Daňové ráje lákají – loni se tam přesunulo 2153 českých firem
(AKTUALIZOVÁNO) Přesunout svou společnost do některého z takzvaných "daňových rájů" začíná být mezi českými podnikateli velmi populární způsob, jak "optimalizovat" své daně. Jen v loňském roce tak učinilo 2153 českých firem, což byl největší nárůst za poslední čtyři roky. V daňových rájích jich tak sídlí už celkem 11 143, což představuje 3,45 procenta z 323 tisíc společností působících v Česku. Vyplývá to z informací České kapitálové informační agentury (Čekia).
Podle některých odborníků z trhu je však počet těchto firem ještě větší. „Zmíněný údaj zahrnuje pouze počet mateřských společností pocházejících ze zahraničí (daňových rájů). Většina „optimalizace“ daní se však děje přes nespojené osoby, což se na rejstříku nenajde. Podle našich odhadů se tedy na rejstříku dá dohledat tak pouze třetina všech firem, které jsou využívány pro daňovou optimalizaci. Celkový počet je tedy mnohem vyšší,“ tvrdí například Viktor Hába, analytik společnosti Akont, která na českém trhu působí v oblasti mezinárodního daňového plánování.
Naopak jasný a logický je podle analytiků jeden z hlavních důvodů nárůstu těchto přesunů - hrozba zvyšujících se daní. „V prvním pololetí loňského roku jsme pozorovali jen nízký zájem, když do daňového ráje přesídlilo pouze 154 společností, nicméně v druhé polovině roku se aktivita firem prudce zvýšila. To mimo jiné souvisí s nejistou politickou situací v Česku a tlakem na zvyšování daní v důsledku nutnosti sanace státního rozpočtu,“ říká analytička společnosti Čekia Petra Štěpánová.
„Začátkem tohoto roku se poptávka po mazinárodním daňovém plánování zvýšila o rekordních 30 procent. Hrozba vyšších daní kvůli nepříznivé situaci veřejných rozpočtů v Česku je velmi aktuální, všichni to cítí a chtějí se připravit s předstihem,“ dodává Hába.
Přichází stát o miliardy?
Odchod firem do daňových rájů tak nastoluje otázku, nakolik by bylo zvýšení daní pro stát přínosné. Hába o pozitivním efektu pochybuje a odhaduje, že stát odchodem firem přichází o miliardy. „Například Spojené státy americké odhadují, že kvůli daňovým rájům přicházejí ročně o 100 miliard dolarů na daních. Při porovnání americké a české ekonomiky podle HDP vychází česká jako 100krát menší. Tudíž by částka „úniků“ vycházela zhruba na 1 miliardu dolarů, tedy asi 23 miliard korun,“ tvrdí. V rámci evropské sedmadvacítky se pak podle něj oodhaduje, že v „daňově velmi přívětivých zemích “ vyšumí na odvodech okolo 100 miliard eur.
Ministerstvo financí ale odhady objemu daní, o které Česko v souvislosti s daňovými ráji přichází, nemá. Důvodem je i fakt, že je podle MF problematické definování pojmu daňový ráj a operací, které mají za účel vyhnout se daňové povinnosti.
K nejatraktivnějším daňovým rájům i nadále patří Nizozemí, Kypr, Lucembursko. Největší relativní přírůstek loni podle statistik zaznamenaly Panama a Belize. K úbytku naopak došlo v případě Nizozemských Antil, Lichtenštejnska a Britských Panenských ostrovů.
Poznámky:
1. Amerika není považována za klasický daňový ráj, nicméně za splnění určitých podmínek tak funguje (k nejdůležitějším patří - firma nesmí být (spolu)vlastněna Američanem, nesmí mít v USA žádné daňové povinnosti, nesmí obchodovat s americkými rezidenty, nesmí mít z USA žádný příjem, nesmí zaměstnávat Američany).
2. Statistika hovoří o počtech společností, ve kterých je přítomen zahraniční kapitál dané země (prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby), tzn. že pokud je daná společnost kontrolována například nizozemským a kyperským kapitálem, je započítána u obou zemí.
3. Propočet zohledňuje výhradně primární vazbu mezi vlastníkem a ovládaným subjektem, nikoli další vazby týkající se vlastníka. Do propočtů byly zařazeny jen veřejně dostupné informace o vlastnických vztazích tuzemských firem, které má ČEKIA k dispozici.







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte