Tradiční exportní artikl. Český chmel zná svět už stovky let | E15.cz

Tradiční exportní artikl. Český chmel zná svět už stovky let

Tradiční exportní artikl. Český chmel zná svět už stovky let
16. září 2016 • 07:04
Mysleme jen na to, že chmel je naše zlato, zpívá se v klasickém muzikálu Starci na chmelu. V čele se žateckým poloraným červeňákem patří chmel k tradičním českým exportním artiklům. Vždyť první zmínky o něm pocházejí z osmého století a již začátkem druhého tisíciletí se po Labi vyvážel do sousedních zemí.

Česko je nyní třetím největším světovým producentem po Německu a USA. A to vše zejména díky stovce pěstitelů sdružených ve Chmelařství, družstvo Žatec, kteří obhospodařují 4265 hektarů chmelnic v Česku.

Plocha chmelnic obhospodařovaná Chmelařstvím, družstvo Žatec, odpovídá zhruba 95 procentům plochy všech chmelnic v celé České republice po celou historii družstva, jehož kořeny spadají do období po druhé světové válce. Bylo tomu tak i v devadesátých letech, kdy mělo družstvo dvakrát tolik členů než nyní. Chmel se ale tehdy pěstoval na více než deseti tisících hektarech. Od té doby plochy i produkce klesaly. Minima dosáhla rozloha před třemi lety, kdy se sklízelo na 4319 hektarech.

Chmelařství na dně

Důvody byly hlavně ekonomické, například pokles poptávky v jednom z největších odbytišť pro tuzemský chmel v Japonsku, kam se vyváží od roku 1905. Roli ale také sehrálo to, že tehdejší největší světový pivovar Anheuser Busch ukončil kontrakty na žatecký chmel kvůli známkoprávním sporům s budějovickým Budvarem. Velkou roli hrál i tlak pivovarů na snižování nákladů, a tedy snížení jejich poptávky.

Dobrá úroda chmele zvýšila tržby pěstitelů

„Většina těchto chmelnic je nenávratně pryč,“ říká předseda družstva Zdeněk Rosa. Na drtivé většině bývalých chmelnic byly totiž zbourány konstrukce, bez nichž se pěstování chmele neobejde, a pěstuje se na nich dávno něco jiného.
Mnohé chmelnice měli přitom pěstitelé pouze v nájmu, takže pokud majitel půdy s obnovou chmelnice nesouhlasí, má zájemce o pěstování zelených šišek smůlu.

Plochy chmelnic v Česku po dlouhých letech útlumu již třetím rokem mírně rostou. Letos se chmel pěstuje na 4775 hektarech

Přesto se zdá, že obor dosáhl svého dna a již třetím rokem plochy chmelnic mírně rostou. Letos to je 4775 hektarů a cílem je opět po letech překonat hranici pěti tisíc hektarů. Za růstem ploch je paradoxně neúroda v letech 2012, 2013 a loni. Tím se vyprázdnily sklady a zásoby pivovarů po celém světě, do něhož míří osmdesát procent tuzemské produkce. „Od té doby začal růst poptávky i cen na úroveň, která začala pokrývat náklady. Tím začaly růst i investice v oboru,“ dodává Rosa.

Chmelnice jsou drahá

Investovat do nové chmelnice přitom vůbec není levná záležitost. Podle hrubých propočtů stojí vybudování chmelnic o 50 hektarech včetně doprovodných technologií okolo stovky milionů korun. Třetinu stojí stavba samotné konstrukce, česací stroje, sušárna a hala další třetinu. Zbytek stojí technika jako postřikovače, strhávače, stroje pro kultivaci porostů a další.

„Co se týče návratnosti, investoři se u jiných běžných investic dívají na horizont pěti sedmi let. U chmelu jsme vždy počítali s horizontem delším, kolem patnácti roků,“ podotýká Rosa. Se vzrůstajícím zájmem o rozšiřování chmelnic a tuzemský chmel se i tato doba mírně zkracuje.

Vlastní speciální stroje

Ve srovnání s dobou před listopadem 1989 podnik prošel jednou významnou změnou. Za předchozího režimu se podnik věnoval nejen nákupu, skladování a zpracování chmele, ale také výstavbě chmelnic a dodávce chmelařských potřeb. Po revoluci se specializace rozšířila i na vlastní sklizňovou techniku. Česačky chmele a sušárny do té doby vyráběly státní podniky jako Agrostroj Prostějov nebo Vzduchotechnika Nové Mesto nad Váhom.

dlouhodobý byznys. Vybudování chmelnice o 50 hektarech včetně technologií stojí okolo stovky milionů korun. Návratnost investice je kolem patnácti let, říká předseda družstva Zdeněk Rosadlouhodobý byznys. Vybudování chmelnice o 50 hektarech včetně technologií stojí okolo stovky milionů korun. Návratnost investice je kolem patnácti let, říká předseda družstva Zdeněk RosaAutor: Michael Tomeš
Vybudování chmelnice o 50 hektarech včetně technologií stojí okolo stovky milionů korun. Návratnost investice je kolem patnácti let, říká předseda družstva Zdeněk Rosa

Dnes žádná jiná firma než žatecké družstvo, která by se zaměřila na výrobu speciálních technologií na chmel, zejména na česání a sušení, téměř neexistuje. „V posledních dvaceti letech tak máme i vlastní vývoj a produkci česacích strojů.

V tomto okruhu se naše činnost rozšířila,“ zdůrazňuje Rosa. Většinu strojů vyrábí pro své členy, část ale putuje i na vývoz, zejména do Německa. V minulosti ale byly instalovány i třeba v Rusku, Číně, ve Spojených státech, Bělorusku či v Austrálii.

Pomáhá boom minipivovarů

Ještě jeden důvod pro rozšiřování chmelnic se v posledních letech objevil, a to prudký růst počtu minipivovarů nejen v Česku, kde jich je přes 350, ale i ve světě. Vždyť jen ve Spojených státech je jich nyní přes 4700.

V USA přitom řemeslné craft pivovary hodně preferují svrchně kvašená piva typu ale a IPA. Mnozí zahraniční pěstitelé chmele včetně největší konkurence v Německu se proto začali orientovat na chmel vhodný pro tyto druhy piv a omezili produkci chmele vhodného pro spodně kvašené ležácké pivo, jakým je právě žatecký poloraný červeňák. „Přispělo to k tomu, že vnímáme větší poptávku po českém chmelu ve světě právě pro potřeby ležáckých piv,“ sděluje Rosa.

Staré a nové trhy

Struktura zemí, kam se tuzemský chmel vyváží, se tak v posledních dvaceti letech přece jen změnila. Japonsko, kam v minulosti směřovaly až dvě pětiny produkce, snížilo poptávku, takže se mu v posledních letech vyrovnala Čína. Nejlidnatější země světa zažívá boom výroby piva a nyní z jejích pivovarů pochází čtvrtina světové produkce.

ověřený původ. Dnes je již možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici. Systém certifikace brání pokusům vydávat méně kvalitní chmel za špičkový poloraný červeňák.ověřený původ. Dnes je již možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici. Systém certifikace brání pokusům vydávat méně kvalitní chmel za špičkový poloraný červeňák.Autor: Michael Tomeš
Dnes je již možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici. Systém certifikace brání pokusům vydávat méně kvalitní chmel za špičkový poloraný červeňák.

O český chmel je přitom takový zájem, že se čas od času v zahraničí objeví pokus pod jeho jménem žatecký poloraný červeňák prodávat obyčejný méně kvalitní chmel. Česká republika na to zareagovala vybudováním systému certifikace a ověřování původu chmele, takže dnes je možné vysledovat cestu chmele od pivovaru až ke konkrétní chmelnici.

„Dnes už máme analytické nástroje, které dokážou určit, kolik je ve vzorku žatecké odrůdy a jestli je tam vůbec,“ říká Rosa. Zákazníci tak často posílají vzorky do Žatce na průzkum, právě aby se ujistili, že nakoupili pravý žatecký chmel. Podvodů ale není tolik a ročně se jedná o množství v řádu tun.

Studenty chmel neláká

Se stoupajícími plochami chmelnic v Česku ale začínají pěstitelé narážet ještě na jeden problém, a to je dostupnost pracovní síly. Pěstování chmele obnáší dvě období, kdy je nárazově potřeba vždy na pár týdnů několik tisíc brigádníků navíc. Na jaře v době, kdy je potřeba natáhnout dráty na konstrukcích tak, aby měl chmel po čem šplhat, a poté na podzim při sklizni. „Před pěti lety, kdy ekonomika tolik nefungovala a byla vyšší míra nezaměstnanosti, to bylo jednodušší. Ekonomika nyní funguje u nás i na Slovensku, nezaměstnanost klesla, takže pro pěstitele je to s pracovními silami složité,“ poznamenává Rosa.

V minulosti vydatně pomáhaly střední a vysoké školy po celé republice, které organizovaně posílaly na chmel celé ročníky. To ale v devadesátých letech skončilo a podíl účasti středních škol na jarních pracích je minimální. Na sklizeň chmele sice chodí studenti sami, ale většinou jsou to lidé z okolí chmelnic nebo studenti posílaní přes pracovní agentury.

Mezi brigádníky tak nyní agenturní zaměstnanci převládají, neboť posílají především dospělé pracovníky, a to nejen z Česka, ale třeba i Slovenska, Rumunska či z Bulharska. Chmelu se tak sice v Česku začíná opět více dařit, ale muzikálové doby Starců na chmelu jsou zřejmě nenávratně pryč.

Počátky družstva jsou v poválečné éře
Za první republiky se pěstování chmele věnovaly stovky subjektů. Hned po válce v roce 1945 bylo založeno Družstvo pěstitelů chmele, které v následujících dvou letech zabezpečovalo výkup a odbyt svých členů. Družstevní snahy ale byly přerušeny po nástupu komunistů v únoru 1948, kdy byla v družstvu zavedena národní správa. Základ nynější podoby družstva byl položen na Nový rok 1960, kdy se sloučily tehdejší Výkupní sklad chmele a Stanice pro pěstování chmele. Výsledkem byl vznik národního podniku Chmelařství. Za značného přispění hlavních propagátorů původních myšlenek byl po listopadu 1989 podnik odstátněn, mnohé chmelnice v restitucích vráceny původním majitelům a 1. října 1992 dostalo družstvo nynější formu, obsah a svůj název. Samotnému obchodu s chmelem se nyní věnuje dceřiná firma družstva Bohemia Hop.

Americké pivovary chtějí český chmel, kvůli neúrodě ale mají smůlu

 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou