Agrofert definitivně prohrál spor o 20 miliard s majitelem Unipetrolu

aktualizováno Agrofert neuspěl s dovoláním v dlouholetém sporu s polskou firmou PKN Orlen o 20 miliard korun. Firma ministra financí Andreje Babiše (ANO) se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu. Nejvyšší soud dovolání odmítl. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud.

Agrofert
21.9.2016 9:51   |  

Babišův Agrofert neuspěl v arbitráži a poté ani u Městského soudu v Praze. Loni v dubnu rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud zatím odůvodnění svého odmítavého usnesení nezveřejnil. „Po analýze rozhodnutí zváží společnost Agrofert další právní kroky včetně podání k Ústavnímu soudu,“ řekl Hanzelka.

Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací jen s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.


Přečtěte si: Výsledky Babišova Preolu spadly na mnohaleté minimum


Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.

Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.

Spor mezi PKN Orlen a Agrofertem
Privatizace Unipetrolu patřila k nejkontroverznějším a nejdiskutovanějším prodejům státního majetku. Firma vznikla na základě vládního rozhodnutí o restrukturalizaci rafinerií a petrochemického průmyslu z konce roku 1994. Podstatou projektu bylo vyčlenění rafinérií ze společností Kaučuk a Chemopetrol do České rafinérské, jejímž majoritním vlastníkem se stal právě Unipetrol. Zbývající balík akcií získalo Mezinárodní ropné konsorcium (IOC) tvořené společnostmi Shell, Conoco a Agip. Unipetrol zastřešil i řadu dalších firem z oboru.
V srpnu 2001 Fond národního majetku (FNM) vyhlásil prodej státního podílu 63 procent v Unipetrolu. Závaznou cenovou nabídku podaly Agrofert Holding, maďarsko-rakouské konsorcium MOL, TVK a OMV a britská společnost Rotch Energy. V prosinci 2001 vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) rozhodla, že Unipetrol prodá agrochemické skupině Agrofert za 361 miliónů eur (v té době asi 11,7 miliardy korun; Rotch Energy přitom nabídla asi o dvě miliardy korun více).
V září 2002 Agrofert požádal FNM o ukončení smlouvy o privatizaci. Agrofert již v srpnu 2002 požádal o změnu podmínek koupě, zejména o snížení ceny a vstup dalšího partnera, polské PKN Orlen. Klíčoví ministři odmítli podmínky tendru upravit. Šéf Agrofertu (nynější ministr financí) Andrej Babiš zdůvodňoval svou žádost o změnu podmínek a ceny záplavami, konfliktem dceřiných firem Unipetrolu a přechodem České rafinérské na přepracovací rafinérii. V říjnu 2002 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) rozhodnutí o privatizaci Unipetrolu zrušila.
K účasti na nové privatizaci Unipetrolu vyzval FNM investory v listopadu 2003. V dubnu 2004 Špidlova vláda schválila prodej 63procentního státního podílu v Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen, který ho od státu koupil za 14,7 miliardy.
Polská firma jako jediná podala závaznou nabídku. Po doplacení ceny FNM převedl v květnu 2005 podíl v Unipetrolu na PKN Orlen. Po úspěšné privatizaci zástupci polské firmy potvrdili, že hodlají některé firmy ze skupiny prodat firmě ConocoPhillips a Agrofertu.
V případě Agrofertu šlo o podíly ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Polský koncern ale v únoru 2006 uvedl, že od smluv odstupuje s tím, že jsou pro něj nevýhodné. Agrofert podal proti PKN Orlen čtyři arbitrážní žaloby s celkovou žalovanou částkou přes 22 miliard korun. Dle dostupných informací Agrofert uspěl v jedné, kdy Orlen musel za porušení smluv vyplatit přibližně 2,45 miliardy korun. Některé společnosti nicméně Unipetrol Agrofertu prodal (například v roce 2008 šlo o podíly ve firmách Agrobohemie a Synthesia, které získala společnosti Deza).
Dalším žalobám proti výsledkům arbitráží ale Městský soud v Praze v létě 2010 nevyhověl, Agrofert ¨v žalobách požadoval od PKN Orlen asi 20 miliard korun mimo jiné za to, že slíbené firmy nemohl užívat. Agrofert se proti verdiktu odvolal, loni v dubnu však žalobu o odškodné ve výši definitivně zamítl Vrchní soud v Praze. Babišův holding podal ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, ani ten však firmě nevyhověl. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud.

Čtěte také:

Babiš nevzdává boj o miliardy od Orlenu, podal dovolání k Nejvyššímu soudu

Tuzemští miliardáři měli rok plný turbulencí

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Estonsko je stále bez prezidenta, nepomohlo ani zvláštní grémium

Estonsko je stále bez prezidenta, nepomohlo ani zvláštní grémium

Nového estonského prezidenta se po marných pokusech parlamentu nepodařilo dnes zatím vybrat ani zvláštnímu voličskému grémiu. Z pěti kandidátů žádný v prvním kole hlasování… více

Mobilní web