Petr Marcinčák: I bio víno musí hlavně dobře chutnat | E15.cz

Petr Marcinčák: I bio víno musí hlavně dobře chutnat

Petr Marcinčák: I bio víno musí hlavně dobře chutnat
víno, vinice
• 
ZDROJ: mediafax
22. června 2011 • 12:29
Označení biovíno v Česku zatím nenajdete. Nemohou za to však „líní“ vinaři, kteří by na poptávku po biovíně včas nezareagovali, ale nedostatečná legislativa, která podobnou známku zatím neumožňuje užívat. I když se tedy biovínu nesmí oficiálně říkat biovíno (ano, vítejte v Kocourkově), víno z ekologické produkce u nás samozřejmě máme.

Největším biovinařem je v současné době Petr Marcinčák, jenž má vinice na Mikulovsku, konkrétně v okolí obce Novosedly, tedy doslova na dohled od rakouských hranic.

Žížaly ve stodole

Marcinčákovy vinice jsou už na první pohled zvláštní. Nejsou totiž zorané, ale roste v nich bujná travní vegetace a o kypření půdy se starají žížaly. Další, tentokrát už speciálně vyšlechtěné žížaly, chová ve staré stodole, kde produkují trus, který se používá jako nejoptimálnější ekologické hnojivo. Tak vypadá ekologické zemědělství v praxi. Ale současně se nabízí otázka: K čemu je to všechno dobré? Samotná nálepka biovíno (ať už je zákonem povolená, či nikoliv), našim chuťovým pohárkům neporučí, a pokud víno nebude dobré, značka bio s tím nic neudělá.

„Samozřejmě, že nálepka bio ještě nedělá dobré víno. Pro mě je však bio cesta, díky níž mi příroda dává krásný a zdravý hrozen a jen ze zdravého hroznu vytvoříte špičkové a lahodné víno. Na druhé straně přírodu nezatěžuji zbytečnými chemickými látkami. Pracovat v harmonii a souladu s přírodou, taková by přece měla být filozofie všech zemědělců,“ tvrdí Petr Marcinčák a dodává, že bio cestě se stále musí učit. Místo herbicidů a pesticidů hledá nové postupy při ochraně révy, učí se pracovat s fenyklovým olejem či výtažkem z mořských řas, který působí proti plísním.

Petr Marcinčák,Petr Marcinčák,Autor: foto Libor Budínský

Stezka na Staré hoře

Vedle sázky na bio se Petr Marcinčák podílí na celé řadě vinařských aktivit. Je spoluzakladatelem vinařské aliance V8, která sdružuje menší výrobce špičkových, výhradně přívlastkových vín (mezi další známé členy patří třeba Vinařství Hort, Kolby či Reisten), stál u zrodu druhého VOC na Moravě (jako první bylo VOC Znojmo – VOC přináší francouzský systém třídění vín podle místa původu), vybudoval vinařskou naučnou stezku Stará hora (jedenáct česko-anglických tabulí informuje o historii a současnosti pěstování vinné révy v okolí Novosedel) a také organizuje Mikulovský gurmet festival, při němž se snoubí vybrané jídlo s výtečnými víny.

Petr Marcinčák,Petr Marcinčák,Autor: Foto Libor Budínský

Prostě se snaží navázat na tradice, jež zde byly zpřetrhány poválečným odsunem německého obyvatelstva. „My jsme první generace, která se tu v šedesátých letech narodila, váží si této části země a cítí zde své kořeny. My už sem patříme, a proto chceme startovat nové tradice, protože země bez tradic je vždycky chudá,“ tvrdí Petr Marcinčák, jehož provází pověst hrdého patriota.

Bokovka do Bokovky

Základem Marcinčákovy produkce jsou odrůdová přívlastková vína, jejichž cena se většinou pohybuje od 200 do 220 korun. Jmenujme třeba velmi povedený Klaret Zweigeltrebe 2010 či minerální polosuché Rulandské šedé (2009). Velký úspěch mu přinesly také povedené cuvée s názvem Bokovka, které „míchá“ pro stejnojmenný pražský vinný bar – zde je však malý paradox – víno je pokaždé úplně jiné, nedělá se ze stejných odrůd, ale vždy z nejlepšího červeného vína, které má ve sklepě (vyzkoušet můžete ročníky 2006 a 2007, obě za stejnou cenu 350 korun, nyní už je namíchána Bokovka 2010 a podle první ochutnávky slibuje velmi krásné víno).

Petr Marcinčák,Petr Marcinčák,Autor: Foto Libor Budínský

Mezi nejvyhlášenější speciality Petra Marcinčáka patří přírodně sladká vína, především vína slámová, která se několik měsíců suší na slaměných ložích, čímž se zvyšuje cukernatost hroznů a stoupá koncentrace aromatických látek. Touto cestou vznikají unikátní vinařské skvosty, které samozřejmě nejsou určené pro běžné pití po celý večer, ale díky své komplexnosti a mimořádně harmonické chuti jsou ozdobou degustací a součástí špičkové gastronomie.

Tomu odpovídá také vysoká cena – většina Marcinčákových slámových vín stojí 750 korun za 0,35 litru. Většinou jde o bílá vína, jedinou výjimku představuje mimořádně elegantní a bohaté slámové víno z frankovky, které se hodí třeba k pikantním sýrům s modrou plísní a názorně ukazuje, jaké zázraky se dají z révy připravit.

Víno jako byznys Deník E15 připravil sérii profilů úspěšných tuzemských vinařů. První díl Vinařství U Kapličky vyšel 25. května. Příště: Vinařství rodiny Špalkovy

Autor je publicista

Autor: Libor Budinský
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!