Lubna Husajnová se nezalekla

Čtyřicet ran bičem

Takovému trestu původně Lubna Husajnová čelila. Za to, že se odvážila na veřejnosti objevit v kalhotech. To je však v Súdánu ženám zakázáno. V jejím případě padla kosa na kámen.

Jak připomíná panarabský deník Asharq Al-Awsat, celý případ rozdělil společnost na ty, kdo považují použitý zákon za „důležitý pro zachování práva a pořádku“, a na jeho protivníky. Ti hovoří o „diskriminaci žen a porušování súdánské ústavy“.

Krátce po incidentu se případ stal další komunikační černou můrou chartúmské vlády. Odmítavá reakce zahraničních médií a světové veřejnosti byla tak silná, že soud nakonec novinářku odsoudil „jen“ k pokutě 500 súdánských liber (260 dolarů) nebo měsíčnímu vězení.

Lubna Husajnová odmítla pokutu zaplatit: „Chci poznat život ve vězení.“ Nakonec však byla propuštěna hned po první noci za mřížemi.

Svaz novinářů jakožto mouřenín

Podle Tarafa Baghajatiho z Platformy pro mezikulturní Evropu se súdánská vláda pokusila z „celé trapné záležitosti“ dostat prostřednictvím jí blízkého Súdánského svazu novinářů. Ten za novinářku zaplatil pokutu a proti její vůli ji dostal na svobodu.

Neústupnost Lubny Husajnové pak Taraf Baghajati označuje za povzbuzení v boji proti nesmyslným ustanovením typu „mravnostního zákona“ číslo 152. Právě podle něj mohou být trestány „činy, které odporují obecnému pocitu studu“, včetně „nemravného oblékání“. Aktivista zároveň vyzval k odstranění takzvaných dohlížitelů nad dodržováním mravnosti, protože „nemají oporu v islámu“.

Mýdlové opery podle islámu

Právě rozdílný výklad islámu, toho, co je povolené a co ne, přitom vytváří úrodnou půdu pro vznik řady nových satelitních televizních stanic. V polovině srpna, u příležitosti začátku postního měsíce ramadánu, začal vysílat nový egyptský televizní kanál. Za celým projektem stojí skupina prominentních duchovních z káhirské univerzity Al-Azhar.

Televize Azhari má podle deníku The Jerusalem Post propagovat umírněný islám v protikladu ke snahám deformovat ho do netolerantní a násilné podoby. Vysílání má přinášet kreslené filmy pro děti, mýdlové opery v islámském duchu, přednášky a kontaktní pořady „nesené duchem tolerance a umírněnosti“.

Různé podoby víry

Vznik televize přivítal i profesor Husajn Amin z Americké univerzity v Káhiře. Podle něj se jedná o správný způsob, jak čelit velkému počtu na islám zaměřených satelitních kanálů, které přispívají ke vzniku mnoha nedorozumění v muslimském světě. „Jejich prostřednictvím přicházejí od lidí, kteří nemají potřebné znalosti ani kvalifikaci, závazné náboženské výnosy, což pak vede k chaosu.

“Vznik televize, podporující umírněnou interpretaci islámu, měla podle internetových serverů v tichosti přivítat také egyptská vláda, která dlouhodobě čelí zakázanému militantnímu Muslimskému bratrstvu. Oficiálně však její vznik nepodpořila ve snaze vyhnout se požadavkům koptských křesťanů o zisk licence pro podobnou televizi – ovšem z křesťanských pozic.

Mediální hvězda bin Ládin

Na důležitost médií pro vývoj arabského světa před časem upozornil také ředitel televize Al-Arabíja Abdul Rahman al-Rašíd. „Byla to právě televize, kdo z bin Ládina vytvořil celebritu,“ říká novinář více než se sedmnáctiletou zkušeností z pobytu v Londýně, „právě kvůli ní se v regionu rozšířila vlna násilí“. Za svoji zásluhu pak pokládá, že jím vedená televize přispěla k větší vyváženosti arabského televizního vysílání. „Vždy nám šlo o to, abychom dali šanci pochopit obě strany pohledu.“ Abdul Rahman al-Rašíd je také přesvědčen, že média mohou přispět k lepší budoucnosti: „Pokuste se změnit média k lepšímu a výsledkem bude lepší arabský svět.“

Autor je konzultant a publicista