Ivo Frébort: Když nebudeme jíst nic, je to „nejbezpečnější“

Rozhovor

Fotogalerie Ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort věří, že budoucnost patří geneticky modifikovaným rostlinám. V laboratořích centra vědci vyvíjejí ječmen určený pro extrémně suché oblasti, zkoumají i peptidy, které by mohly částečně nahradit antibiotika.

Ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort v pozadí s banánovníky Dalších 19 fotografií v galerii
3.7.2013 10:22   |  

E15.cz: Belgický vědec a předseda Evropské federace biotechnologií Marc van Montagu uvádí, že bude vzhledem k rostoucí populaci na Zemi potřeba až ztrojnásobit zemědělskou produkci. Myslíte si, že by se to mohlo díky geneticky modifikovaným potravinám podařit?

Produkce se musí zvednout hlavně v rozvojových regionech, přitom například půda v Africe je neúrodná už v tuto chvíli. Je tam špatná zemědělská praxe, regionální konflikty a nepříznivé klimatické podmínky. To vše vede k tomu, že výnosy jsou tam vyloženě mizivé. Produkci je potřeba zvednout i v Indii kvůli velkému nárůstu obyvatel. Do mnoha zemí se posílá potravinová pomoc, ale to končí u toho, že se sní a potom už zase není nic. Řešení této situace spočívá v tom, že se dá místním farmářům do rukou nějaká odrůda, která bude daleko efektivnější, než ty, co pěstují teď. Takto výrazně zvýšit výnosy stávajících zemědělských plodin křížením a šlechtěním se už podařilo v 50. letech díky pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny za mír, americkému agronomovi Normanu Borlaugovi, známému jako „otec zelené revoluce“. Ten ale také později prohlásil, že něco podobného bude potřeba ve 21. století uskutečnit znovu, ale že už to klasickým šlechtěním nepůjde.

E15.cz: Z jakého důvodu?

Člověk kříží plodiny už deset tisíc let a už téměř vyčerpal všechny možnosti, které se v přírodě vyskytují. Pokud se náhodou neobjeví nová odrůda, která nese vylepšený znak nebo nějaká příbuzná divoká plodina, tak se klasickým šlechtěním prostě neposuneme.

E15.cz: Takže východiskem je podle vás genetická modifikace rostlin?

V mnoha případech je možné požadovaný gen, který díky pokrokům v genomice už známe, do rostliny vnést přímo, bez nutnosti obtížného šlechtění.

Některé ze vzorků v olomouckém biotechnologickém centru

E15.cz: Proč se v rozvojových zemích nepoužívají geneticky modifikované potraviny v mnohem větší míře?

Z mnoha důvodů, zejména politických. Někdy je při jejich pěstování potřeba dobrá agronomická praxe, abychom nevytvořili mutanty u hmyzu, což přiznávám, že může být největší problém právě v rozvojových zemích. I proto se například upravovaná Bt kukuřice ze Spojených států amerických příliš nešíří. Společnost Monsanto má poměrně tvrdou obchodní politiku a kontroluje, aby nedošlo k únikům. Nehrozí, že by se poškodilo životní prostředí jako takové, ale že špatnou praxí a nedodržováním postupů můžete vypěstovat tolerantní škůdce. Možná právě proto se Bt kukuřice stále drží celosvětově na 30 procentech.

E15.cz: Může lidský organismus ovlivnit geneticky upravovaná rostlina?

Všichni šlechtitelé jsou poměrně zodpovědní. Pokud se připraví něco, co by bylo potenciálně nebezpečné, tak je taková odrůda vyselektována a nedostane se do praxe. Po druhé světové válce se používaly ke šlechtění nových odrůd radioaktivní zářiče a chemická mutageneze. Vznikali z toho náhodní mutanti; bylo to jako uměle vytvářet rakovinu. Tímto způsobem se vyšlechtila celá řada odrůd, které se dnes běžně pěstují na poli a všichni je konzumujeme. Jde třeba o kukuřici, pšenici nebo ječmen. Tento program nejvíce využívala Evropa, ale veřejnost a média nikdy nespekulovala, jestli je taková rostlina bezpečná, jak se tomu nyní děje při schvalování nových odrůd geneticky modifikovaných rostlin. Je kuriózní, že tyto postupy nejsou vnímány jako genetické modifikace. Rostlin se lidé bojí, ale víte, že člověk už 30 let používá geneticky modifikované bakterie a kvasinky k výrobě sýrů, při přípravě inzulinu a dalších léčiv?

E15.cz: Podle dokumentu Nutriční analýza: Srovnání geneticky modifikované a geneticky nemodifikované kukuřice, vydaného v roce 2012, obsahuje geneticky nemodifikovaná kukuřice mnohem více vápníku, hořčíku, manganu, draslíku, železa a zinku. Geneticky modifikovaná rostlina naopak jedovaté chloridy, formaldehydy a glyfosáty, které stojí za onemocněním lymfatických žláz.

Existuje celá řada zavádějících studií a dezinformací, často účelově vytvořených. Genetická modifikace, tak jak je vnímána dnes, se týká většinou jednoho genu nebo několika málo genů, které cíleně vneseme do rostliny a u nichž přesně víme, co dělají. Rostliny projdou až desetiletým procesem schvalování a zkoumáním své bezpečnosti. To se například u produktů získaných chemickou a radiační mutagenezí nikdy nedělalo. Z hlediska bezpečnosti jsou geneticky modifikované plodiny mnohem lépe prověřené, obyvatelé Spojených států je konzumují už 15 let a zatím není známý jediný případ otravy. Pokud zaujmete stanovisko, že je něco „jedovaté“, tak i 0,9 procenta příměsi povolené v EU vás může zabít, ne?

Přírodní odrůdy banánovníku. Vědci je pěstují pro studium jejich genomu

E15.cz: Vrátím se k rozdílu modifikované a nemodifikované kukuřice, jak je tedy možné že by měla mít neupravená kukuřice v sobě mnohem více živin než její „umělá“ sestra?

To je prostě nesmysl. Genetická modifikace se vůbec netýká minerálů. Například modifikovaná Bt kukuřice produkuje peptid, který zabije hmyzího škůdce, a jiné změny tam nejsou. Mimochodem stejný peptid se používá při organickém farmaření jako „ekologický insekticid“. Vše má svá pro a proti. Když se podíváme na organické farmaření, kde se nepoužívají chemikálie, tak jsou jeho produkty velice často zamořeny karcinogenními aflatoxiny produkovanými plísněmi. Můžete si vybrat buď chemii, genetickou modifikaci nebo se vystavujete riziku, že vaše produkty, ač organické, budou toxické. Chemie je podle mě nebezpečnější než cílená genetická modifikace. Chemické látky nejsou selektivní, Bt toxin zabije jen jednu určitou housenku, případně její příbuzný druh, zatímco insekticidní postřik zabije téměř všechen hmyz.

E15.cz: Zmínil jste, že se v Evropě hojně používala chemická mutageneze rostlin, co říkáte na současné odmítavé stanovisko Evropy ke geneticky modifikovaným rostlinám?

Přestože Evropská unie povoluje pěstování pouze Bt kukuřice a brambory Amflory, velkou řadu transgenních plodin dováží.

E15.cz: Co přesně dováží?

Dovážet se může asi 50 druhů plodin, geneticky modifikovaná kukuřice, sója, řepka, brambory, cukrová řepa, bavlna. A dováží se v obrovském množství, Evropa není soběstačná. Hospodářská zvířata jsou v Evropě krmená dováženými krmivy, která obsahují geneticky modifikovanou kukuřici nebo sóju. Je to časovaná bomba, kdyby nastal nějaký konflikt a krmiva pro dobytek by se nemohla do Evropy dovážet, tak do tří týdnů není maso. Je to rozporuplný postoj, pěstovat něco sami si zakazujeme, ale přitom to dovážíme a ve velkém používáme.

E15.cz: Na jakých programech vaši vědci pracují?

Máme pět výzkumných programů, první je proteinová biochemie a proteomika. Velká část programu je směřována na základní výzkum, kde studujeme funkce proteinů a zjišťujeme, co v buňce dělají, jaký mají význam a strukturu. Druhý je chemická biologie a genetika, tam cíleně syntetizujeme nové sloučeniny odvozené od rostlinných hormonů a rostlinných látek a testujeme je na biologickou aktivitu. Některé látky mohou být využitelné například pro oddálení stárnutí pleti nebo i jako léčiva proti některým chorobám, ale zejména vyvíjíme nové regulátory růstu rostlin. Třetí program je genomika a nové metody ve šlechtění rostlin, kde se naši vědci zejména podílejí na sekvenování rostlinných genomů. Ve čtvrtém programu, nazvaném rostlinné biotechnologie, modifikujeme rostliny za účelem změny jejich vlastností. Snažíme se zvýšit množství zásobních látek ukládaných do zrna a tím zvýšit výnos nebo zlepšit odolnost vůči suchuselektivním zvětšením kořenového systému. Zatím jde o pokusy ve skleníku, na poli jsme rostliny ještě neměli. Rostliny by ale asi nebyly určeny pro Českou republiku, nýbrž pro země, které mají problémy se suchem. Ječmen se snažíme využít i jako platformu pro produkci proteinů a peptidů. Máme zacíleno přímo na antibakteriální peptidy, což jsou látky, o kterých se mluví jako o nástupcích antibiotik. Program číslo pět začal poměrně nedávno, je koordinován Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který má u nás genovou banku zelenin a speciálních plodin. Čítá asi deset tisíc položek a tvoří zhruba 20 procent celkové sbírky České republiky.

E15.cz: Už máte ohledně ječmene s nějakou zemí nebo firmou rozjednanou spolupráci?

V tuto chvíli to nebudu zveřejňovat.

E15.cz: Antibakteriální peptidy by mohly nahradit antibiotika, vůči kterým si bakterie vytvářejí rezistenci?

Takhle se to úplně říci nedá, týkalo by se to spíše povrchových aplikací. Klasická antibiotika vnikají do mikrobiální buňky, zasahují do metabolismu a tím buňku zabijí. Peptidy nevstupují do buňky, ale narušují její membránu. Nejde na ně téměř vytvořit rezistenci. Vědci je studují už delší dobu a dnes jich známe zhruba tisíc druhů. Nedokážu si u nich ale zatím představit orální aplikaci, protože se většinou rozkládají v žaludku. Přední farmaceutické firmy mají už některé z nich v klinickém testování. Nás zajímá například sterilizace obvazů nebo kosmetické využití a hojení ran.

E15.cz: Využíváte genovou banku pro výzkumy?

Ano, je v ní obrovský potenciál, obsahuje rostliny, které nikdo nikdy podrobně nezkoumal. Dají se v ní najít nové sloučeniny a geny. Doposud se v tomto směru využívala poměrně málo. Dá se očekávat, že v ní najdeme nové přírodní látky, které mohou mít potenciální využití v kosmetice i v lékařství. Je to obrovské bohatství, které se jednou bude dát využít.

Ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort ve své kanceláři

E15.cz: S jakým ročním rozpočtem centrum pracuje, jak máte zajištěno financování do budoucna?

Provoz centra se pohybuje v částce zhruba jeden milion korun na pracovníka, takže rozpočet je zhruba 170 milionů korun ročně. Financování z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, díky kterému jsme centrum postavili, končí na konci letošního roku. Česká republika se zavázala, že bude dál centra podporovat prostřednictvím Národního programu udržitelnosti, kam jsme podali projektovou přihlášku a čekáme, jak to dopadne. Jinak si financování musíme zajistit sami z výzkumných grantů získaných v soutěžích, z podílu na institucionálním financování a ze soukromých peněz. Pochopitelně také z evropských grantů.

E15.cz: Kolik procent z rozpočtu pokryjí soukromé peníze?

Očekávám, že bychom měli dosáhnout maximálně dvaceti procent. Museli jsme se zavázat, že nám soukromé peníze pokryjí patnáct procent rozpočtu, což bychom měli splnit. Víc než dvacet procent bych ale ani nechtěl. Nabízíme také servis a analýzy, ale pokud začneme využívat špičkové vědce, kteří mají obrovský výzkumný potenciál, na servisní práce, tak ztratíme naši konkurenční výhodu v základním výzkumu. Očekávám, že v České republice se stále více firem bude chtít zapojit i do dlouhodobého výzkumu. Například tady v regionu máme pozitivní signály.

E15.cz: S kterými firmami v regionu spolupracujete?

Jmenovat je nebudu, s některými máme dokonce dohodu o utajení.

E15.cz: Z jakého důvodu?

Pokud se výsledky výzkumu dostanou ven dříve, než jsou patentově chráněny, jsou zneužitelné. Ztráta se může pohybovat až v desítkách milionů korun.

E15.cz: Čím si vysvětlujete přetrvávající odpor vůči geneticky upravovaným rostlinám?

Evropský úřad pro potravinovou bezpečnost loni vydal po mnoha letech výzkumů zprávu, že geneticky modifikované plodiny představují stejné riziko, jako ty získané klasickým šlechtěním nebo mutagenezí. Jinými slovy, když nebudete jíst nic, je to nejbezpečnější. Nejdříve byla Evropa otevřená úplně všemu a pak najednou zjistila, že může ztrácet konkurenční výhodu v obchodu s potravinami, a tak se zcela nelogicky zavřela, ale situace se postupně obrátila proti ní a nyní se ve velkém dovážejí krmiva. Myslím si, že je odpor částečně živený i uměle. Biotechnologický průmysl v zemědělství ovládá šest nadnárodních společností, jež nepotřebují další konkurenty, kteří vzejdou z Evropy.

E15.cz: Mám to chápat tak, že si samy firmy živí evropský odpor?

Pokud se bude v Evropě v oboru bádat a budou se vyvíjet nové věci, tak se dá samozřejmě očekávat, že by jim tady vyrostli konkurenti. Pokud ale budeme mít složité předpisy a extrémně drahé postupy pro schvalování, tak si nové odrůdy budou moci dovolit jen velké firmy. A když velká nadnárodní firma, třeba i nepřímo, zajistí dotace aktivistům, tak samozřejmě budou protestovat.


Čtěte také:

Olomoucké centrum biotechnologického výzkumu za 808 milionů už pracuje

OSN našla novou zbraň v boji proti hladu. Přínos hmyzu se prý podceňuje


Autor: Tereza Čapková

Komentáře

Čtěte také

Roboti získávají nervový systém. Vědci je učí cítit bolest a včas reagovat

Roboti získávají nervový systém. Vědci je učí cítit bolest a včas reagovat Video

Naše celé tělo ale i jednoduché organismy jsou vybavené nervovým systémem, který dokáže pomocí různých senzorů (teplo, tlak, zvuk a další) rozpoznat překročení určité kritické… více

Komerční prezentace
Mobilní web