Lékaři částečně vrátili zrak slepým myším. U lidí to zvládneme do tří let, dodávají | E15.cz

Lékaři částečně vrátili zrak slepým myším. U lidí to zvládneme do tří let, dodávají

Lékaři částečně vrátili zrak slepým myším. U lidí to zvládneme do tří let, dodávají
oko, CC BY-SA2.0
• 
ZDROJ: Micky**
3. února 2014 • 12:08
Do tří let bude možné vrátit zrak pacientům s věkem podmíněnou degenerací žluté skvrny a geneticky způsobenými poruchami sítnice. Tvrdí to alespoň závěry nedávno publikované studie výzkumníků z Univerzity v Londýně (UCL). V současnosti probíhají přípravy na zahájení klinických testů nové procedury na lidech.

Lékaři při svých pokusech transplantovali kompletně slepým laboratorním myším specifický typ očních buněk (Müllerovy) darovaných mrtvými lidskými pacienty. U myší, které prodělaly takovouto „léčbu“, bylo následně pomocí mozkových skenů zaregistrováno padesátiprocentní obnovení elektrických signálů mezi okem a mozkem.

„Pokud bychom stejnou míru úspěchu dokázali zopakovat i u lidských pacientů, znamenalo by to strmé zlepšení kvality jejich života,“ uvedla pro BBC profesorka Astrid Limbová, jedna z lékařů podílejících se na studii. Podle ní by si pacienti mohli například být schopni pohybovat se po místnosti či uvařit si vlastní čaj. „Rozhodně by ale nemohli číst,“ dodala.

Müllerovy buňy jsou specializované dospělé kmenové buňky, které tvoří podpůrnou tkáň oka a ohraničují membrány sítnice. Lidská sítnice obsahuje osm až deset milionů takovýchto buněk. Lékaři je proto před samotnou transplantací museli nejprve „obalamutit“ – v chemickém roztoku jim opět vrátili transformační potenciál nespecializovaných kmenových buněk. Takováto příprava trvala necelý týden.

obraz při vyšetření sítniceobraz při vyšetření sítniceAutor: Ralph Aichinger, CC BY2.0
obraz při vyšetření sítnice

Potenciál zmíněné léčby spočívá ve snadné dostupnosti potřebného materiálu – na rozdíl od embryonálních kmenových buněk se lékaři nemusí potýkat s etickými otazníky a několikaměsíční laboratorní přípravou. Jedinou nevýhodou použitý dárcovských Müllerových buněk je riziko jejich odmítnutí. Jde totiž, stejně jako u velkých lidských orgánů, o transplantační proceduru, jejíž úspěch závisí na pozitivní imunitní reakci příjemcova těla.

Celá studie byla publikována v časopise Stem Cells Translational Medicine.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!