Celkový dluh obyvatel Česka nadále roste. Nejvíce za poslední tři roky | E15.cz

Celkový dluh obyvatel Česka nadále roste. Nejvíce za poslední tři roky

ČTK

Celkový dluh obyvatel ČR činil na konci pololetí 2,06 bilionu korun a meziročně vzrostl o devět procent. V samotném druhém čtvrtletí dluh stoupl o 50,3 miliardy korun, což je nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky. Objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně naopak klesl o téměř 14 procent na 40,6 miliardy korun.

Meziročně se objem dluhu zvýšil o 168,5 miliardy korun, z čehož 146,3 miliardy tvořil nárůst dlouhodobého a 22,2 miliardy korun nárůst krátkodobého dluhu. "Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu ve druhém čtvrtletí je vedle dobré ekonomické situace podle ní také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.

Za růstem celkového dluhu stojí především zvýšení průměrné částky na jednu otevřenou smlouvu. Ta se u dlouhodobého dluhu meziročně zvýšila o 154.000 Kč na 1,2 milionu korun a u krátkodobého dluhu o 13 000 na 96 000 korun.

Američané jsou rekordně zadlužení. Berou si hypotéky a utrácejí s kreditkou v ruce

Celkový počet klientů s dluhem se přitom meziročně snížil o 29.106 a na konci druhého čtvrtletí činil 3,03 milionu. Za poklesem stojí snížení počtu lidí s krátkodobým dluhem o téměř 33 000. Naopak počet lidí s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o více než 5000.

Ohrožený dluh činil na konci června 40,6 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy méně než ve stejném období minulého roku. Za poslední dva roky se tak ohrožený dluh snížil o pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahoval 50 miliard korun. Co se týče struktury ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, třetina připadala na dlouhodobý dluh a dvě třetiny na krátkodobý dluh.

Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení zhruba 80 procent. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí, upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Na růst úrokových sazeb doplatí realitní sektor či telekomunikace, říká analytik

Vedle objemu ohroženého dluhu se meziročně také snížil počet lidí, kteří mají se splácením výrazné problémy. Počet klientů s dlouhodobým dluhem meziročně klesl o 3251 na 27 494 klientů. U krátkodobého ohroženého dluhu se počet klientů meziročně snížil téměř o 16 000 na 296 000.

Přes meziroční snížení počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem došlo nicméně mezičtvrtletně k jejich zvýšení. Podle Rajla však nic nenasvědčuje tomu, že by se měl počet lidí s problémy se splácením dále zvyšovat. "Mezičtvrtletní nárůst počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem můžeme přisuzovat sezonnímu výkyvu, který nemá výrazný vliv na celkový trend. Na schopnost splácet závazky pozitivně působí aktuální ekonomická situace a nízká nezaměstnanost," poznamenal Rajl.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!