O migrační krizi jsme čtenáře informovali špatně, prohlásil německý novinář | E15.cz

O migrační krizi jsme čtenáře informovali špatně, prohlásil německý novinář

23. listopadu 2016 • 12:00

Z příchodu milionu migrantů bude mít Německo ekonomický prospěch a posílení evropské pobřežní stráže Frontex sníží počet lidí, kteří na kontinent připlouvají. Opakováním těchto argumentů se novináři podle aténského korespondenta deníku Frankfurter Allgemene Michaela Martense dopouštěli zkreslení.

 „Čtenáři dostávali špatné informace,“ řekl Martens na konferenci věnované problematice médií v krizových situacích. Dánský žurnalista deníku Politiken a předseda Evropského centra pro svobodu tisku Henrik Kaufholz navázal slovy, že novináři ztrácejí důvěru publika mimo jiné proto, že nerozumí lidem hlasujících pro brexit či ve prospěch protipřistěhovalecky zaměřených kandidátů typu Donalda Trumpa.

Martens nastínil konkrétní příklady, kdy se mediální produkce ukázala jako zavádějí. Jako první uvedl opakování argumentu o hospodářských přínosech migrace pro Německo. Ten nyní bledne ve srovnání s dlouhodobými predikcemi. Podle nich většina z loňského milionu přistěhovalců nepřinese tak velký ekonomický prospěch, aby vykompenzoval náklady, které státu v souvislosti s jejich masovým příchodem vznikly, uvedl německý novinář.

Přitom zjednodušování je u tak složitých a komplexních problémů, jakov případě migrace, podle Michaela Martense nevyhnutelné. Problém však vidí v tom, že novináři mnohdy nepodléhají jen konkrétnímu ideologickému přesvědčení, ale také až příliš spoléhají na oficiální zdroje, jež důsledně nekonfrontují. Tato část problému se týká zejména informování o aktivitě námořního útvaru Frontex. „Více lodí Frontextu neznamená automaticky méně migrantů, jak se snažila prezentovat Evropská unie. Naopak. Zákonnou povinností Frontextu je totiž poskytnoutí pomoci každému plavidlu, co se ocitne v nouzi,“ připomněl Martens.

Komentář Terezy Spencerové: Donald Trump a léčba šokem


Za své postoje k migraci i přílišným spoléháním na oficiální zdroje média mnohdy sklízejí kritiku i z dalších stran. Pochází zejména od protipřistěhovaleckých a protestně zaměřených politických aktérů typu Donalda Trumpa či německé AfD a jejich voličů. Také těmto souvislostem věnovali účastníci konference, jež proběhla v srbském Bělehradu, pozornost.

„Nás čtou zejména lidé, kteří by se podle různých ukazatelů dali řadit mezi společenskou elitu. Jevy jako triumf Trumpa či odhlasování brexitu jsou pro nás hádankou. A my jsme zase hádankou pro tyto voliče,“ popsal dánský žurnalista deníku Politiken a předseda Evropského centra pro svobodu tisku Henrik Kaufholz.

Listům jako Le Monde či Spiegel současně stále více konkurují zprávy konzumované prostřednictvím sociálních sítí – často jde však o zprávy ne „pouze“ závadějící nebo neobjektivní, ale rovnou vyloženě lživé a vymyšlené. Server Buzzfeed nedávno ve své analýze zjistil, že lživé články měly na Facebooku v období před americkými volbami dokonce větší odezvu než ty od „mainstreamových“médií.

Kauholz však na závěr panelu upozornil, že nejde jen o problém čtenářských preferencí. „To, že nás část populace nečte, je jedna věc. Ona nás ale i vyloženě nenávidí,“ dodal.

Válka v Iráku přinesla britské PR firmě zakázku snů: za propagandu a výrobu falešných videí dostala 13 miliard
Karel Strachota: Mediální gramotnost je zásadní dovedností pro orientaci v současném světě
Pohled dovnitř elektrárny na Orlíku: Obří potrubí má po 54 letech nový povrch



 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!