Česko má nejméně žen v řidicích funkcích v regionu | E15.cz

Česko má nejméně žen v řidicích funkcích v regionu

Česko má nejméně žen v řidicích funkcích v regionu
práce
• 
ZDROJ: profimedia.cz
25. března 2013 • 07:36
Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil pro Česko znepokojivou zprávu o zastoupení žen v manažerských funkcích. V roce 2011 ženy dosáhly na třetinu všech manažerských pozic v rámci EU, ať už se jednalo o korporátní manažerky nebo třeba ředitelky malých firem. Nikde však muže nepřečíslily: „Ve všech členských státech je podíl žen manažerek menší oproti mužům manažerům. Nejvyšší podíl žen vykazovalo v roce 2011 Lotyšsko (45 procent), Maďarsko (41 procent) a Francie (40 procent).“

Naopak ani ne pětinu manažerek vykázal Kypr. Česko od něj ale není daleko s podprůměrným zastoupením žen ve 26 procentech manažerských pozic. Všude v okolních zemích přitom šéfuje podnikům více žen. V Německu 30 procent, v Polsku 39 procent, na Slovensku 31 procent a i v Rakousku je o procento více manažerek než u nás.

Vyšší zastoupení žen v řídicích funkcích přitom nevykazují jenom země, které přikročily po vzoru severských států k zákonným kvótám vyžadujícím povinný minimální podíl žen na řízení. Třeba v Norsku bylo „jen“ 32 procent manažerských pozic obsazených ženami, zatímco v Lotyšsku, Maďarsku a Francii zatím žádné kvóty nemají.

Zastoupení žen v manažerských funkcích ve strední EvropěZastoupení žen v manažerských funkcích ve strední EvropěAutor:

Manažerské kvóty jsou nyní horkým tématem v celé EU. Loni Evropská komise ústy eurokomisařsky Viviane Redingové navrhla směrnici o 40procentním zastoupení žen do roku 2020 v řídicích orgánech společností s více než 250 zaměstnanci a obratem přes 50 milionů eur, které se obchodují na burze. Návrh se týká nevýkonných členů řídicích orgánů společností, tedy nikoli například výkonných nebo generálních ředitelů. Zároveň Brusel navrhuje i zavedení takzvaných flexi kvót, kdy by si firmy samy určovaly podíl zastoupení žen, kterého chtějí ve stanovené době dosáhnout.
V Česku plán však narazil na odpor. Koncem minulého roku sněmovní evropský výbor vyzval vládu, aby směrnici odmítla.

„Případné stanovení právně závazných kvót představuje mimořádné a krajní řešení, které může být přijato pouze po důkladné diskuzi na půdě národních parlamentů a ke kterému lze přistoupit pouze v případě, kdy všechna ostatní opatření založená na principu dobrovolnosti selhala,“ uvedl v usnesení výbor. Proti povinným kvótám se stavěly i některé evropské komisařky, kterých je mezi 27 členy komise devět, tedy 33 procent. Návrh směrnice už odmítli polští poslanci.

Proti kvótám se naposledy vyslovilo i klíčové Německo (které ovšem na národní úrovni větší zastoupení žen v byznyse podporuje): „Není úkolem Bruselu, aby členským státům předepisoval, jak mají soukromé podniky obsazovat své vedení,“ uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Polemika: Povinné kvóty pro ženy ve firmách. Ano, či ne?

Autor: David Klimeš
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!