Jihomoravská líheň pomáhá na svět moderním technologiím

12.1.2011 8:35   |  

Pokud někdo na jižní Moravě přijde na to, jak sestrojit robota, vyrobit lék nebo sestavit skvělý počítačový program, ale nemá dost peněz ani zkušeností, aby začal s výrobou, ví kam jít. V Brně již osmým rokem sídlí Jihomoravské inovační centrum – instituce, která podporuje podnikatele s novými nápady.

„Kdybych přišel do velké společnosti, že jsem majitelem firmy se sedmi lidmi a jdu jim nabídnout například informační systém, tak mě nepustí ani přes vrátnici. Když tam ale jdu s tím, že naše firma byla přijata do inkubátoru Jihomoravského inovačního centra, tak se se mnou baví velmi ochotně. Vědí, že když nás centrum k sobě přijalo, něco na nás musí být,“ popisuje spolumajitel brněnské společnosti Global Business IT Ondřej Coufalík.

Jeho firma prodává své programy v Česku a v USA a předpokládá, že se rozšíří i do dalších zemí.

Software i pro politiky

Příběh inženýra Coufalíka je pro firmy v inovačním centru v mnohém typický. V roce 2009 promoval na Mendelově univerzitě a spolu s kolegy vymýšlel počítačové programy, které firmám – mimo jiné – umožňují vytvořit a distribuovat pomocí internetu dotazníky o tom, co chtějí zákazníci a jak jsou spokojeni s poskytnutými službami.

„Systém získaná data automaticky sesbírá a zpracuje do tabulek a grafů, takže výstupy jsou zcela přehledné. Ostatně ve Spojených státech nevyužívají naše služby jenom firmy, ale i lokální politici pro komunikaci s voliči,“ poznamenává Coufalík.

To se ovšem děje až nyní. Na začátku firma potřebovala prostory, kde by mohla fungovat. „Inovační centrum nás přijalo loni v lednu, dostali jsme kvalitní zázemí za velmi výhodných podmínek, takže máme šanci na snazší a rychlejší rozvoj firmy,“ konstatuje Coufalík.

60 milionů pro rozvoj

„Jihomoravské inovační centrum vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení, které dnes tvoří Jihomoravský kraj, město Brno a čtyři zdejší vysoké školy. Pomohly k tomu zkušenosti z jednoho mezinárodního projektu Evropské unie a také peníze z krajského a městského rozpočtu, posléze se přidaly také prostředky z evropských fondů,“ vzpomíná David Uhlíř, který byl jedním z otců inovačního centra a dnes je zde zástupcem ředitele. „Ze stejných zdrojů čerpáme dotace dodnes,“ doplňuje.

Inovační centrum má 35 zaměstnanců a roční rozpočet 60 milionů korun. „Polovina z toho jsou veřejné prostředky, druhou polovinu si vyděláváme sami,“ vysvětluje David Uhlíř. Zdůrazňuje, že přínos inovačního centra je makroekonomický – má pomoci zavádět na jižní Moravě moderní technologie, a tím přispívat k tvorbě kvalifikovaných pracovních míst a zvyšovat daňové výnosy. „Vedení kraje i města to naštěstí chápe, máme podporu napříč politickými stranami, což nám umožnilo se postupem času dostat až tam, kde dnes jsme,“ pochvaluje si David Uhlíř.

„Kdybychom jenom pronajímali firmám kanceláře a laboratoře, utratili bychom méně. Ale my třeba pracujeme se studenty a vědci, vysvětlujeme, jak se zakládá firma. Jen někteří z nich ji nakonec opravdu založí, ale to znamená, že jejich invence zůstane u nás v regionu, že neodejdou do zahraničí,“ podotýká Uhlíř.

Robot pro reklamu

Invence studentů se uplatnila v Brně i v případě firmy Bender Robotics. Založili ji studenti z Vysokého učení technického v dubnu 2009. Upozornili na sebe v minulých týdnech, kdy představili reklamního robota. Měří 160 centimetrů, váží metrák a jezdí na kolečkách. Může se třeba pohybovat v obchodním středisku, rozpozná lidi, přijede k nim a hlasem je informuje, kde jsou zrovna jaké slevy. Má na sobě také dotykovou obrazovku, jejímž prostřednictvím se s ním lidé mohou dorozumívat.

„Koncem ledna bude náš robot, nazvaný Advee, rozdávat lístky do tomboly na plese pořádaném zastoupením České republiky v Bruselu. V únoru pak bude mít podobný úkol na plese Jihomoravského kraje. Zatím ho nechceme prodat, budeme jej pronajímat třeba na veletrhy a další akce,“ popisuje Šimon Chudoba, obchodní ředitel firmy Bender Robotics, v níž dnes naplno i na částečný úvazek pracuje dvacet lidí. „Naše technologie je uplatnitelná i v jiných robotických strojích, třeba automatických čisticích zařízeních. Na takové aplikace se teď zaměříme.“

Přijetí do inkubátoru Jihomoravského inovačního centra si velice pochvaluje. „Na začátku jsme tu diskutovali o našem nápadu. Poradili nám, jak vypracovat podnikatelský plán. Stále máme přiděleného konzultanta, který nám pomáhá s ekonomickými záležitostmi. Nemuseli jsme začínat někde v garáži, za malý nájem jsme dostali kanceláře i dílny. A dokonce jsme do začátku dostali od centra půjčku několika set tisíc korun. U banky bychom neměli šanci.“

Půjčka, kterou banka nedá

„Banky obvykle nechtějí začínajícím firmám půjčovat, tak to děláme my. Poskytujeme mikropůjčky až do výše 750 tisíc korun,“ navazuje mluvčí centra Lucie Kanioková. A popisuje, jak se mohou podnikatelé do jejich inkubátoru dostat: „Musí jít o firmy zaměřené na technické nebo vědecké inovace a kvalitu jejich nápadu musí schválit naše ekonomická rada a průmyslová rada. Ve výběru uspěje jeden uchazeč z deseti.“

Ten pak může dostat do nájmu za polovinu obvyklé ceny kanceláře nebo plně zařízené laboratoře. „Máme technologický inkubátor v blízkosti Vysokého učení technického v Brně, inkubátor pro biotechnologie zase v novém kampusu Masarykovy univerzity. Firmy tak mají blízko k tamním vědcům i studentům,“ říká Lucie Kanioková.

Výhodné podmínky jsou k dispozici obvykle po dobu tří let pro firmy v technických oborech, a až na pět let pro firmy biotechnologické, které obvykle potřebují na výzkumy delší dobu. Z inkubátorů zatím vyšlo 28 firem, z nichž většina už dnes stojí na vlastních nohou. V současnosti je jich v inkubátoru přes 40.

Náhrada antibiotik

Mezi firmy, jimž Jihomoravské inovační centrum pomáhá s rozjezdem, patří také společnost Imuna CZ. V laboratořích pronajatých od inovačního centra vyrábí pro český a slovenský trh lék proti zlatému stafylokokovi – nebezpečné bakterii, proti jejímž kmenům přestávají zabírat i moderní antibiotika. „Původní lék je tekutý a má trvanlivost pouze jeden rok, což je docela málo. Ale podařilo se nám vyvinout naši vlastní technologii, díky níž má lék podobu prášku a vydrží podstatně déle,“ konstatuje ředitel firmy Marek Moša. Společnost s patnácti zaměstnanci a ročním obratem zhruba deset milionů korun nyní společně s vědci z Masarykovy univerzity zkoumá další možné léky proti bakteriím.

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Letecká základna v Náměšti dostane investici za půl miliardy

Letecká základna v Náměšti dostane investici za půl miliardy

Do roku 2020 by měly na obnovu infrastruktury vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku směřovat investice za více než půl miliardy korun. Při své návštěvě Vysočiny… více

Mobilní web