Plocha chmelnic v Česku stoupla poprvé po 14 letech | E15.cz

Plocha chmelnic v Česku stoupla poprvé po 14 letech

Plocha chmelnic v Česku stoupla poprvé po 14 letech
chmelnice
• 
ZDROJ: čtk

Dušan Kütner

České chmelařství se podle prvních opatrných předpovědí pěstitelů odráží od svého dna. Letos poprvé od roku 2000 totiž stoupla výměra chmelnic, na kterých se bude sklízet. Výměra letos dosáhla 4460 hektarů, což je meziročně více o tři procenta.

Výměra klesala posledních téměř dvacet let - vždyť ještě v roce 1995 rostl chmel na více než 10 tisíci hektarech. Samotná sklizeň by letos měla dosáhnout asi 5600 až 5800 tun s mírně nadprůměrným výnosem 1,25 až 1,3 tuny na hektar.

„Je to pozitivní krok. Trochu jsme se odrazili ode dna a mohli bychom říct, že se plochy budou zvyšovat. Vše je dáno ekonomickou situací, neboť kvůli nadúrodě z roku 2010, kdy se nepodařilo úrodu prodat, někteří pěstitelé s pěstováním chmele skončili,“ řekl novinářům předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

Důvodem poklesu rozlohy v posledních letech byly i ekonomické důvody, neboť český chmel v čele s Žateckým poloraným červeňákem je ve světě považován za jeden z nejkvalitnějších a tedy i nejdražších. Část výrobců piva tak z ekonomických důvodů přecházela k levnějším.

Sklizeň chmele v Česku:

Sklizeň chmeleSklizeň chmeleAutor: Svaz pěstitelů chmele ČR
Zdroj: Svaz pěstitelů chmele ČR

Optimismus do dalších let podle Hejdy vzbuzuje i skutečnost, že letos se pěstitelé i díky podpoře ministerstva zemědělství pustili do výrazně obnovy chmelnic. Letos nově vysadili 406 hektarů, což je dvojnásobek toho, co v minulých letech. Obdobně by tomu mělo být i příští dva roky.

„Tržní zájem o jemný aromatický chmel je ve světě stále, takže ostatní pěstitelé neztrácejí optimismus a sadí nové chmelnice,“ podotkl Hejda.

Podle prezidenta Agrární a potravinářské komory a exministra zemědělství Miroslava Tomana se ale české chmelařství potýká se dvěma zásadními problémy. Prvním je právě stáří tuzemských chmelnic.

„Také průměrné stáří konstrukcí se zvyšuje a je ještě méně příznivé než porosty, neboť 65 procent konstrukcí je starších 20 let,“ upozornil Toman. Podle něj by se ale i to mohlo změnit, neboť v novém programovém období Evropské unie se pěstitelům chmele dostalo zvláštní podpory a chmel byl zařazen mezi takzvané citlivé komodity.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!