Vinařka Hrabálková: Nejvíce práce v oboru odvádějí ženy

Okolo vína se pohybují především muži. Liana Hrabálková je nyní první ženou v představenstvu Svazu vinařů a zároveň byla jakožto první zástupkyně vinařské obce nominována do rady Vinařského fondu. „Myslím, že má přítomnost tuto pánskou společnost tak trochu zkulturnila,“ říká marketingová ředitelka Vinařství Ludwig a členka předsednictva Cechu českých vinařů.

Liana Hrabálková
17.8.2016 17:15   |  

Vinařský fond se nyní snaží o vývoz českých vín do Číny. Vy sama jste v této oblasti aktivní. V jaké fázi jsou jednání?

V dubnu jsem byla s hejtmanem Haškem v Číně a jednali jsme konkrétně o tom, jak naplnit memorandum, které bylo podepsáno se společností Beijing Ershang Group. V dokumentu se hovoří až o sto milionech korun, které by Číňané u nás chtěli utratit za víno. S Číňany je to vždycky na dlouhou trať, to už znám z našeho vývozu. Nelze to nijak uspěchat.

Společnost, se kterou jednáme, je obrovská, se spoustou dceřiných firem a každá má na starosti něco jiného, jako je nákup, prodej, export, import a tak dál. Ale konečně se mi podařilo začít jednat s konkrétním člověkem, který odpovídá za nákup vína, a posunuli jsme se tak, že snad do konce roku by první velká objednávka mohla odejít. Zatím na základě této cesty odešel jeden kontejner a jedna paleta ledového vína.

Jaká je přesně role Vinařského fondu? Objevily se hlasy, že z těchto obchodů bude mít provize.

Vždycky se objeví nějaké spekulace. Vinařský fond nebude mít žádné provize, pouze obchod zprostředkuje a předá kontakty, obchod bude probíhat přímo mezi BEG a výrobcem vína. Nyní je ze strany Beijing Ershang Group požadavek na bílá aromatická polosuchá vína, tak jsem oslovila vinařství, která mají zájem o vývoz, jejich nabídky jsem zkompletovala a poslala do Číny. Věřím, že se to již rozběhne. Chci to dotáhnout co nejdříve do zdárného konce.

Proč taková snaha o vývoz do Číny, když produkce českých a moravských vinařů zdaleka nemůže zaplnit náš trh? Vaše Vinařství Ludwig již s Číňany obchoduje.

Co se týče Vinařství Ludwig, tak naše produkce směřuje převážně do obchodních řetězců. Stalo se, že jsme se v minulosti s některým řetězcem nedohodli. Jejich podmínky byly tak tvrdé, že jsme je nemohli splnit. Jsme firma, která každý měsíc spotřebuje určitý obnos peněz, to znamená, že musíme vyexpedovat určité množství lahví, ať se děje co se děje.

Takže jsme museli hledat další možnosti. V gastronomii jsme se nechytli, nemáme lidi, kteří by stále obíhali restaurace. I jiný prodej nebyl úspěšný. Takže k zajištění stálého odbytu byl ideální vývoz.


Přečtěte si: Železný prodělal na víně 50 milionů, prý investoval do nejlepších vinic


Vinařská Evropa je v tomto poměrně nacionalistická, ale něco málo jsme prodali do Anglie. V roce 2010 jsme se prezentovali na veletrhu v Hongkongu a po zdlouhavých jednáních v roce 2011 odjel do Číny první kontejner s naším vínem. Dnes se účastníme veletrhů pouze v Číně a každý druhý měsíc od nás odejde kontejner. Není to velký obchod, ale otevírá nám dveře. Jak je to u jiných vinařství, to nevím, asi to bude podobné jako u nás.

Jak reagovali čínští obchodníci na prezentaci moravských vín?

S provinciemi Guangdong a Hainan má Jihomoravský kraj partnerství, proto se začalo s prezentacemi moravských vín tam. Například Číňany překvapilo, že nejlepší růžové víno bylo letos z Moravy nebo to, že Jožka Valihrach vyhrál dvakrát po sobě mistrovství světa v chardonnay, protože tuto odrůdu znali jen z francouzské produkce. To velice pomohlo, aby pochopili, že umíme dělat nejen pivo, ale i víno.

Zajímala jste se vy naopak i o čínské víno?

Začínají tam pěstovat révu ve velkém. Každoročně vysazují víc vinohradů než celý svět dohromady. V rozloze vinohradů jsou už druzí na světě, zatímco v produkci vína jsou asi sedmí či šestí. Spoustu vinohradů totiž využívají na hrozinky, což je u nich tradiční. Letos jsme se seznámili s největším čínským vinohradníkem, má deset tisíc hektarů vinohradů nedaleko – na jejich poměry – Almaty. Ochutnali jsme jeho vína, červená vína byla nádherná, bílá měla velmi málo kyselin, nicméně byla plná, tělnatá.

Zajímavé bylo, když jsme ochutnali vína z oblasti Ningsia, kde réva roste třináct set metrů nad mořem, kde je mráz, ale není sníh. To znamená, že na podzim révu lehce zastřihnou, pak traktorem zahrnou a na jaře nastoupí dělníci s motyčkami a takových dvě stě, tři sta hektarů odhrabou. Také odtud byla úžasná červená vína. Ale obecně se v Číně prodávají ve velkém levná vína, která mnohdy s vínem nemají nic společného.

V rozloze vinohradů jsou Číňané už druzí na světě, zatímco v produkci vína jsou asi sedmí či šestí.

Teď se hodně mluví o novele vinařského zákona. Jaký na ni máte názor?

Doufejme, že zákon půjde do druhého čtení co nejdříve. Řekla bych, že rozumné připomínky byly akceptovány. Ty nejasné budou předloženy ve druhém čtení, tak aby byly jasnější, konkrétnější a aby požadavky, které zavánějí různým lobbingem, neprošly. Uvidíme ale, co se tam ještě objeví.

Avšak myslím si, že již nyní je novela v takové formě, která je akceptovatelná pro všechny zainteresované, jak pro výrobce, tak pro dovozce či vinotékaře. Hlavně ztíží situaci podvodníkům, i když na můj vkus je to ještě málo, myslím si, že pančování vína by mělo být trestným činem.

Jste první žena ve vysokých funkcích v oboru, který ovládají hlavně muži. Jak k tomu došlo?

Předsednictvo Cechu českých vinařů se v poslední době dost proměnilo, lze říci i omladilo a kolegové chtěli cech posunout dál. Jsou ale více zainteresováni v Čechách než já, naše výroba je na Moravě. Měla jsem chuť pro české vinaře něco udělat, tak jsme se dohodli, že za cech budu do těchto institucí nominována já.

Jak se v tom mužském vinařském světě cítíte?

Naprosto bez problémů. Naopak, myslím, že jsem svou přítomností tuto pánskou společnost tak trochu zkulturnila. Ale je asi pochopitelné, že zde zasedají výhradně muži. Ve vinařství se pohybují právě především muži, i když ženy také, ale nejsou na vrcholných pozicích. Jsou vždycky za někým a mnohdy převážnou část odpracují ony. Většina vinařství má ve jménu vinaře, ale když tam přijdete, tak zjistíte, že nejvíc práce tam zastane manželka, dcera, partnerka a podobně.

Daří se plnit vaše předsevzetí, se kterými jste šla do těchto funkcí?

Zatím ano. Jak jsem říkala, dala jsem si tak trochu za úkol zviditelnit Cech českých vinařů. Jsem například ráda, že jsem přispěla ke vzniku prvního českého VOC Mělník. Na obzoru je snad další VOC, ale to asi bude pro českou oblast maximum. Získala jsem pro cech pravidelný prostor ve Vinařském obzoru a podobně.

Cítíte ve svazu nějaký despekt moravských vinařů vůči českým?

Vůbec ne. Myslím, že moravští vinaři české spíš ani nevnímají. O to víc mne potěšilo, když český vinař Ivan Váňa dostal na Vinařství roku cenu profesora Viléma Krause za celoživotní přínos vinařství.

Nemá vliv na takový přístup moravských vinařů například i to, že na největší slavnost a soutěž vín na Moravě Valtické vinné trhy byl z Čech přihlášen jen jeden vzorek?

To máte těžké. Pozvánek na různé soutěže je mnoho. Čeští vinaři jsou především malí, a tak je pro ně účast na soutěži finančně náročná. Každé vinařství si pečlivě zváží, kterých akcí se zúčastní. Prioritní je nominační výstava za oblast Čechy pro Salon vín.

Valtické vinné trhy jsou spíš moravská tradice. Ale možná to škoda je, mohly by se porovnat například české a moravské pinoty. Na druhou stranu, a o tom se moc neví, že dva vzorky vína Müller Thurgau získaly stříbrnou medaili na celosvětové soutěži vín této odrůdy.

Doporučuje či pomáhá cech při výběru akcí?

Nemluvíme jim do toho. Jen letos je přesvědčuji, aby se účastnili ve větší míře soutěže Meditrina, do které mne letos zlákali jako spoluorganizátorku.

Co to je za soutěž?

Jde o soutěž vín hodnocených pouze ženami. Letos, respektive příští rok bude již třetí ročník. Máme přezdívku či zkratku MDŽ. Jednak je soutěž pořádána kolem dne MDŽ, a jednak je to zkratka mezinárodní degustace žen. Jezdí hodnotit Slovenky a tento ročník i Rakušanky. Letos přibude VIP komise, která bude složena ne z VIP žen, ale z žen VIP mužů.

Protože za každým úspěšným chlapem musí být žena, která mu poskytuje nezbytný servis, bez kterého by třeba velkých úspěchů nedosáhl. Záštitu předběžně přislíbila paní Postránecká. Partnerské firmy mohou být jen s majitelkami nebo alespoň s ženským jménem v názvu. A já se rozhodla udělit cenu viceprezidentky Svazu vinařů za nejlepší frankovku, jakožto nejznámější tuzemskou odrůdu ženského rodu.

V květnu jste získala cenu v soutěži Marketér roku. Za co to bylo?

Malého delfína jsem získala za projekt Sabinka. Vyrobili jsme pozdní sběry — frankovku a ryzling rýnský – a nazvali jsme je Sabinka podle šestileté holčičky z Němčiček postižené mozkovou obrnou. Z každé prodané lahve jde na její konto, respektive na její pobyt v lázních deset korun. Má to velký úspěch a přidávají se k projektu i firmy z okolí. K dnešku je vybráno přes 250 tisíc korun.


Čtěte také:

Na Moravě zmrzlo až 80 procent vinné révy, škody prý přesáhnou miliardu

Vinofol koupil zkrachovalého konkurenta, zacílí na vinařské turisty

Autor: Vlastimil Poliačik

Komentáře

Čtěte také

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru Fotogalerie

Čína dnes uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Obrovské zařízení s talířovou… více

Mobilní web