Maďarsko se strachuje o levnou půdu i rolníky

Potvrdil zároveň, že vláda zformulovala definitivní text žádosti do Bruselu, kterou odešle v těchto dnech. Za povzbuzující považuje, že maďarskému stanovisku vyjádřilo naposledy podporu i Rumunsko. Podle Fazekase je Bukurešť mimořádně důležitým partnerem Budapešti nejen v oblasti exportu průmyslových výrobků, ale i těch zemědělských. Ministr si momentálně také hodně slibuje od podpůrného hlasu rumunského eurokomisaře pro zemědělství Daciana Cioloşe.

„Jdeme do zápasu s dobrými šancemi,“ věří tedy Fazekas, který je přesvědčen o tom, že maďarská žádost je dostatečně podložena. „Ceny půdy v Maďarsku se v období od přičlenění země k EU nezvýšily na takovou úroveň, jaká je obvyklá ve starých členských státech, což by v případě otevření trhu i pro cizince posunulo hlavně mladé maďarské hospodáře do těžké situace. Maďarskou půdu by totiž skoupili bohatší konkurenti ze západní Evropy za ceny, o jakých se jim doma ani nezdá,“ tvrdí ministr.

Hektar zemědělské půdy v Maďarsku má cenu od 500 tisíc forintů do jednoho milionu (zhruba 50 až sto tisíc českých korun). V Rakousku může být cena desetinásobná. Před vstupem do EU byly tyto rozdíly ještě větší, mimo jiné i proto se podařilo dosáhnout moratoria platného do jara roku 2011.

Stejně tak je jasné, zní dále maďarská argumentace, že do roku 2013 jsou pro maďarské hospodáře povolené nižší podpory než v starých členských státech, hospodáři tedy nedokázali v uplynulých letech nashromáždit dostatečný kapitál, se kterým by obstáli v konkurenci, a zaostávali by ještě víc. Tyto argumenty přijímají a podle nepotvrzených zpráv podporují země Visegrádské čtyřky, Rumunsko, Francie, Finsko a Bulharsko. Zdroje z agrárního rezortu uvádějí, že největší odpor kladou „příliš liberální“ Britové a Nizozemci.

Maďarská vláda sice počítá s úspěchem, ale jistí se i pro případ porážky: 1. září vstoupil v platnost nový zákon o půdě, jenž při prodeji jakékoli zemědělské půdy určuje předkupní právo státu.