EU přenesení daňové povinnosti odmítá, ČR za něj bojuje. Může být účinný?

EU přenesení daňové povinnosti odmítá, ČR za něj bojuje. Může být účinný?
16. prosince 2015 • 10:43
Systém přenesení daňové povinnosti u DPH je pro českou daňovou správu efektivním nástrojem proti daňovým únikům a karuselovým podvodům. EU ovšem komplikuje přijímání výjimek v jednotlivých členských státech a plošné zavedení odmítá. Také podle řady odborníků je jeho účinnost sporná.

Reverse charge (RC) rovná se přenesení daňové povinnosti z dodavatele na toho, kdo nakupuje zboží či využívá služby. Daň z přidané hodnoty tedy ve výsledku platí odběratel.

Jak si tento režim představit v praxi? Majitel stavební firmy pan Novák, který je stabilně plátcem DPH, poskytne svému zákazníkovi panu Novotnému (rovněž plátci DPH) montážní a stavební práce v hodnotě půl milionu korun. Tyto služby patří do systému přenesení daňové povinnosti. Stavitel Novák tak vystaví fakturu bez DPH. Tuto daň je pak ve své evidenci povinen doplnit, přiznat a zaplatit odběratel, který odpovídá i za správné stanovení sazby daně.

Podrobnosti si přečtěte v článku

na Businessinfo.cz.

V roce 2015 se RC v Česku rozšířil o celou řadu položek včetně běžného spotřebního zboží. Další změna nás čeká od ledna 2016 a ani v roce 2017 nezůstane systém bez úprav.

Rozšíření reverse charge
Od dubna 2015 se uplatňuje reverse charge při dodání mobilních telefonů, notebooků, herních konzolí či tabletů. Dalším zbožím v tomto režimu jsou některé kovy a drahé kovy a také vybrané obiloviny a technické plodiny včetně olejnatých semen a cukrové řepy. Od poloviny roku jde také o všechny zemědělské komodity zahrnuté v kapitole 10 a 12 společného celního sazebníku EU - tedy například pšenici, žito, arašídy, lněná semena nebo chmel. Režim by se měl rozšiřovat na další zboží a služby i v příštích letech. Vláda zatím rozhodla o tom, že od ledna 2016 bude do RC zahrnuto i dodání nemovité věci plátci DPH.
RC byl původně uplatňován jen při dodávkách zboží a poskytování služeb ze zahraničí. Až od roku 2006 se vztahuje i na transakce mezi tuzemskými firmami a živnostníky. Zpočátku se týkal jen dodávek zlata, později přibyly dodávky šrotu a odpadu a režim začal platit i při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, což byl celoevropský fenomén. Od roku 2011 se vztahuje i na poskytování stavebních a montážních prací.

„Reverse charge býval výjimkou, a dnes už je nedílnou součástí systému DPH v Evropě,“ shrnuje Hana Zídková z Vysoké školy ekonomické v Praze. Tak jako Česko totiž postupují v Evropě i další státy. Postoj členů osmadvacítky je ale značně nejednotný a na plošném zavedení systému v EU nebylo dosaženo shody.

Babišova bruselská prohra

Směrnice Evropské unie povoluje celou řadu výjimek, existuje ale mnoho komodit, služeb či plnění, na které se reverse charge vztahovat nemůže.

„V roce 2015 jsme například žádali o výjimku na veškerá zdanitelná plnění, která překračují limit deset tisíc euro. Komise to odmítla s tím, že příslušný článek ve směrnici nepokrývá takový rozsah, o který žádáme,“ připomněl Radek Hála z Ministerstva financí na mezinárodní odborné konferenci „Rozšířením systému reverse charge proti daňovým únikům“, jíž začátkem prosince uspořádaly v Praze Ministerstvo financí ČR a International Fiscal Association (IFA).

A proč Evropská komise českou žádost odmítla? Aby mohla země žádat o výjimku v systému DPH, musí prokázat, že je nějaký sektor skutečně vážně zasažen podvody. Česko naproti tomu žádalo o všeobecné RC pro všechny služby. Podle evropských pravidel je „vyloučeno, aby bylo takové opatření aplikováno na velké části nebo dokonce celou ekonomiku,“ uvedli zástupci EK. S podobně odmítavým stanoviskem se setkali také zástupci Rakouska, Bulharska a Slovenska.

Na jaké položky je možné v EU aktuálně uplatnit systém reverse charge si přečtěte ve směrnici 2006/112/ES v článku 199.

„Alternativu širšího použití metody reverse charge je nutné podrobit odborné diskusi, neboť daňové podvody na DPH v Evropské unii představují vážný ekonomický a politický problém,“ zopakoval na konferenci ministr financí Andrej Babiš, který po nástupu do funkce vyhlásil daňovým únikům nekompromisní boj. Zabránění podvodů s DPH, která je z daní největším zdrojem prostředků pro státní pokladnu, považuje za svou prioritu i nadále.

„O reformu, k níž je nutná spolupráce Evropské komise, neboť oblast DPH je silně regulována právem EU, usiluji více než patnáct měsíců. Reakce Evropské komise na naše úsilí byly doposud spíše negativní,“ postěžoval si Babiš.

Na českého ministra financí reagoval na pražském setkání zástupce komise Patrice Pillet: „I kdybychom chtěli systém rozšířit, udělat to nemůžeme, protože většina členských států je stále proti. Pokud země řeknou: zavedeme plošně reverse charge, bude to pro nás závazek. V současné době víme, že jde o teoreticky dobré řešení, ale naprosto nám chybí jakákoli zkušenost s plošným RC.“

Bič na karuselové podvody

Většina odborníků na nepřímé daně se shoduje, že je reverse charge účinným nástrojem proti karuselovým podvodům, což je záměrná kriminální činnost, ale zdaleka neřeší úniky spojené například s platební neschopností podniků či zadržováním tržeb. „To už je spíše o daňové morálce v té které zemi, o tom, jak je finanční správa schopná vybrat DPH, respektive donutit plátce, aby ji přiznal,“ říká Hana Zídková.

Více o tom, co jsou karuselové podvody a jak s nimi bojovat, si přečtěte v článku Kontrolní hlášení k DPH: Proč má být účinnou zbraní na podvody? na BusinessInfo.cz

Problém je také v tom, že po zavedení reverse charge na zboží či komodity, které jsou aktuálně nejvíce ohroženy karuselovými podvody, začnou zločinci krátit daň u jiných položek. Podobná „přelétavost“ organizovaného zločinu funguje i mezi jednotlivými státy. Zavede-li jeden stát systém přenesení daňové povinnosti, zaměří se podvodníci na obchody v zemi, kde toto opatření neplatí.

Zavedení plošného reverse charge zatím vypadá jako utopie. Radek Hála z českého ministerstva financí přesto nevylučuje, že k němu Evropa dojde. „Situace se vyvíjí dynamicky. Dnes jsou možnosti kontroly mnohem větší než před deseti patnácti lety. Je třeba posunout se dál. To, co jsme odmítali v roce 2006, můžeme dnes klidně přijmout, protože na to již máme účinné nástroje.“

Zajímavý je současný postoj nejlidnatější země EU a zároveň tahouna evropské integrace. Zatímco dříve Německo rozšíření RC fandilo, dnes jej doma zavádět nechce. Podle Petry Pospíšilové z Komory daňových poradců je důvod zřejmý: „Jejich současná vláda má velmi silný závazek v programovém prohlášení – nezavádět žádná opatření, která by znamenala zvýšení administrativní zátěže.“ A ta může být v případě plošného reverse charge poměrně značná.

Poradna: Režim přenesení daňové povinnosti

Autor: Jakub Procházka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!