Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení | E15.cz

Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení

Na českých potravinách bude vlajka, Jurečka chce omezit chaos ve značení
Prodejna farmářského řetězce Náš grunt
• 
ZDROJ: Náš grunt

Dušan Kütner

Od konce letošního roku by mohli lidé snáz poznat, že dotyčný potravinářský výrobek pochází z České republiky. Zdobit by jej totiž nově mělo logo s českou vlajkou a nápisem „Česká potravina“. Umožní to nová vyhláška ministerstva zemědělství a novela zákona o potravinách, kterou úřad Mariana Jurečky chystá. Projekt podporuje i Potravinářská komora, byť s výhradami.

„Novelou jsme chtěli zpřehlednit dobrovolné označování českého původu, aby mělo jednotná pravidla srozumitelná pro výrobce i pro zákazníky, protože dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické,“ uvedl Jurečka. „Někteří potravináři totiž situace zneužívají a odkazují na český původ, aniž by byla potraviny aspoň v Česku vyrobena,“ dodal.

Pravidla pro použití loga jsou dvě - konečný výrobek musí být vyroben v Česku a musí obsahovat stanovený podíl tuzemských surovin. U jednosložkových potravin jako je mléko tento podíl činí sto procent. U produktů vyrobených z vícero složek musí činit nejnižší podíl 75 procent.

Firmy mohou využívat logo dobrovolně, při porušení pravidel o něj ale přijdou. To se týká nejen použití vlajky na výrobku, který stanovený podíl surovin a zpracování nesplňuje. Výrobci by zároveň neměli na v tomto ohledu nevyhovující produkty používat příbuzné názvy jako nápisy „Česká republika“ či „česká kvalita“ nebo třeba mapu Česka. Do budoucna by chtěl jít úřad ještě dále a hodlá ujasnit pravidla pro používání oblíbených marketingových označení jako „tradiční“, „pravý“ či „čerstvý“.

Logo Česká potravinaLogo Česká potravinaAutor: čtk

„K něčemu to určitě je, protože dlouhodobě říkáme, že chceme propagovat tuzemský původ potravin,“ řekla deníku E15 mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Komora proto úřadu udělila souhlas s použitím loga, které vychází z původního loga komory. To mělo rovněž podobu vlajky a nápisu „Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou“.

Podle Večeřové je ale škoda, že u mléčných výrobků či masa je hranice 75 procent nízká. „V těchto případech jsme schopni je vyrobit ze sta procent. Takto otevíráme prostor pro to, aby zbylých 25 procent bylo dovozových,“ podotkla.
 

Kvalitu českých potravin označuje mnoho log
Kvalitu a původ českých potravin chrání mnoho tuzemských log, která uděluje stát, oborové organizace i občanská sdružení. Mezi nejdůležitější patří Klasa, Regionální potravina či Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou.
Značku Klasa uděluje Státní zemědělský intervenční fond. V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Mělo by jít o kvalitní výrobky. Značku můžou výrobci dávat tři roky po udělení, v případě zhoršení kvality může být odebrána. Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů.
Logo Regionální potravina zajišťuje, že byl produkt vyrobený v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. Projekt má podpořit lokální producenty a motivovat zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků.
Prezident potravinářské komory uděluje značku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR. Podmínkou pro získání je stoprocentně tuzemský původ surovin.
Logo Český výrobek se může objevit i na nepotravinářských produktech, musí obsahovat alespoň polovinu surovin z ČR, výroba musí být česká, nesmí obsahovat strojově oddělené maso a výrobce musí mít české zaměstnance. Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek.
Logo Vím, co jím, by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Uděluje jej sdružení Zdravá potravina.
Existuje i evropské značení původu. Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.
Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovanéhy třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.
Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

Potraviny u nás a v Německu: Když totéž není totéž

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!