Česká ekonomika se ke konci roku začala zvedat ze dna

ČSÚ vylepšil i meziroční statistiky - ve čtvrtém čtvrtletí se ekonomika propadla o 3,1, procenta (oproti předběžnému odhadu 4,2 procenta), za celý rok pak podle zpřesněných údajů klesla o 4,1 procenta (tedy o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad). Náznak zotavování ekonomiky signalizovaný již ve třetím čtvrtletí se tak definitivně potvrdil.

„Především revize údajů za čtvrtý kvartál zcela mění pohled na ekonomiku,“ říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj totiž přestal hrozit propad ekonomiky do opětovné recese a ve tvaru budoucího oživení se tak ekonomika vrací od písmene U k dříve předpokládanému W s druhou nohou posazenou výš než první.

„Přibylo náznaků, že si ekonomika prožila své nejhorší chvíle už v prvním pololetí 2009. Fakt, že spotřeba domácností podle zpřesněného obrazu začala meziročně klesat už v létě 2009, znamená, že se snad můžeme těšit na její dřívější obrat. Každopádně ale bude soukromá spotřeba tou poslední složkou poptávky, která se dočká oživení. Pro letošní rok v této chvíli počítáme s růstem ekonomiky o 1,6 procenta,“ dodal Sobíšek.

Podstatně menší meziroční pokles HDP ve 4. čtvrtletí než v ostatních loňských čtvrtletích byl podle ČSÚ důsledkem především nízké srovnávací základny konce roku 2008. „Po výrazném propadu v prvním loňském čtvrtletí ekonomika dále klesala i ve čtvrtletí druhém, kdy HDP byl ve srovnatelné časové řadě nejnižší za uplynulé tři roky. V posledních dvou loňských čtvrtletích byl meziroční pokles již méně výrazný, v celoročním úhrnu však ekonomika propadla pod úroveň roku 2007,“ uvádí zpráva ČSÚ.

Podle statistiků byl zpřesněný odhad vývoje HDP včetně odvětvové struktury zpracován s využitím úplnějších ročních i čtvrtletních informací, které nebyly k dispozici v době sestavování původního odhadu.

„Následně se ukázalo, že zejména předběžný odhad vývoje nepřímých daní za 4. čtvrtletí sestavený ministerstvem financí a výsledky modelových propočtů některých chybějících ukazatelů z administrativních i statistických zdrojů včetně jejich alokace do čtvrtletí se od reálných hodnot bohužel částečně lišily,“ uvedl ČSÚ.

Struktura HDP se téměř nemění

I přes názor expertů, že domácí ekonomika se v posledních pěti letech opírá o téměř neměnnou strukturu HDP, v porovnání s devadesátými léty je to jinak. „V 90. letech a na počátku nového tisíciletí jsme především stavěli, nyní tyto investice využíváme k vývozu vyprodukovaných statků,“ zhodnotil strukturu českého HDP ekonom Cyrrusu Marek Hatlapatka.

Ekonom UniCreidit Bank Patrik Rožumberský upozorňuje, že podíl průmyslu na HDP se dlouhodobě drží těsně nad 30 procenty, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Podíl stavebnictví se podle Rožumberského citelněji zvýšil až v loňském roce. „Co se nedaří, je zvyšovat podíl sektoru služeb, který dlouhodobě kolísá kolem 60 procent hrubé přidané hodnoty,“ konstatoval Rožumberský.

Z analýzy českého HDP vyplývá, že růst ekonomiky je tažen růstem výkonu domácího průmyslu, nyní zvláště exportně orientovaných oborů. Ekonomové to vysvětlují tím, že prim pro rozhodování českých firem hraje zahraniční poptávka. „Od roku 2000 byla podstatnou složkou, která růstu ekonomiky pomáhala, právě zahraniční poptávka, tedy export,“ potvrdil domněnku ekonom České spořitelny Martin Lobotka. Spotřeba domácností se k tomu podle něj dostala až později, kdy se ekonomika rozjela a začala generovat zaměstnanost, tedy v letech 2005 až 2008.