. Ale to je věc radní pro majetek.

* E15: A má Praha v rozpočtu peníze na to, aby území vykupovala?

Když pozemek nakoupíte, zhodnotíte a prodáte investorovi, tak neproděláte.

* E15: Takže budete vykupovat brownfieldy?

Já nejsem radní pro majetek. Ale je to logické, dělají to tak v Londýně, v západních zemích. Pokud město nechce brownfield, tak s tím územím musí něco dělat. A jestli se mě ptáte, zda jsou na to peníze, tak jistěže nejsou.

* E15: Jak vidíte budoucnost Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (URM), který je příspěvkovou organizací a zpracovatelem územního plánu? Jeho nová ředitelka loni avizovala změny, na které zatím nedošlo.

Město potřebuje pro své rozhodování nějakou instituci plnou architektů. Ovšem URM dnes často funguje jako obezlička pro zbavení se odpovědnosti. Odbor územního plánu nebo stavební odbor mají zodpovědnost rozhodnout. Oni se ale zeptají URM, kde skupina lidí, která nemá zodpovědnost, vydá stanovisko. Jinými slovy: ten, kdo nemá zodpovědnost, rozhoduje, a ten, kdo zodpovědnost má, se kryje stanoviskem odborníků, jež ale vzniklo na politickou objednávku. URM je potřebný, spravuje například geografická data, ale bude muset projít transformací.

Autor: Denisa Novotná
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!