Propad tunelu? Šlendrián, říká expert

Doležel už odborně posuzoval několik podobných případů. „Pochopil bych, kdyby se při stavbě Blanky půda propadla poprvé. Geologické podmínky jsou vždy špatné. I u budovy ministerstva kultury na Hradčanech ale byla použita stejná technologie jako při ražbě tunelu ve Stromovce, aniž se nadloží předem zabezpečilo,“ řekl deníku E15 Doležel.

Metrostav používá takzvané rakouské metody, která spočívá v neustálém měření světlosti průřezu tunelu. A pokud se objeví nesrovnalost, je okamžitě sanována obezdívkou. Podle Doležela by při stavbě Blanky bylo nejbezpečnější takzvané štítování, které je však až dvojnásobně dražší. Navíc by kvůli vysokým investicím do razicího zařízení muselo být této metody použito od začátku.

„Na nějakých sto nebo stopadesát metrů tunelu by se určitě nevyplatila. Když ale zvolili rakouskou metodu, která je v dané lokalitě nevhodná, měli alespoň zmrazit nadloží. Je to běžný a osvědčený postup,“ konstatoval Doležel. Podle něho by se náklady zvýšily asi o 400 milionů. „V porovnání se škodou, která vznikla, a s celkovou cenou stavby to není nijak závratná suma,“ dodal s tím, že Metrostav měl podobné problémy i při ražbě tunelu v Březně u Chomutova.

Podle profesora Jiřího Bartáka z ČVUT se tunel propadl, protože se ražba přiblížila ke starému tereziánskému opevnění Hradčan, kde býval příkop zavezený před 300 lety cihlovou drtí. Toto špatné nadloží podle Bartáka navíc narušily deště. Doležel s tímto názorem souhlasí jen částečně. „Že je tam špatné nadloží, což se ostatně týká v podstatě celé Prahy, museli vědět z geologického průzkumu. A o to měli být obezřetnější,“ poznamenal.

Výrobně technický ředitel Metrostavu Ivan Hrdina řekl, že firma přijímá odpovědnost a uhradí všechny náklady. „Vedení společnosti připouští, že jedním ze spouštěcích mechanismů havárie mohlo být i případné lidské selhání při dodržování technologického postupu výstavby, nepřesnost projektu či skryté vniknutí vody do nadloží,“ uvedl mluvčí Metrostavu František Polák. Možná i kombinace těchto tří příčin.

Pražské zastupitelstvo jednalo o incidentu koncem minulého týdne, znovu se má sejít 19. srpna, kdy už by měla být hotova například analýza možného vypovězení smlouvy s Metrostavem. Odborníci i někteří politici jsou však přesvědčeni, že výběr nového dodavatele by stavbu zkomplikoval.

Podle zastupitelky za Věci veřejné Markéty Reedové nese hlavní vinu investor, tedy pražský magistrát. „Svádět všechno na Metrostav, nebo dokonce na vedoucího stavby je nesmysl,“ řekl Doležel.

Trampoty s Blankou

V květnu 2008 se propadl čerstvě proražený úsek Blanky ve Stromovce. V říjnu téhož roku jen o pár set metrů dál od prvního incidentu následoval druhý propad. Na parkovišti ministerstva kultury v Praze 6 vznikl začátkem letošního června kráter 20 x 35 metrů. Metrostav má podle platné smlouvy dokončit stavbu do 21. března 2011. Celý tunel Blanka má být zprovozněn do konce roku 2012.

Čtěte také: Příčinou propadu Blanky může být technologická nekázeň