Češi svou převahu nad Slováky promrhali | E15.cz

Češi svou převahu nad Slováky promrhali

Jaroslav Bukovský

Česko a Slovensko mají za sebou čtvrtstoletí svého fungování po vlastní ose. Rozdělení federace odstartovalo duel dvou ekonomik stojících na odlišných základech a s různou představou svých lídrů o tom, kterak dovést země k prosperitě. Po pětadvaceti letech převažuje mezi odborníky názor, že ekonomickým vítězem dělení republiky bylo Slovensko. Jeho návrat do Evropy probíhal alespoň přes výrobní linky rychlejším tempem než v případě Česka.

Klíčovým momentem ve vývoji obou ekonomik byla odluka jejich ekonomického managementu. „Přátelské, pragmatické a kooperativní rozdělení Československa umožnilo oběma následnickým státům praktikovat vlastní hospodářskou politiku. Za tu nesly a nesou zodpovědnost před voliči jen jejich domácí politické reprezentace.

I toto si voliči v obou zemích ve volbách v roce 1992 přáli,“ říká někdejší ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj v první vládě novodobého samostatného Česka Karel Dyba. Česko prý mělo ve srovnání se Slovenskem lepší start. Alespoň podle tehdejších kormidelníků domácího hospodářství.

Vývoj ekonomikVývoj ekonomikAutor: E15, pramen: ČSÚ, SSÚ

„Po většinu devadesátých let to byla česká hospodářská politika, která měla navrch a byla efektivnější. A to ani ne tak proto, že bychom to u nás dělali tak dobře, ale vláda Vladimíra Mečiara ze začátku jednoduše nedělala důležité reformy,“ říká nynější prezident Hospodářské komory a první ministr průmyslu a obchodu samostatného Česka Vladimír Dlouhý. Obdobný názor panoval i na druhé straně hranice. „Pro Slovensko bylo nejtěžší období od roku 1993 do roku 1998, kdy výrazně zaostalo především v integračním procesu do Evropské unie a NATO, což mělo rovněž velmi silné ekonomické důsledky,“ uvádí hlavní ekonom slovenské Tatra banky Róbert Prega.

Česko čekají troje velké volby

Zlomové okamžiky

Většina personálního know-how, jak řídit ekonomiku, zůstala po rozdělení v Praze. Zdánlivá startovní výhoda se posléze ukázala jako mince o dvou stranách. Slovensko hledalo neprobádané cesty a častěji volilo radikální změnu. Zásadní zlom ve vzájemném vývoji obou ekonomik přišel spolu s první a druhou slovenskou vládou premiéra Mikuláše Dzurindy, která udělala v ekonomice několik zásadních a rychlých řezů, kterými se jí podařilo rozhýbat trh práce, zjednodušit daňový systém a prostřednictvím penzijní reformy i dlouhodobě ulevit slovenským veřejným fi nancím.

„Ani následná vláda Roberta Fica, byť Dzurindův kabinet logicky kritizovala, se od stávající politiky příliš neodklonila a neudělala žádné výrazné změny. U nás naopak reformy tak rychle neprobíhaly a to je i jedním z důvodů, proč Slovensko mnohdy rostlo rychleji než Česko,“ dodává Dlouhý.

Vývoj ekonomikVývoj ekonomikAutor: E15, pramen: ČSÚ, SSÚ

Výhodou Česka byl po rozdělení federace jeho podstatně silnější ekonomický základ. Zatímco v devadesátých letech dokázalo domácí hospodářství na hlavu vygenerovat zhruba tři čtvrtiny unijního průměru, slovenská ekonomika sahala bruselskému standardu jen zhruba na polovinu. Ekonomické náklady přitom přineslo i samotné rozdělení a během let 1993 a 1994 hospodářský růst v obou zemích nakrátko zvolnil.

Klidný rozchod mělo jen Československo, ostatní země provázelo násilí

Slovenský spurt

Především po Dzurindových reformách se rozjel slovenský hospodářský expres a blahobyt rostl na východě někdejšího Československa rychleji. Zatímco loni tak domácí ekonomika vyrobila na jednoho obyvatele 89 procent unijního průměru, Slovensko dokázalo pokročit o více než polovinu na 77 procent úrovně unie.

„Slovensko tehdy nejrychleji dohánělo unijní ekonomický standard a současně doběhlo svůj integrační defi cit. V roce 2009 pak Slovensko jako první země střední Evropy vstoupilo do eurozóny, což zemi přineslo více stability i zahraničních investic,“ dodává Prega.

Vývoj ekonomikVývoj ekonomikAutor: E15, pramen: ČSÚ, SSÚ

Rozdělení Československa bylo ekonomicky náročnější i kvůli tomu, že k němu došlo jen tři roky po revoluci a přechodu ze systému plánovaného hospodářství na tržní.

„Vzhledem k tomu, že rozdělení Československa proběhlo v ještě rané fázi ekonomické transformace, zasáhlo především podobu ekonomické struktury zděděné z časů centrálně plánované ekonomiky. A v jejím rámci pak odvětví, která byla navzájem úzce propojená, především strojírenství včetně obranného průmyslu,“ říká ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu Petr Zahradník. Zejména slovenští vývozci pak rozdělením přišli o část výhod plynoucích ze ztráty ve světě zavedené značky Czechoslovakia.

Vývoj ekonomikVývoj ekonomikAutor: E15, pramen: ČSÚ, SSÚ

Hypotetická otázka

Odborníci se neshodnou na tom, zda „prostý součet“ obou nástupnických ekonomik dá dnes lepší výsledek, než na jaký by dosáhla federace. „Jako jednotná země bychom byli dříve a silněji nuceni přistoupit k ekonomickým reformám, protože pokračování stejné míry přerozdělování prostředků z Česka na Slovensko by dlouhodobě bylo fi skálně neudržitelné. Možná bychom díky tomu dříve vstoupili do eurozóny. Pokud by navíc Dzurinda prosadil své reformy v celé federaci, pak bychom možná rostli o něco rychleji,“ soudí ekonom Raiffeisenbank Jakub Červenka.

Z druhé strany hranice ale zaznívají pochybnosti, a to především ohledně schopnosti najít v rámci federace společnou efektivní řeč. „I kdyby větší společný trh mohl přinést pozitiva oběma zemím, neschopnost najít dlouhodobě funkční politiku pro Česko i Slovensko by pravděpodobně přinesla více negativ,“ dodává Prega.

Informace OLAF o Čapím hnízdě nezveřejníme, rozhodl státní zástupce

Vývoj ekonomikVývoj ekonomikAutor: E15, pramen: ČSÚ, SSÚ

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!