NYT: Babiš a další východoevropští oligarchové ohrožují svobodu tisku | E15.cz

NYT: Babiš a další východoevropští oligarchové ohrožují svobodu tisku

NYT: Babiš a další východoevropští oligarchové ohrožují svobodu tisku
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: ČTK
1. prosince 2014 • 12:19
Napříč východní Evropou místní oligarchové a investiční skupiny, z nichž část je přímo napojená na politické vedení svých zemí, skupují noviny a jiné mediální společnosti. To mezi novináři i dalšími vyvolává hluboké obavy o svobodu tisku, napsal list The New York Times.

Jde o jeden z aspektů vývoje, který v této oblasti čtvrt století po pádu Berlínské zdi vyvolává otázky ohledně pokroku k západním standardům demokracie a svobody projevu. Stejně jako v Rusku i tady stoupají obavy z potenciálně nebezpečné koncentrace moci v rukou lidí, kterým se podařilo získat jak bohatství, tak politickou moc, a kteří čím dál tím víc rozšiřují svou kontrolu i na mediální oblast, píše NYT.

Na Slovensku prodala německá mediální společnost podstatný podíl v posledních seriózních, nezávislých novinách investiční skupině, která byla terčem investigativních novinářů listu. Obdobný vývoj běží v celém regionu. To, čím je slovenský případ investice společnosti Penta do skupiny Petit Press a její vlajkové lodi - listu SME - výjimečný, je reakce zaměstnanců deníku.

Devětatřicetiletý Matúš Kostolný, který posledních osm let působil jako šéfredaktor SME, za sebou bouchl dveřmi. Čtyři jeho zástupci ho následovali. A 50 lidí z 80členné redakce podalo ke konci roku výpověď. „Myslím, že Penta chce zneužít noviny ke svým vlastním účelům,“ řekl Kostolný. „Jejich představa svobody slova je naprosto odlišná od mojí,“ dodal.

Babiš a utajení Lotyši

Situace na Slovensku je ale jen posledním případem, kdy se majitelé - často ze západní Evropy či Ameriky, rozhodli prodat své východoevropské mediální majetky - a do hry vstoupily mocné místní zájmy.

Andrej Babiš, magnát v oblasti zemědělství a hnojiv, nejen vlastní největší vydavatelství v České republice a několik významných médií, ale je také ministrem financí české vlády.

V Lotyšsku nejednoznačné zákony bránily zjištění, kdo kontroluje většinu zpravodajských médií v zemi. Až protikorupční vyšetřování zabývající se jedním z nejbohatších podnikatelů v zemi odhalilo, že je to právě on a dva další oligarchové.

Maďarsku vládnou Orbánovi blízcí

V Maďarsku vedle státního vlastnictví většiny zpravodajských médií kontrolují jejich podstatné části vysocí spojenci premiéra Viktora Orbána. Hlavní mezi nimi je Lajos Simicska, který s premiérem chodil do školy a jehož stavební společnost hojně profitovala ze státních kontraktů. Proslýchá se ale, že v poslední době se tihle dva bývalí spolužáci tak trochu nepohodli.

V Rumunsku je hlavní televizní zpravodajská stanice, pravicová Antena 3, součástí rozsáhlého mediálního impéria, které vlastní miliardář Dan Voiculescu, zakladatel rumunské Konzervativní strany. Letos v srpnu byl Voiculescu odsouzen na deset let do vězení za praní špinavých peněz.

Několik oligarchů kontroluje mediální společnosti v Bulharsku, které se pravidelně umísťuje na posledním místě Indexu světové tiskové svobody Evropské unie. Mezi nimi je i bývalý poslanec Deljan Peevski, jehož mediální impérium sice formálně kontroluje jeho matka, ale jeho oponenti tvrdí, že právě on v něm má hlavní hlas.

Od státu do rukou mediálních profesionálů

V 90. letech po pádu komunismu vlastnil většinu médií stát, anebo byla média plně závislá na vládní reklamě. Když následně místní noviny, časopisy a další média koupili zahraniční vlastníci - především z Německa, Švédska, Švýcarska a Spojených států -, novináři zjistili, že vzdálení majitelé nemají o místní politiku zájem. A to byla úleva.

„Pro nás to bylo perfektní,“ řekl Kostolný o německém konglomerátu, který vlastnil SME. „Měli jsme velmi profesionální majitele, kteří nikdy nezvedli telefon, aby se snažili noviny nějak ovlivnit. Ani jednou.“

Ale když se v roce 2008 ekonomika propadla, většina těchto zahraničních vlastníků se rozhodla vrátit ke svému hlavnímu podnikání doma a nabídli své mediální společnosti ve střední a východní Evropě na prodej. A v tu chvíli se vzdálenost mezi západními majiteli a politickou realitou v působišti médií ukázala jako nevýhoda - zvlášť když majitelé začali prodávat místním zájemcům, kterým záleží na tom, co se bude ve zpravodajství objevovat.

„Stejně málo, jako se starali o slovenskou politiku, jim záleželo na tom, komu noviny prodají, a jaký dopad to bude mít na českou a slovenskou společnost,“ uvedl Kostolný.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!