Na záplavy se lze většinou připravit, někdy ale zbývá jen nestavět

8.9.2010 8:09   |  

Ustanovím protipovodňovou obdobu poradního sboru NERV, slíbil po ničivých záplavách na Liberecku premiér Petr Nečas. „Ujistil jsem premiéra, že čeští vědci dokážou navrhnout potřebná opatření,“ říká předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Vůle a schopnosti nechybějí, avšak s konkrétní realizací je to o dost horší. „Základní pravidla jsou známá. Jenomže se u nás protipovodňová opatření dělají pomalu a váhavě,“ hodnotí Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. „To by se mělo změnit.“

Dva hektolitry jsou moc

Někdy bohužel nepomůže nic. To je případ Liberecka, kde náhle napršely někde až dva hektolitry vody na metr čtvereční půdy. „Když na jednom místě spadne tolik vody, po svazích a po polích vteče během minut do obcí. Tomu nejde zabránit a může se to stát kdekoli,“ konstatuje Michal Marek, ředitel Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd. Pak záleží jen na tom, jak rychle dokážou místní záchranné sbory dopravit obyvatele do bezpečí.

Jiná situace nastává, když se voda valí řekou z horního toku, takže lidé včas vědí, co se blíží. Pak je čas na ochranná opatření. „Existují kovové zábrany, které se dají před povodní vztyčit. Jsou sice drahé a vyžadují, aby pro ně byly předem v říční navigaci připraveny drážky, do kterých se upevní, ale v roce 2002 se v Praze dobře osvědčily. V praxi je však najdete málokde,“ říká Pavel Vlasák z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.

Rychlé vaky zatím čekají

V praxi se tedy obvykle dělají valy z pytlů s pískem. Jejich plnění spotřebuje spoustu času a práce. „Vymysleli a patentovali jsme proto jiný systém – velké tkaninové vaky, obvykle dlouhé válce, které se snadno skladují. V případě potřeby by je záchranáři přivezli na místo a pomocí speciálního nebo jen běžného stavebního čerpadla rychle naplnili směsí vody s popílkem nebo pískem nebo jiným dostupným materiálem,“ popisuje Vlasák.

„Systém se úspěšně vyzkoušel v pěti obcích a městech, ale jinak o něj velký zájem nebyl,“ připouští Jaroslav Pařenica, prokurista ostravské společnosti Koexpro, která tyto protipovodňové vaky vyvinula.

Bezpečnější stavby? Ne, raději žádné

Jednoduché zajištění znali už naši předkové. „V místech, která mohly ohrozit záplavy, stavěli domy s pevnými kamennými základy. V přízemí bylo jen technické zázemí, žilo se výš, kam povodně obvykle nedosáhly,“ připomíná Vlasák.

„Podobně se ve světě, i v Maďarsku, v záplavových oblastech někdy stavějí domy na betonových pilířích,“ navazuje Moldan. Hned však zdůrazňuje, že řešení nespočívá v bezpečnějších stavbách. Podstatné je v záplavové oblasti vůbec nebydlet. „To je politická otázka. Starosta, který lidem řekne, že se od řeky mají vystěhovat, příště nebude zvolen, takže si to rozmyslí,“ poznamenává Moldan. Podle něj by se státu vyplatilo, kdyby nebezpečné pozemky, na nichž dovolil stavět obydlí, nyní vykoupil, a ušetřil tak na budoucích záchranných akcích.

Jiný přístup k půdě

Celkově Moldan soudí, že potřebná je změna přístupu k celé krajině. „Tady se v minulosti budovalo velkoplošné zemědělství, voda se odváděla z půdy, aby po ní mohly snadno jezdit zemědělské stroje. Když tedy dnes někde naprší, voda rychle steče a máme okamžitě záplavy.“ Pavel Cudlín z Ústavu systékem mové biologie a ekologie Akademie věd souhlasí: „Potřebujeme zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu. To je nejlepší způsob, jak předcházet povodním. Protipovodňové hráze, které jsou někdy považovány za jediné skutečně fungující protipovodňové opatření, mohou sice ochránit jednu obec, ale voda je může obtéci a o to silněji vyplavit sousedy,“ zdůrazňuje. „Pro účinnou ochranu je potřebné kombinovat všechny prostředky,“ shrnuje Pavel Vlasák. Patří sem zvyšování schopnosti krajiny vázat vodu, zvětšování zadržovacích prostorů, také udržování dobrého stavu koryt řek a další opatření.

Nová šance

Ministři životního prostředí a zemědělství Pavel Drobil a Ivan Fuksa představili plány na zřízení povodňového fondu pro léta 2013 až 2027, z něhož by se platily stavby každý rok zhruba za 4,5 miliardy korun. Mělo by to být podstatné zvýšení oproti minulosti: v letech 2002 až 2009 se na protipovodňová opatření vydalo sedm miliard korun.

Mnohá se však nepodařilo dotáhnout do konce, protože majitelé půdy odmítali prodat své pozemky na stavbu hráze nebo je poskytnout na zřízení poldru. Teď tedy bude nová šance.

Účinná opatření

» zvyšování schopnosti krajiny vázat vodu
» zvětšování zadržovacích prostorů, jako jsou nádrže, mokřady a poldry
» udržování dobrého stavu říčních koryt
» zemědělství v souladu s charakterem krajiny

Autor: Josef Tuček

Komentáře

Čtěte také

Pražský dopravní podnik chce zavést wi-fi ve stanicích metra

Pražský dopravní podnik chce zavést wi-fi ve stanicích metra

Pražský dopravní podnik (DPP) zamýšlí zavedení možnosti připojení k internetu prostřednictvím wi-fi ve stanicích a vestibulech metra. Připojení bude možné ve vybraných stanicích.… více

Mobilní web