Česko spoléhá na vodu z ciziny. Sucho na opačném konci planety zdraží maso a mléko i v Česku, varuje expert | E15.cz

Česko spoléhá na vodu z ciziny. Sucho na opačném konci planety zdraží maso a mléko i v Česku, varuje expert

Nguyen Thuong Ly

Česko je z téměř jedné třetiny nepřímo závislé na zahraničních vodních zdrojích. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vypracovala nizozemská organizace Water Footprint Network (WFN) ve spolupráci Evropskou komisí. Nedostatek vody na druhé straně planety tak může mít vliv na ceny potravin a dalších komodit v Česku.

„Česko využívá pro chod své ekonomiky zhruba 10,8 kilometru krychlových vody. Z toho ale 29 procent pochází mimo hranice země. Zahrnujeme sem vodu vyčerpanou na výrobu surovin i na produkci dovážených výrobků,“ uvedl projektový manažer WFN Ertug Ercin na návštěvě v Praze, kde přednášel na půdě Akademie věd.

Právě klimatické změny, čili nedostatek vody a sucho na druhé straně planety, mohou mít na českou ekonomiku velký dopad. „Například chov dobytka v České republice je do značné míry závislý na dovozu krmiv z Argentiny či Brazílie. Tedy sucho, které by nastalo v Jižní Americe, by se zásadně projevilo na cenách masa a mléčných výrobků v Česku,“ řekl Ercin. Evropská unie dováží až 72 procent sóji, 57 procent z toho se přitom nachází v oblastech ohrožených nedostatkem vody.

“Až příště zase vyletí ceny másla nahoru, možná to bude kvůli suchu v Jižní Americe. A to je jen mediálně přitažlivá špička ledovce. Musíme naše zemědělství měnit a místo krmení dobytka ve velkochovech sójou rozvíjet ekologické zemědělství využívající místní zdroje," tvrdí programový ředitel hnutí Duha Jiří Koželouh.

Zaorálek jde proti Babišovi: Dohoda o těžbě lithia navazuje na kroky ministerstva

Nejde jen o sóju, pro české hospodářství jsou významné i další plodiny ohrožené nedostatkem vody z řek a dalších toků, jako je bavlna, hroznové víno, mandle, pistácie a rýže, upozorňují aktivisté. "Nedostatek srážek pak může mít velký vliv na ceny kávy či palmového oleje. Adaptační opatření tak nemohou být jenom vnitrostátní, ale musí brát v potaz i globální rizika,“ dodal Ercin.

Česká vláda již přijala několik strategií, jak popsaným rizikům čelit. Jednou z nich je například příslib pomoci rozvojovým zemím se zvládáním klimatických změn. Do klimatických projektů chce vláda v příštích desetiletích dát více než miliardu, to však podle odborníků nestačí.

Máslo bylo nedoceněné, říká farmářka ze slovensko-českého pomezí. Podívejte se, jak se tradičně stlouká

„Vláda plánuje z dnešních 200 milionů korun ročně navýšit pomoc pouze na 1,8 miliard korun, a to až v roce 2030. Potřebná částka vypočítaná podle výše českých emisí, počtu obyvatel a HDP se pohybuje kolem 10 miliard korun ročně. To se ale samozřejmě neodehraje ze dne na den,“ říká Klára Sutlovičová z think-tanku Glopolis.

Na dotaz, zda je taková částka v možnostech státu, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) do vydání článku neodpověděl.

K nedostatku vody v některých zemích nicméně přispívá i neudržitelný způsob tamního hospodaření. "V oblastech jako je Indie, Pákistán, subsaharská Afrika není voda zcela efektivně využívána, což často souvisí s nízkou mírou vzdělání a povědomí o tom, jak by se ta voda měla udržitelně využívat," říká Ercin. 

Dvacet českých projektů na ochranu životního prostředí žádá o evropské dotace

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!