Akademie věd musí dramaticky škrtat, hrozí propouštění

Předseda akademie Jiří Drahoš již dříve uvedl, že takové škrty by pro ně byly likvidační, už nyní prý akademie šetří, kde se dá. „Pokud máme rozpočet zredukovat o 1,4 miliardy korun, tak budeme muset zavírat ústavy a masivně propouštět lidi,“ upozornil minulý týden v Hospodářských novinách.

Akademie letos hospodařila letos s částkou 5,1 miliardy korun, pro příští rok by ale měla dostat 3,7 miliardy. „Doufáme, že se to ještě změní a že se ta čísla ještě přehodnotí,“ komentoval návrh výdajů rozpočtu na příští rok Ivo Svojkovský z tiskového odboru AV.

Podle vědkyně Michaely Vojtkové by na toto opatření doplatily zejména humanitní obory, které nevytvářejí žádné inovace uplatnitelné třeba v průmyslu, například filozofické nebo jazykovědné ústavy. V porovnání s loňským rokem už musela akademie své výdaje seškrtat dohromady o 12,5 procenta. Tento rok bylo navíc v rozpočtu akademie zmrazeno téměř 129 milionů korun.

Šetřit musí ale také celé ministerstvo školství, pod nějž věda a výzkum spadají.

Čtěte více: Školství má dostat v příštím roce o tři miliardy méně než letos

Aplikovaný výzkum si naopak polepší

Narozdíl od základního výkumu dostanou naopak přidáno Grantová a Technologická agentura, které se zaměřují na aplikovaný výzkum. Tyto agentury jsou spolu s ministerstvem práce jediné, které si příští rok polepší. Grantová agentura by měla k letošním dvěma miliardám dostat ještě půl miliardy navíc, rozpočet nově vznikající Technologická agentury poskočí ze současných 52 milionů na téměř 890 milionů. Obě instituce přitom podporují vynálezy, které jsou rychle uplatnitelné v praxi a dají se komerčně využít.

Například v roce 2008 se veřejné zdroje v Česku podle ČSÚ podílely na celkových výdajích na výzkum a vývoj v podnicích 13,2 procenta, což je o šest procent více než je průměr evropské sedmadvacítky. Česko tak patří mezi státy s nejvyšším podílem veřejných zdrojů určených na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Vyššího podílu dosahuje s 54 procenty Rusko a s 24 procenty USA, což jsou státy s významným vojenským výzkumem, a s 21 procenty Španělsko.

Proti přerozdělování peněz už vědci loni a letos několikrát protestovali. Kritizují hlavně nový systém hodnocení vědeckých výsledků a s ním spjaté rozdělování peněz na vědu, které prý nahrává ekonomickým zájmům firem.

Vláda ve středu schválila základní parametry rozpočtu. Při diskusi o nich ale měla na stole i podrobnější přehled výdajů jednotlivých státních úřadů. Do příštího pátku mají jednotlivé úřady předložit MF svou představu, jak se vypořádat se škrty. Návrh rozpočtu by podle MF na konci srpna mohla projednat vláda.