Na Masarykově univerzitě objevili enzym ovlivňující přeměnu kmenových buněk | E15.cz

Na Masarykově univerzitě objevili enzym ovlivňující přeměnu kmenových buněk

Na Masarykově univerzitě objevili enzym ovlivňující přeměnu kmenových buněk
Masarykova univerzita (ilustrační foto)
• 
ZDROJ: muni.cz

Marek Schwarzmann

Lékaři jsou díky unikátnímu českému objevu o krok blíže k tomu, aby mohli kmenové buňky řízeně měnit v buňky jiného typu. V budoucnu by dokonce pacientovi mohli "vypěstovat" orgány potřebné k transplantaci.

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) objevili enzym, který rozhoduje o tom, ze kterých kmenových buněk se v raném stádiu vývoje jedince stanou nervové buňky a které budou základem pro tvorbu vnitřních orgánů. Převratný objev jetaké jedním z prvních výsledků ryze českého výzkumu publikovaného v prestižním vědeckém časopise Cell Stem Cell.

Yuh-Man Wadeley: Dokázali jsme, jak moc flexibilní lidské kmenové buňky jsou

Výzkumnici zjistili, že za vším stojí enzym označený jako PTP1B . „Objevená funkce enzymu PTP1B se může dostat do učebnic. Dlouho se mělo za to, že za celým mechanismem stojí pouhé dvě molekuly. Nyní k nim přibyla třetí, možná ta klíčová. Před publikováním výsledků výzkumu jsme proto museli projít extrémně náročným oponentním řízením. Na ověření objevu bylo potřeba využít snad všechny existující metody,“ popsal význam objevu profesor Petr Dvořák z LF MU.

Nervové kmenové buňky a neurony získané z lidských embryonálních kmenových buněk.Nervové kmenové buňky a neurony získané z lidských embryonálních kmenových buněk.Autor: LF MU
Nervové kmenové buňky a neurony získané z lidských embryonálních kmenových buněk. (zdroj: LF MUNI)

„Když je hodně aktivní, z kmenových buněk v embryu se vyvíjí specializované buňky, které vytvoří například játra. Když je aktivita enzymu malá, vznikají buňky nervové a vytváří třeba mozek,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Yuh-Man Wadeley. Právě ona přišla před dvěma lety na Masarykovu univerzitu s cílem mechanismus odhalit a díky programu SoMoPro se mohla stát součástí týmu profesora Dvořáka.

Objev může mít v budoucnu i praktický dopad. Znalost mechanismu by mohla usnadnit léčbu závažných neurodegenerativních onemocnění, jako je například Parkinsonova nemoc, pomocí takzvané buněčné terapie. Díky umělému ovlivňování činnosti enzymu PTB1B by lékaři mohli být v budoucnu schopni vytvářet z kmenových buněk mnohem účinněji nervové buňky a využívat je pro transplantace.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!