Zájem českých potravinářů o chráněná označení EU slábne kvůli papírování

Zájem českých potravinářů o chráněná označení EU slábne kvůli papírování
12. listopadu 2015 • 05:49
Třeboňský kapr, Žatecký chmel, Olomoucké tvarůžky. Ještě před čtyřmi lety se čeští potravináři o evropské uznání a ochranu pro své produkty přímo prali. Dnes jako by o chráněné zeměpisné označení nikdo nestál. Firmy odrazuje přílišné papírování. Poslední žádost byla podána před třemi lety a poslední souhlas dostal Valašský frgál předloni.

Ještě před čtyřmi lety to vypadalo na velký boom. Do té doby se tuzemští potravináři po vstupu Česka do EU hlásili u Evropské komise o možnost používat některé ze tří chráněných označení, důležitých pro marketing i udržení kvality výrobku, jak na běžícím pásu.

Při přepočtu na obyvatele mělo Česko stejný počet uznaných produktů typu Třeboňský kapr, Žatecký chmel, Olomoucké tvarůžky nebo Pardubický perník stejně jako kulinářský obr Francie. Jenže nastal konec. Poslední žádost byla podána před třemi lety, poslední souhlas dostal Valašský frgál předloni. Od té doby žádné nové žádosti z Česka do Bruselu – na rozdíl od dalších členských států unie – nedorazila.

„Jako zásadní se zdá být přístup kompetentních pracovníků, kteří žadatele, namísto aby jim pomáhali v již tak složité proceduře, naopak odrazují. Již několik společností se nám vyjádřilo, že po jednání s těmito pracovníky od svého záměru upustili,“ říká mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Druhou otázkou je podle ní úroveň znalosti těchto označení zákazníkem. „Sice se zlepšuje, ale není prozatím na takové úrovni, aby výrobce přímo motivovala k podání žádosti a podstoupení celé administrativní procedury,“ dodává.

Boj se Slováky

O zápis na seznam zaručených tradičních specialit bojuje kvůli slovenským námitkám již dlouhé tři roky Pražská šunka. Největší tuzemský zpracovatel mléka, jihočeská Madeta, sice před lety získal souhlas k používání Chráněného zeměpisného označení Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva.

Od dalších plánů týkající se jejího Romaduru, Madelandu a Lipánka ale upustila. „Šlo o první dva takto označené české sýry, takže o jistou prestiž pramenící z tohoto prvenství. Ke zvýšení prodejů kvůli tomu ale nedošlo. V množství označení českých potravin se spotřebitelé poněkud ztrácejí, a pokud ne, slyší spíše na značku Český výrobek, garantováno Potravinářskou komorou ČR nebo na Klasu,“ řekl deníku E15 generální ředitel Madety Milan Teplý.

Ani jedno z označení nepoužívá jedna z největších tuzemských potravinářských firem Hamé. Před časem přitom marně usilovala o získání označení Zaručená tradiční specialita pro marmelády.

Noví členové Evropské unie nezahálí
Slovinsko za poslední tři roky nechalo připsat na seznam chráněných označení jedenáct tradičních výrobků, čímž zdvojnásobilo jejich dosavadní počet.
Chorvatsko už má na kontě sedm pochutin včetně dvou druhů pršutu.
Litva počet specialit během tří let více než ztrojnásobila na sedm. Od nuly se odrazilo i Lotyšsko, které má nyní čtyři komodity.
Naprostý nezájem tak hlásí pouze dvě země – Malta a Estonsko.

„Chtěli jsme zachovat tento tradiční český název pro produkty, které se vyrábějí podle daných receptur už více než sto let,“ uvedl mluvčí Hamé Petr Kopáček. Administrativa EU ale i nadále trvala na tom, že marmeládou může být označen jen produkt, který je vyroben jen z citrusových plodů a ne z jahod, meruněk, borůvek nebo dalších druhů ovoce obvyklých v Česku.

„Domníváme se, že toto typicky české ovoce není o nic horší než kupříkladu pomeranče nebo citrony. Čeští spotřebitelé byli na název marmeláda zvyklí a současný stav, kdy se bývalé marmelády jmenují jinak, je mnohdy mate,“ popisuje zkušenost firmy Kopáček.

I podle ministerstva zemědělství je možné, že nižší zájem výrobců o chráněná označení je způsoben délkou trvání vyřízení žádosti. Příčinou může být i to, že je možné získat i jiná označení kvalitních potravin typu Klasa, Český výrobek nebo Regionální potravina, jejichž vyřízení trvá kratší dobu.

„V případě zaručené tradiční speciality může hrát roli i to, že nejde o značku zajišťující ochranu duševního vlastnictví,“ uvedl mluvčí rezortu Hynek Jordán. Podle úřadu ale také nelze očekávat, že počet žádostí bude každoročně růst. „Zákonnou definici může splňovat jen omezený počet označení, přičemž vznik takovýchto kvalifikovaných označení je dlouhodobější záležitost,“ podotkl.

Poradenství pokračuje

Je ale možné, že skepse přejde. Například Potravinářská komora bude další tři roky formou poradenství ochranu podporovat. Výsledkem podle mluvčí je, že se přece jen chystají další žádosti. „Zaznamenali jsme zájem některých producentů o využití tohoto typu ochrany, ale prozatím nové žádosti podány nebyly,“ potvrdil i mluvčí ministerstva zemědělství.

Seznam chráněných označení EU pro ČR
rok název
2003 Českobudějovické pivo
Budějovický měšťanský var
Budějovické pivo
2007 Štramberské uši
Žatecký chmel
Pohořelický kapr
Karlovarský suchar
Hořické trubičky
Lomnické suchary
Třeboňský kapr
2008 Pardubický perník
Nošovické kysané zelí
Český kmín
Chodské pivo
Heřmánek pravý
Všestarská cibule
České pivo
2009 Znojemské pivo
Mariánskolázeňské oplatky
Brněnské, Starobrněnské
pivo
Březnický ležák
Černá Hora
2010 Jihočeská Niva, Jihočeská
Zlatá Niva
Olomoucké tvarůžky
2011 Špekáčky
Spišské párky
Lovecký salám
Liptovský salám
Karlovarské trojhránky
Karlovarské oplatky
2012 Chelčicko-Lhenické ovoce
Pražská šunka
2013 Valašský frgál

Zdroj: Evropská komise

1281 produktů ze všech členských zemí EU je zapsáno na seznamu chráněných označení

277 produktů, nejvíce ze všech, má na seznamu kulinářská velmoc Itálie, následuje Francie a Španělsko

33 českých potravin získalo chráněné označení EU v letech 2003 až 2013

0 českých potravin získalo chráněné označení EU v letech 2014 a 2015

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!