Brusel krotí odhady českého růstu, ekonomika zpomalí na 2,1 procenta

Brusel krotí odhady českého růstu, ekonomika zpomalí na 2,1 procenta
3. května 2016 • 11:04
Česká ekonomika letos poroste o 2,1 procenta, uvádí Evropská komise ve své jarní makroekonomické předpovědi. V prognóze tak nepatrně směrem dolů korigovala svůj únorový odhad, kdy hovořila o růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta. Pomaleji podle ní poroste také celá Evropská unie i eurozóna.

Pro rok 2017 předpovídá nyní komise růst na úrovni 2,6 procenta, také o něco méně než 2,7 procenta uváděných v únorové zimní prognóze. Inflace by letos měla být 0,5 procenta. Její zrychlení v příštím roce odhaduje prognóza na 1,4 procenta, tedy pod dvouprocentním prahem.

Jarní makroekonomická prognóza také směrem dolů upravuje údaj o českém růstu v roce 2015. V únoru komise uváděla hodnotu 4,5 procenta, aktualizovaný údaj je 4,2 procenta. K výraznému růstu loni přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů.

Také české ministerstvo financí na počátku dubna svůj odhad růstu české ekonomiky zhoršilo na 2,5 procenta z lednových 2,7 procenta.

V letošním roce potáhne podle Evropské komise český hospodářský růst především domácí spotřeba, podpořená růstem cen, vyšší zaměstnaností a nízkou inflací. Vládní investice naopak po výjimečném roce 2015 výrazně poklesnou. Výrazným rizikem zůstávají, vzhledem k otevřené povaze české ekonomiky, také možné externí vlivy.

Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 0,7 procenta, v roce 2017 na 0,6 procenta. Proti poslední prognóze jde o nižší hodnoty.

Komise v souvislosti s příjmy rozpočtu zmiňuje stabilizaci daňových výběrů, vyšší spotřební daň na tabákové výrobky či kontrolních hlášení u daně z přidané hodnoty. Výdaje rozpočtu ovlivní nejen vládní spotřeba, byť v situaci nižších veřejných investic, ale také úprava penzí.

V roce 2017 se schodek o něco sníží, především v důsledku zlepšení makroekonomických podmínek, uvádí prognóza s tím, že o něco vyšší daňové příjmy by příští rok měla přinést i nově zaváděná elektronická evidence tržeb.

Prognóza připomíná, že nezaměstnanost v Česku loni podle statistiky klesla na 5,1 procenta a letos by se měla dál snížit k 4,5 procentu s výhledem na další pokles o 0,1 procenta v roce příštím.

Eurozóna poroste o 1,6 procenta

Evropská komise korigovala také prognóznu růstu eurozóny a Evropské unie. Hrubý domácí produkt EU vzroste o 1,8 procenta a eurozóny o 1,6 procenta. Výhled pro obě uskupení se proti předchozí, zimní prognóze zhoršil o 0,1 procentního bodu.

Hospodářský růst bude slabší, protože výhled růstu důležitých obchodních partnerů se zhoršil a některé faktory, které doposud podporovaly ekonomický růst, se začínají vytrácet.

DP rovněž letos poroste pomaleji než v loňském roce, kdy v EU stoupl o dvě procenta a v eurozóně o 1,7 procenta. K nepatrnému oživení by mohlo dojít v příštím roce, kdy komise očekává v EU zrychlení růstu na 1,9 procenta a v zemích platících eurem na 1,8 procenta.

EK upozornila, že současná měnová politika pomohla k oživení investic, protože zjednodušila a zlevnila napojení na finance. Také fiskální politiky zemí eurozóny by měly být letos podporou růstu. Ceny ropy sice na počátku roku klesly, což zvyšuje reálné disponibilní příjmy, tato pomoc ekonomice se však zřejmě pomalu začne vytrácet, protože se čeká obnovení růstu cen ropy. Vývozu z eurozóny v poslední době pomáhal pokles eura, evropská měna však začala posilovat, což bude mít zřejmě na vývoz negativní dopad.

Komisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici zdůraznil, že růst v Evropě pokračuje navzdory obtížnému globálnímu prostředí. Varoval však, že je potřeba učinit více v boji s nerovností, protože oživení při srovnání jednotlivých zemí je nerovnoměrné. „To je nepřijatelné a vyžaduje to rozhodné akce vlád, jak individuální, tak kolektivní,“ dodal Moscovici.

Ea GDP Annual Growth Rate

V příštím roce by HDP měl ve většině zemí růst nebo zůstat stabilní. Hlavním pohonem růstu bude domácí poptávka. Jedinou zemí eurozóny, která letos zaznamená pokles HDP, bude Řecko. EK však zlepšila svůj výhled pro Řecko a nyní čeká pokles o 0,3 procenta místo dříve uváděných 0,7 procenta. Příští rok má HDP vzrůst o 2,7 procenta.

Komise rovněž varovala před riziky, která ohrožují její současný výhled. Patří mezi ně možné zpomalení růstu na rozvíjejících se trzích, zvláště v Číně, a geopolitické napětí. Dalším rizikem je i nejistý výsledek britského referenda o členství v EU a tempo zavádění strukturálních reforem v jednotlivých členských zemích.

Letos i příští rok by se měla dále zlepšovat situace na trhu práce, kterou podpoří i reformy zavedené v některých zemích v minulých letech. Letos má nezaměstnanost v EU klesnout na 8,9 procenta a příští rok na 8,5 procenta.

Snižovat se bude díky ekonomickému růstu a nízkým úrokovým sazbám dále i rozpočtový deficit. V celé EU má letos činit 2,4 procenta HDP a v roce 2017 se sníží na 1,8 procenta.

Inflaci však budou nadále ovlivňovat ceny ropy. Letos tak bude činit jen 0,3 procenta a výrazněji se zvýší až příští rok, kdy má v celé EU dosáhnout 1,5 procenta. Stále tak bude výrazně pod dvouprocentním limitem považovaným Evropskou centrální bankou za strop cenové stability.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!