Česku se otevírají cesty k vesmírným technologiím

29.9.2010 8:41   |  

Česko získává nové příležitosti, jak se znovu dostat do vesmíru. Záleží ovšem na schopnostech výzkumných ústavů i firem, co kosmickému výzkumu dokážou nabídnout.

Ukazuje to nynější Mezinárodní astronautický kongres, který se tento týden sešel v Praze. Čeká se od něj hodně. Mělo by z něj vyplynout, jak se změní rozložení sil při pronikání do vesmíru poté, co Spojené státy příští rok zastaví lety raketoplánů, aniž by za ně byla jistá náhrada. Vzroste v důsledku toho význam jiných zemí? A jak to ovlivní uzavírání kontraktů na stavbu nových raket a vypouštění družic?

Kongres přivítal kolem dvou tisíc špičkových odborníků ze světa, zastoupeny na něm jsou největší kosmické agentury, americká NASA, ruský Roskosmos, evropská ESA i japonská JAXA. Pořádá jej Mezinárodní astronautická federace, což je v Paříži sídlící nevládní sdružení státních i dobrovolných organizací a průmyslových podniků ze 47 zemí světa. V Praze se její kongres konal naposledy v roce 1977.

Miliony pro české firmy

„Podstatné pro nás je, že jsme byli v roce 2008 přijati do Evropské kosmické agentury ESA,“ zdůrazňuje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která koordinuje účast na mezinárodních vesmírných projektech. „Česká republika platí do rozpočtu ESA ročně 5,6 milionu eur (zhruba 138 milionů korun) na základní programy, které jsou fakticky povinné. Příspěvek členských zemí se počítá podle jejich hrubého domácího produktu. Celkově ESA vynakládá na základní programy 500 milionů eur,“ popisuje Jan Kolář.

Dalšími penězi se Česko podílí na nepovinných programech. Loni to činilo 1,2 milionu eur, letos to má být přes pět milionů eur.

V prvních šesti letech ESA garantuje, že polovina z členského příspěvku se nově přijaté členské zemi vrátí v podobě zakázek na nákup přístrojů a služeb od jejích domácích firem a výzkumných ústavů. O další peníze však musejí firmy bojovat v mezinárodní soutěži.

Ostrá konkurence

Faktem je, že momentálně čelí čeští zájemci o účast na kosmickém výzkumu podstatně ostřejší konkurenci, než jaká panovala v sedmdesátých a osmdesátých letech. Výzkum vesmíru byl tehdy součástí studené války a bylo na něj dost peněz.

Díky tomu mohl v roce 1978 vylétnout na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 první československý kosmonaut Vladimír Remek, jenž se stal představitelem teprve třetího státu na světě (po tehdejším Sovětském svazu a USA), který pobýval v kosmickém prostoru.

V té době také českoslovenští vědci sestrojovali vlastní družice Magion pro výzkum ionosféry a magnetosféry Země, vyslali jich do vesmíru pomocí sovětských a pak ruských nosných raket celkem pět (poslední ještě v srpnu 1996). V současné době se české vědecké instituce i firmy radují, když se jim podaří na podobných projektech se alespoň podílet.

Zakázky nejsou pro malé

Pro české firmy je ovšem problém, že kosmické agentury, včetně ESA, zpravidla vypisují velké zakázky, třeba rovnou na celou družici nebo kosmické plavidlo. A to je pro malé firmy příliš. Mohou se však na zakázkách podílet jako subdodavatelé velkých společností. Nejvýznamnější současný český kosmický projekt proto vzniká jako subdodávka pro EADS Astrium, což je největší evropská a třetí největší světová společnost zabýje vající se výrobou pro kosmické projekty. Zhruba polovinu svých kapacit má ve Francii, další pak v Německu, ve Velké Británii a dalších zemích.

EADS Astrium nyní připravuje tři evropské družice SWARM, které mají jako hlavní úkol měřit ve výšce 400 až 550 kilometrů magnetické pole Země. Výzkumný zkušební a letecký ústav v Praze-Letňanech společně s dvanácti dalšími českými firmami pro tyto družice vyvíjejí mikroakcelerometry neboli přístroj pro měření velmi malých zrychlení. Hodnota zařízení má činit 2,61 milionu eur.

Přijímač atomových hodin

Do vesmíru v příštích letech vstoupí i další české zařízení. ESA připravuje na rok 2013 pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS ultrapřesné atomové hodiny za 455 tisíc eur, které umožní experimenty související se zkoumáním obecné teorie relativity a kvantové teorie strun.

Brněnská společnost CSRC (Czech Space Research Centre) společně s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze vyvíjejí pro tyto atomové hodiny přijímač laserových signálů ze Země, díky nimž se bude přístroj synchronizovat. Jiný český přístroj, tentokrát pro měření hustoty plazmatu, které na Zemi vyzařuje Slunce při svých erupcích, se dostal do vesmíru už v loňském roce jako součást výbavy evropské družice Proba-2. Tu do vesmíru vynesla ruská raketa Rockot.

Český přístroj v tomto projektu má hodnotu 175 tisíc eur a sestavil jej Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ve spolupráci s dalšími institucemi. Pokud se zařízení osvědčí, mělo by být používáno i pro výzkum planet naší sluneční soustavy a jejích měsíců.

Některé projekty ESA, na nichž se ČR podílí

» družice Sentinel pro monitorování životního prostředí Země
» meteorologické družice Meteosat
» přípravný program evropské nosné rakety
» vývoj evropské kosmické lodi pro dopravu lidí
» vývoj evropských družicových navigačních systémů
» vývoj telekomunikačních družic a technologií

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Reportáž: Brdy znovuobjevené. Vojenský prostor se po 90 letech otevřel

Reportáž: Brdy znovuobjevené. Vojenský prostor se po 90 letech otevřel Fotogalerie

Dlouho to tady patřilo jen vojákům. Likvidovali vesnice, brázdili lesy těžkou technikou, vzduchem svištěly rakety. Pak se zelená plocha velká 260 km2 pomalu začala otevírat lidem… více

Komerční prezentace
Mobilní web