Češi nejsou přepracovaní. Do zkrácených úvazků se jim nechce | E15.cz

Češi nejsou přepracovaní. Do zkrácených úvazků se jim nechce

Češi nejsou přepracovaní. Do zkrácených úvazků se jim nechce
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Michael Tomeš/E15

Jan Stuchlík

Odboráři požadují kratší pracovní týden. Ve třech čtvrtinách kolektivních smluv už ho firmy garantují.

Češi tráví v práci mnohem delší dobu než jejich kolegové v západní Evropě. Průměrný Němec odpracuje za rok 1363 hodin, zatímco Čech si odfrkne až po 1770 hodinách.

S tímto srovnáním vyrazili do boje za zkrácení pracovní doby tuzemští odboráři. Místo dnešních 40 hodin by příště měli zaměstnanci mít ze zákona nárok na pracovní dobu 37,5 hodiny týdně. A časem by to mělo být ještě méně.

Ze statistik ovšem nevyplývá, že by se Češi měli udřít k smrti. Němci v průměru pracují kratší dobu, protože 28 procent zaměstnanců má zkrácený pracovní úvazek.

OBRAZEM: Miliardy spláchnuté do Rýna? Němci nakonec udělali z jaderné elektrárny lunapark

Týdně v něm podle dat Eurostatu odpracují 17 hodin. V Česku se podíl zkrácených úvazků v posledních letech zvedl k sedmi procentům. I tak tito zaměstnanci za týden stráví v práci skoro 20 hodin.

Na plný úvazek Češi pracují méně než Němci. Reálně loni strávili v práci v průměru 40,3 hodiny týdně. Průměrný Němec s plným úvazkem pracoval 40,9 hodiny. Za posledních deset let se navíc Čechům zkrátila skutečná doba strávená v práci o dvě hodiny za týden. Průměrný Němec si polepšil jen o 1,2 hodiny.

Zvýhodnění Němci

Rozdíl v odpracované době mezi Němci a Čechy navyšuje také delší dovolená v Německu nebo více svátků.

„V menší míře může hrát roli vysoký počet osob samostatně výdělečně činných, kterých máme na počet obyvatel nejvíce v Evropě, a odráží často snahu vyhnout se vyššímu zdanění zaměstnanců. Jejich odpracované hodiny se ve statistikách neobjeví,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Šperky od Thajců. Prohlédněte si, kde se vyrábějí klenoty pro dánskou Pandoru

V Německu celková čísla ovlivňují také aktivity odborů. „Největší odborový svaz IG Metall vyjednal v zájmu lepšího slaďování pracovního a osobního života, že po dobu dvou let může zaměstnanec pracovat v režimu 28hodinového pracovního týdne a pak se vrátit do standardní pracovní doby,“ říká šéf české odborové centrály Josef Středula.

Kratší úvazky neletí

O větším využívání kratších pracovních úvazků se v Česku bez většího efektu mluví už řadu let. Vůči kratší práci přetrvává nedůvěra jak u firem, tak u zaměstnanců. Kratším úvazkům nenahrává ani nízká úroveň mezd v Česku.

Dvě třetiny populace pracují za mzdu, která je nižší než celostátní průměr. „Za nízkou mzdu při polovičním úvazku se nedá vyžít,“ dodává Středula. Pro firmy jsou kratší úvazky u hůře placených profesí příliš drahé. Sociální a zdravotní pojištění firma musí za zaměstnance platit alespoň z minimální mzdy 12 200 korun. I když zaměstnanci za poloviční úvazek dává jen 10 tisíc korun. 

Menší uplatnění najdou kratší úvazky v průmyslu, kde se pracuje na směny. V Česku v průmyslových firmách pracuje 38 procent zaměstnanců, zatímco v Německu 27 procent.

Firmám se nevyplatí zaškolit na jednu práci více pracovníků, když takové proškolení může trvat i půl roku.

Textilní řetězec Vesna dál odmítá zvýšit mzdy. Oproti té průměrné vyplácí zhruba poloviční

Na trhu práce je navíc nedostatek lidí. „Těžko si lze představit, že ve skupině čtyř pracovníků montujících určitý výrobek bude pracovat jeden z nich na šest hodin, aby za něj zbytek převzali kolegové,“ říká Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jeden z největších českých zaměstnavatelů, skupina ČEZ, uvádí, že ve vybraných společnostech, kde je práce na zkrácený úvazek možná, se jejich podíl pohybuje v jednotkách procent. V koncernu Siemens má kratší pracovní dobu 1400 z 10 tisíc zaměstnanců.

Výpověď ze zaměstnání: Tohle je šest nejčastějších případů z praxe

Doba práce se zkracuje

Firmy se odborářským požadavkům brání tím, že v Česku je nižší produktivita práce než například v Německu.

„Zkracování pracovní doby si mohou dovolit státy, které mají tak vysokou produktivitu, aby pomohla vykrýt výpadek ve fondu pracovní doby. Mezi ně zatím nepatříme,“ říká Hejduková.

Levná práce v Česku? Na německé mzdy české firmy nevydělají

Odboráři nicméně připomínají, že v 77 procentech uzavřených kolektivních smluv už české firmy zaměstnancům garantují 37,5hodinový pracovní týden bez zkrácení mzdy. Tak to má například ČEZ. Siemens má kratší pracovní dobu sjednanou ve svých výrobních závodech.

Produktivita práce v Česku navíc dlouhodobě roste. Od roku 2000 se HDP připadající na odpracovanou hodinu zvedl o 30 procent. V Německu narostl o 14 procent. Za stejnou dobu se roční doba práce Čechům zkrátila o 15 dnů, zatímco Němcům o 11 dnů.

Skutečně odpracovaná doba za týden na plný úvazekSkutečně odpracovaná doba za týden na plný úvazekAutor: E15

Grilovačka, kondomy či podniková chata. Firmy loví zaměstnance mnohdy až bizarními benefity
Radim Jančura: Když to Babiš podělá, ukřižuju ho
CEFC China chce hájit CEFC Europe právními kroky proti J&T

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!