České firmy se z daňových rájů vrací do vlasti. Na jejich virtuální byznys je víc vidět | E15.cz

České firmy se z daňových rájů vrací do vlasti. Na jejich virtuální byznys je víc vidět

Jaroslav Bukovský

Daňové ráje začínají být pro české firmy drahé a tuzemští byznysmeni stále častěji volí před složitým a nákladným řízením svých daní přes exotické destinace návrat domů. Domácí firmy tak po letech přepisují adresy svých sídel zpátky do Česka, důvodem jsou podle odborníků nové nástroje finanční správy v boji s daňovými hříšníky, počínaje kontrolním hlášením. České berňáky se prý navíc s hlášením teprve učí pracovat a tlak na firmy danící v rájích má ještě dále zesílit.

„Díky kontrolnímu hlášení je pro úředníky čitelný každý jednotlivý obchodní vztah. To znamená, že mohou vidět, jak některé obchodní transakce směřují do daňových rájů. Podle všech dostupných informací ale zatím daňová správa nevyužívá plný potenciál tohoto mocného nástroje. Kdy se jej však naučí užívat v plné síle, je spíš otázka času,“ uvádí Richard Švejda z poradenské společnosti BDO.

Obdobně i skrýt vlastnickou strukturu před úřady je podle něho o poznání složitější než dříve. „Všechny státy světa jsou pod tvrdým mezinárodním tlakem přinuceny sdílet informace o vlastnících, odtajňovat finanční transakce a spolupracovat na automatické výměně dat,“ dodává Švejda.

Evropská unie si vyšlápla na 90 daňových rájů světa, sepisuje černou listinu

Podle statistik poradenské firmy Bisnode jen během prvního čtvrtletí letošního roku klesl počet domácích společností s vlastníkem se sídlem v daňovém ráji o 40 na celkových 13 145.

Vrcholu popularity se daňové ráje dočkaly v roce 2015, kdy jich využilo 13 419 firem. Majitelé z regionů považovaných za daňový ráj aktuálně kontrolují 2,85 procent českých firem, a do jejich základního kapitálu investovali přes 378 miliard korun.

Do Česka se firmy využívající agresivní daňové plánování založené na nedostatečné výměně informací mezi národními správci daně podle expertů postupně vracejí.

Tykačovy Chvaletice v téměř miliardové ztrátě, tržby klesly více než o třetinu

Obvykle jde o středně velké společnosti, které nemají v zahraničí reálný byznys, sídlí ve sdílených kancelářských budovách a nebudou schopny správci daně prokázat, že na zahraniční adrese se skutečně odehrávají klíčová byznysová rozhodnutí.

„Přesunout ale jednou odkloněné prostředky není snadné. Nejjistější cestou jsou investice. Ať už nákupem firem či nemovitostí lze nejsnáze dostat nelikvidní prostředky zpět do oběhu,“ připomíná Švejda.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!