Cizinci žijící v Česku nemají šanci ovlivnit veřejný život

4.5.2011 18:59   |  

Česko má ve srovnání s vyspělými evropskými a severoamerickými státy jen podprůměrné podmínky pro začlenění cizinců do své společnosti. V mezinárodním žebříčku Indexu integrační politiky (MIPEX) skončilo na 19. příčce mezi 31 zeměmi. Ten sestavuje Britská rada s organizací Migration Policy Group (MPG).

Za to, jak umožňuje přistěhovalcům zapojit se do politiky, si ČR vysloužila dokonce předposlední místo, které sdílí s Polskem. Hůře dopadlo je osmibodové Rumunsko.

„Lidé, kteří tu žijí pět a více let, nemohou veřejný život ovlivňovat, nemohou zakládat pořádně sdružení a nemohou být členy politických stran, což je až alarmující. Jejich veškerý veřejný život je omezen, což zpomaluje integraci,“ uvedla Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci. V některých zemích se přitom mohou účastnit například komunálních voleb.

Průzkum se konal už potřetí. Uskutečnil se loni. Zjišťuje právní předpoklady a politický rámec pro integraci. Před třemi lety Česko skončilo mezi 28 sledovanými státy na 17. až 18. pozici. Největší nedostatky mělo tehdy v ochraně před diskriminací. Teď si polepšilo o čtyři body. Celkem má 46 bodů ze sta.


ČR a okolní státy ( max. 100 bodů):

Země Celkem 2010 Antidiskriminační legislativa 2010 Povolení k trvalému pobytu 2010 Celkem 2007
Německo 57 48 5059
Průměr všech zemí indexu 53 58 59 54
Česko 46 44 6542
Maďarsko 45 75 6047
Polsko 42 36 6543
Rakousko 42 40 5839
Slovensko 36 59 5038

Zdroj: MIPEX


„Všechny získalo díky antidiskriminačnímu zákonu. Žádné další výraznější změny jsme v posledních třech letech nezaznamenali,“ uvedl Thomas Huddleston z MPG. I po přijetí legislativy je ale podle něj Česko v ochraně před diskriminací podprůměrné a jen „dohnalo minimální evropské požadavky“. Za ČR v žebříčku skončily ale i tradiční cílové země přistěhovalců, Rakousko a Švýcarsko.

Celkově nejlepší právní podmínky pro integraci cizinců má podle výsledků Švédsko, ze 100 získalo 83 bodů. Druhou příčku obsadilo Portugalsko. První pětku doplňuje Kanada, Finsko a Nizozemsko. Z nových členských zemí je před ČR jen Slovinsko, nasbíralo o dva body víc.

Jak uvedl Huddleston, největší pokrok za poslední tři roky udělalo Řecko, které reformovalo svá pravidla pro cizince. Na posledním místě je Lotyšsko s 25 body.

Hodnotilo se sedm oblastí - práce, vzdělávání, slučování rodin, trvalý pobyt, získávání občanství, ochrana před diskriminací a účast na politice. Celkem se posuzovalo 148 ukazatelů. V pracovních podmínkách pro migranty se ČR příliš neliší od průměru EU. Skončila na 15. místě. Za svá pravidla pro zaměstnávání cizinců dosáhla stejného ohodnocení jako Británie či Rakousko. V udělování trvalého pobytu se dokonce vyhoupla na desátou příčku. Nad průměr sedmadvacítky se Praha dostala ve vzdělávání a při slučování rodin.

Ohebné zákony

I když Česko má v některých oblastech o něco lepší právní rámec než jiné státy, má podle Huddlestona slabé stránky. Podotkl, že výklad zákona bývá „velmi flexibilní“. O osudu cizince navíc často rozhodují podle své libovůle úředníci. Přistěhovalec pak sice určité možnosti má, ale existuje mnoho důvodů pro jeho odmítnutí, dodal Huddleston.

Cizinci představují čtyři procenta obyvatel Česka. Před 20 lety to nebylo ani procento. Na konci letošního prvního čtvrtletí žilo v ČR asi 425 200 lidí ze zahraničí. Zhruba 191 300 z nich může v zemi pobývat natrvalo.

Podle průzkumu agentury STEM se tři čtvrtiny českých občanů domnívají, že u nás žije příliš mnoho cizinců. Jon o 5 procent méně lidí si myslí, že je přistěhovalci připravují o práci. 40 procentům zaměstnávání cizinců. Zároveň ale 43 procent Čechů připouští, že některé obory by se bez cizinců neobešly. Z průzlumu dále vyplývá, že negativní vnímání přistěhovalců úzce souvisí se vzděláním a materiálním zajištěním respondentů.
Autor: čtk, bru

Komentáře

Čtěte také

Vesecká v září odejde z ERÚ. V úřadu vydržela necelé dva roky

Vesecká v září odejde z ERÚ. V úřadu vydržela necelé dva roky E15 exkluzivně

Po necelých dvou letech končí své působení na Energetickém regulačním úřadu bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „O skončení služebního poměru požádala k 1. září… více

Mobilní web