Dejte do pořádku veřejné finance, říká NERV politikům. A radí jim jak

V několika okruzích popisuje, co by měla politická reprezentace dělat, aby se země snadněji přenesla přes ekonomickou krizi a vybředla z rozpočtových problémů. Rovnou se přitom dá říct, že převážné většině politiků se doporučení NERV nebudou příliš zamlouvat.

Stát musí přestat utrácet

Například hned jedno z prvních: Pro stabilizaci veřejných financí je podle členů NERV potřebné zpřísnit fiskální politiku, a pokud státní dluh překročí čtyřicetiprocentní hranici vůči HDP, bude muset stát přikročit k zostřenému režimu výdajových škrtů. S takovým postupem může jen těžko souhlasit ČSSD. Podle jejích ekonomických expertů patří Česko k nejméně zadluženým zemím v Evropské unii, a svůj dluh může dál zvyšovat. Podobné teze razí i KDU-ČSL a komunisté.

U politiků napříč politickým spektrem bezpochyby narazí i doporučení na zavedení pětiletých zákonem stanovených výdajových rámců pro jednotlivé rezorty. Zatímco NERV preferuje, aby rámce přesahovaly jedno volební období, politická reprezentace by se těžko dobrovolně vzdávala toho, že před volbami může pustit žilou státním financím.

Zvednout majetkové daně

Pokud jde o státní finance, NERV se víc potkává s volebním programem ODS. Občanští demokraté hodlají po volbách předložit zákon, podle kterého by se odměny zákonodárců a vlády pohybovaly směrem nahoru či dolů právě podle hospodaření státu.

Z daňových opatření, která rada navrhuje, ke sluchu politiků dolehne maximálně posílení majetkových daní. Na tom, že jsou v Česku minimální, se shodují všechny relevantní politické partaje, a také s jejich zvýšením počítají.

I členové rady připouštějí, že řada námětů, s nimiž přicházejí, není nová. Platí to především o návrzích, podle kterých by bylo možné ořezat sociální výdaje státu nebo provést důchodovou reformu. V podobné poloze se o tomto tématu na politické scéně diskutuje už víc než deset let, ochota ke konkrétním krokům však vždy byla jen malá.

Trh práce blokují odbory

Pasáže zprávy věnované podnikatelskému prostředí v Česku, respektive navrhovaná řešení, kopírují dlouhodobé požadavky kapitánů českého průmyslu. Ty nejdůležitější, například zvýšení flexibility trhu práce však – také dlouhodobě – narážejí na nevůli odborových bossů. A za nimi pevně stojí levicové politické spektrum.

Zveřejněná zpráva není podle rady konečnou verzí. „Máme představu, že po oponentuře Českou národní bankou, Svazem průmyslu a odborovými svazy uděláme definitivní redakci,“ uvedl ekonom Vladimír Dlouhý. Zda bude konečná verze zveřejněna, záleží na Úřadu vlády. Členové NERV se v navrhovaných řešeních inspirovali ekonomickým a politickým systémem Finska. „Chtěli jsme mít srovnání s dobře řízenou ekonomikou,“ říká Dlouhý.

Veřejné finance

a) fiskální pravidla

- posílení role ministerstva financí a pravidel rozpočtové politiky (pevná pravidla pro deficity, sankce za jejich nedodržení vládě i sněmovně, finanční odpovědnost ministrů a náměstků – stržení 20 procent platu – za vyšší výdaje)
- zavést pětileté zákonné výdajové rámce
- vytvoření nadstranického orgánu pro veřejné rozpočty jmenovaného sněmovnou » měsíční kontrola výdajů

b) výdaje

- reforma sociálního systému (provázání podpor v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce, zrušení automatické indexace dávek, diferenciace dávek podle majetku žadatele)
- změny důchodového systému (automatické prodlužování odchodu do důchodu ve vazbě na očekávanou délku dožití, zrušení náhradních dob, například vysokoškolské studium)
- snížení investičních výdajů (odstranit nesoulad mezi cenou bytové výstavby a výstavby silnic, spolupráce na stavbě silnic se soukromníky)
- zásadní snížení výdajů na státní správu (po auditech, omezení hmotných požitků)
- zavedení centralizovaného nákupu a center služeb ve státní správě
- omezení výdajů na stavební spoření

c) příjmy/daně

- sbližování snížené sazby DPH k základní sazbě, zvýšení základní sazby
- zvýšení spotřebních daní (alkohol, tabák)
- zvýšení majetkových daní
- vyšší příjmy z dividend ČEZ
- zvýšení ekologické daně
- důsledný prodej povolenek na vypouštění CO2

Fondy EU

EU V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se může suma ve výši přibližně 100 miliard korun ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu stát nástrojem potřebné fiskální expanze. Členské státy unie by měly „pře-programovat“ kohezní politiku a přizpůsobit ji období krize, aby bylo možné překonat problémy s kofinancováním projektů, na něž unie přispívá.

- uspíšení plateb, které byly původně zamýšleny na pozdější fázi období 2007–2013, co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti
- rozšíření možnosti průběžných a zálohových plateb ve prospěch příjemců
- uskutečnění z hlediska žadatelů maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení celého procesu projektového managementu
- přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám (důraz na zaměstnanost)
- posílení návratného financování na úkor nenávratných dotačních nástrojů

Trh práce

a) důchodová reforma

- úpravy průběžného solidárního pilíře jsou nezbytné a budou muset zahrnovat mimo jiné řešení náhradních dob či prodlužování odchodu do důchodu
- druhý, fondový a plně zásluhový pilíř, byť veřejně spravovaný a státem garantovaný, je pro zachování rozumného náhradového procenta nevyhnutelný

b) zdravotní pojištění

- veřejné výdaje na zdravotnictví jsou nízké
- udržení a zlepšení úrovně zdravotní péče nebude výhradně z veřejných zdrojů dosažitelné
- spoluúčast populace na krytí nákladů na zdravotní péči je nevyhnutelná
- současný model zdravotních pojišťoven má smysl, pokud připustí cenovou konkurenci
- řešením je dvousložkové pojistné a zároveň sofistikovanější klíč pro přerozdělování vybraného pojistného
- důraz na preventivní opatření a na výchovu ke zdravému životnímu stylu
- zatížit rizikové chování ekonomickými sankcemi (daně na tabák, alkohol)
- nasazení výpočetní techniky do celého sektoru zdravotnictví

c) trh práce

- Jako vhodná se jeví implementace vybraných prvků severského modelu flexicurity
- úpravy zákoníku práce zvyšující flexibilitu (nechránit pracovní místo), ale i životní úroveň zaměstnance ve vazbě na rekvalifikaci
- podpora alternativních modelů zaměstnání
- podpora rekvalifikačních projektů
- zavedení systémů celoživotního vzdělávání
- maximální využití finančních zdrojů a programů EU

Podnikatelské prostředí

a) institucionální změny

- Nejvyšší kontrolní úřad by měl mít pravomoc nařizovat sankce
- kontrola i menších veřejných zakázek, třeba namátkové zásahy antimonopolního úřadu
- větší spolupráce kontrolního výboru sněmovny s exekutivou

b) legislativní změny

- zákon o státní službě, tedy odpolitizovat veřejnou správu
- zavedení trestní odpovědnosti právnických osob
- zavedení pravidel pro legitimní lobbing

c) procedurální změny

- zveřejnění všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu
- zavedení povinnosti zadavatelů u zakázek malého rozsahu zajistit alespoň tři nabídky
- zvýšení objemu zakázek prostřednictvím otevřených soutěží a elektronických aukcí
- zavedení centrálního nákupu
- změna fungování obecních obchodních společností
- zavedení systému černých listin – do soutěže o veřejné prostředky jdou jen subjekty, které hrají v souladu s pravidly
- zavedení jasných pravidel pro uzavírání rozhodčích doložek pro případ arbitráže
- ochrana oznamovatelů korupčních praktik
- zavedení institutu agenta-provokatéra pro případy podezření z korupce
- novela jednacího řádu sněmovny, která omezí individuální pozměňovací návrhy poslanců

Znalostní společnost

a) školství

- reforma školské soustavy s cílem změnit metody a principy vzdělávání a přístup k žákům a dosáhnout inovací vzdělávacích programů s důrazem na samostatné, aplikační a kreativní myšlení
- za žádoucí je považováno provedení změn v terciárním vzdělávání ve smyslu variantnosti forem studia
- je nezbytné vytvořit obsahový podklad dalšího vzdělávání v podobě národní soustavy povolání a soustavy kvalifikací
- zavedení systému hodnocení úspěšnosti škol
- je silně doporučováno zavedení státní maturitní zkoušky, která by obsahovala i část matematickou
- je doporučováno výrazné zesílení a zkvalitnění jazykové výuky
- zavedení systému odloženého školného a podpora studentů ze sociálně slabších rodin pomocí státem garantovaných půjček

b) výzkum a vývoj

- zvýšení podílu výdajů na výzkum, vývoj a inovace a využití k tomu strukturálních fondů EU
- ustavení centrálního pracoviště, které bude koordinovat součinnost výzkumných pracovišť a podnikatelského sektoru
- vytvoření systému hodnocení pracovišť
- rozvoj partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti výzkumu a vývoje (daňové zvýhodnění)