Čínská televizní show a vlna rasismu

Zpěvačka Lou Jingová pochází ze Šanghaje. Díky pevné vůli a dobrému prospěchu se jí podařilo dostat na prestižní divadelní akademii. Slávu jí pak měla zajistit účast v talentové soutěži vysílané místní televizí.
Problémy začaly, když se dostala mezi pětici nejúspěšnějších účastníků.

Na místo „černá perla“ nebo „čokoládová dívka“ začala na její adresu padat zcela jiná slova. Ta nebyla ani slušná, ani politicky korektní. Úspěch v soutěži totiž řadě jejích krajanů nešel dohromady s tmavou barvou její pleti.

Kamenem úrazu se stal zpěvaččin afroamerický otec. Odjel nazpět do Spojených států, aniž by věděl, že s její matkou Sun Minovou zplodil dítě. Ta ji pak vychovávala jako svobodná matka.

Při pohledu zpět se může zdát, že všechno začalo již na samém počátku soutěže. Mnohé mohla naznačit už slova, kterými Lou představoval moderátor: „Její čokoládově zbarvenou pleť prozařuje její slunný charakter.“ Právě zde se cesta ke slávě začala měnit v lekci z brutální reality.

Skryté zlosti dali nepřátelé Lou Jingové průchod na internetu. Zpěvačka se zde mohla dozvědět, že barva její pleti je „nechutná“ a „ohavná“ a „míchat žlutou a černou je odporné“. Matka podle internetových diskuzí vedla „nestydatý způsob života“. A její otec? „Nebyl to snad sám Obama?“ ptal se jeden z diskutujících.

Negativní reakce veřejnosti zaskočila nejen zpěvačku, ale také Peking. Ve svém blogu Lou Jingová přirovnala internetové diskuze k „výbuchu bomby, který zasáhl celou její rodinu“.

Stanovisko oficiální Číny pak přinesl známý komentátor Raymond Zhou z anglojazyčného deníku China Daily vydávaného místní komunistickou stranou. Podle něj spočívá příčina celé situace ve skutečnosti, že „Lou Jingová není čistokrevná Číňanka a každý, kdo vstoupí do manželství s cizincem, je považován za zrádce rasy“. Jak však novinář upozornil, pokud se bude Čína chtít „pevně usadit na oběžné dráze globalizace“, bude muset vypěstovat „citlivost ve vztahu k jiným rasám a etnikům“.

Západní pozorovatelé v této souvislosti připomínají, že až do konce sedmdesátých let minulého století hrozil pracovní tábor všem Číňanům udržujícím sexuální poměr s cizinci.

Autor je konzultant a publicista